Příběh Kamily Přestěhoval se kvůli mně a trpí
Nějakou dobu jsem žila v zahraničí. Tam jsem poznala i svého budoucího manžela. Sluníčko, moře, pláže, toho všeho jsme si spolu užívali plnými doušky, a to celoročně. Pořád jsme byli na cestách, poznávali jsme nová místa, bavili se. Bylo to krásné a bezstarostné, takový můj splněný sen.
Úzkostmi, splíny či pocity zmaru lidé nejčastěji trpí na začátku nového roku, problémy ale mohou přicházet už na podzim, s nástupem chladného a sychravého počasí. Postupně ubývá slunečního svitu, dny se krátí, před sebou máte jen pošmourno, plno práce a starostí k řešení, dovolená je v nedohlednu. Jinak řečeno, je vlastně přirozené, že je člověk v tomto období bez energie a nálady, mozek reaguje na světlo a dává tělu znamení, že je ho málo, takže nastal vhodný čas spát. Podle terapeutů je za tím fakt, že moderní člověk se odpojil od přirozeného přírodního cyklu... Nectí roční období, nedělí si práci podle toho, že nejvíc energie bude mít na jaře a nejméně zase přes zimu. |
Jenže pak mi onemocněla maminka, navíc nám začalo krachovat podnikání, které nás s mužem oba živilo. Najednou už mě to sluníčko a moře nenaplňovalo, cítila jsem, že potřebuju zpět, domů.
S manželem jsem to dlouze probírala, bylo mi hned jasné, že to nebude jen na pár týdnů. Chtěla jsem především pomoct mámě a on to plně respektoval. V Čechách byl za tu dobu, co jsme žili spolu, asi jen dvakrát, ale žádné potíže s tím neměl, pokaždé to bylo v létě.
Teď tedy naše stěhování pojal jako velké dobrodružství a těšil se, že konečně uvidí sníh. Mně zrovna do smíchu nebylo, ale hodně mi pomohl jeho pozitivní přístup a podpora.
V Česku jsme teď třetím rokem. Našla jsem si práci, která mě až tak nebaví, ale uživí nás, k tomu mám prostor na péči o maminku. Pak je tu však manžel. Ten zřejmě nechal pozitivní část své osobnosti v rodné slunečné zemi.
Živí ho tady sezonní práce u vody, v létě je proto maximálně v pohodě, srší elánem a nezastaví se. Jakmile se ozve podzim, je konec. Působí, jako by ho někdo vytáhl z nabíječky. Nefunguje. Jen leží, spí, leží a spí…
Příběh Dariny: Manžel mě opustil kvůli milence, teď se chce vrátit |
Nemá zájem o mě ani o to, co uvařím, což ho normálně hodně zajímá, netouží se mě dotýkat, nepotřebuje si se mnou povídat. Každý rok je to stejné, už vím, že to přijde, i tak je to ale nesmírně vyčerpávající a frustrující.
Říká mi, ať to neřeším, že si ho nemám všímat, prý to zvládne. Vidím ale, že to absolutně nedává, že mu sluníčko a teplo prostě chybí. Jenže co s tím? To bude jako ptáci odlétat na zimu do teplých krajů a mě tu nechá? Už jsem o tom ze zoufalství uvažovala, ale finančně si to nemůžeme dovolit. Kéž bych mu mohla nějak pomoct...
Kamila
Co by měla Kamila dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
