Alkohol mého muže změnil k nepoznání, ale nedokážu ho hodit přes palubu

Příběh Dobromily Můžu si za to všechno sama

Rodiče mi dali do vínku hloupé jméno a ještě hloupější povahu. Jsem naivka. Jsou to dva roky, co jsem potkala jeho. O něco starší, od prvního pohledu zajištěný pěkný a chytrý chlap. Ani jsem nemyslela, že by snad mohl být nezadaný. Nebyl.

Statistika v lihu

Až šest a půl tisíce obyvatel naší země zemře každý rok na následky dobrého vztahu k alkoholu.

Ženám podle statistik ubližuje více, mozkové buňky jim odumírají rychleji než mužům, kteří vypijí stejné množství.

Nejohroženějším druhem žen jsou v současnosti mladé manželky úspěšných podnikatelů, které po přestěhování do satelitního městečka kdesi na vsi propadnou splínům ze samoty a prázdnoty... Útěchu hledají ve sklence.

Scénář se odvíjel jako z čítanky o nepovedených vztazích: S manželkou si nerozumíme, rozvedu se, jak to bude možné. Hned ten první večer jsem věděla, že je to špatně, že mám utéct, ale bohužel, nepovedlo se mi to. A co bylo horší, zamilovala jsem se. On nejspíš taky, protože první měsíce vztahu vůbec nic neřešil.

Randili jsme, na veřejnosti jsme se drželi za ruce, jezdili jsme spolu na výlety a zůstával u mě i přes noc. Zdálo se, že to s rozvodem myslí opravdu vážně. Pak se náhle věci změnily. Začal rušit společné víkendy, jeho žena něco potřebovala. Když jsme někam vyrazili, držel si odstup, pusa na ulici byla najednou tabu.

Nerozuměla jsem jeho proměně a štvalo mě to. Byla jsem podrážděná a útočila na něj, kdy už se rozvede. On tvrdil, že je to na spadnutí, ale nic se nedělo. Jen potřeboval být víc a víc doma s rodinou.

V té době jsem začala kouřit, krátilo mi to chvíle, kdy jsem na něj čekala. A protože mi běžně rušil schůzky hodinu před příchodem, kdy už se v lednici chladilo víno, dala jsem si vždycky skleničku. Pomáhala mi, uklidňovalo mě to. A čím byl můj vztah náročnější, tím víc alkoholu a cigaret jsem si dopřávala. Na kuráž, říkala jsem si, protože se mi pak na něj chtělo řvát a ječet a s vínem v hlavě to šlo líp.

Myslela jsem, že má rakovinu, ale byla to milenka. Odchod muže Jitku šokoval

Hysterické scény jsem mu tropila stále častěji, cítila jsem se obelhaná a okradená. O čas i o naději, o víru v lásku. No, nepomohlo to. Po dvou letech, kdy stále nebyla vhodná doba na rozvod, mi dal prostě kopačky. Že už to se mnou nemůže vydržet – a ať se vzpamatuju a přestanu hlavně pít.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Z velké lásky mi zůstaly jen oči pro pláč a hromada prázdných lahví od vína. Tím věčným čekáním na něj jsem přišla o většinu přátel, a tak si nemám ani s kým popovídat. Co by mi taky říkali, že jsem naivka? Jsem, a zřejmě i alkoholička.

Bez lahvinky tu večerní tíseň a samotu už nezvládám. O víkendu si dávám i dvě, nevím, co bych dělala s volným dnem bez něj. Chápu, že je to špatně, že bych se měla vzchopit, snažit se jít dál a zapomenout, ale nejde mi to. Alkohol mi to umožní aspoň na chvíli…
Dobromila

Co by měla Dobromila dělat? Hlasujte v anketě na další straně.