„Můj životní styl nestál za nic. Špatně jsem se stravovala a moc se nehýbala. I když šedesát osm kilo k výšce sto šedesát centimetrů znamenalo jen ‚pár kil‘ navíc, vnitřně jsem se nijak dobře necítila. Jasně, pro daleko korpulentnější dámy je tato váha sen, jenže já byla věčně unavená a úplně bez energie. Nejradši bych pořád jen ležela na gauči.“
Pár trikůPočítejte Pijte vodu |
„Docházelo mi, že s tím budu muset něco udělat. Jednoho dne jsem se proto podívala pravdě do očí a poručila si: ‚Žiješ sama, bude ti čtyřicet, je čas myslet na sebe.‘ Na světě tak bylo moje předsevzetí, že od ledna začínám s hubnutím. Mezi námi, moc se mi do toho nechtělo,“ přiznává upřímně Dana. A možná právě proto se obrátila na výživového poradce Aleše Havlíka.
Místo knedlíků zelenina
„Velmi dobře se mi s ním spolupracovalo. Ze všeho nejdřív se mě zeptal, co si od poradny slibuju. A já jsem mu sdělila, že změnit své špatné stravování. O zhubnutí nepadlo ani slovo. Upřímně jsem v něj ani moc nedoufala. Pan Aleš se mnou ale měl trpělivost, vysvětlil mi, jak na tom moje tělo je. Mým problémem byl nadbytek tuků a málo vody. Načež mi vštípil pár zásad a doporučil nový jídelníček. K tomu ještě dodal, že teď už je všechno na mně.“
„Musím uznat, že jednotlivá jídla byla lákavá. Zařadila jsem i potraviny, které jsem doposud téměř nejedla, hlavně ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a luštěniny,“ vypočítává sympatická dáma, která se vaření nikdy moc nevěnovala.
V práci se stravovala ve firemní kantýně a o víkendu se vždy nějak odbyla. Najednou nevěděla, co má doma kuchtit dřív. Rozhodně však netrpěla hladem, dokonce si mohla dát i své oblíbené kafe, bez kterého prý není schopná fungovat.
Metráček z filmu? To jsem byla já, říká Jitka. Shodila 17 kilo |
„Z jídelníčku jsem vyřadila tučná jídla, pečivo, knedlíky a sladké limonády. Začátky nebyly zrovna snadné. Jenom představa, že každé jídlo budu muset vážit a knedlíky vyměním za zeleninu, mě dost děsila. Všechno jsem ale nakonec zvládla, a když jsem po měsíci snažení zhubla pár kilo, byl to báječný pocit. Změna se však netýkala jen jídelníčku, ale celého životního stylu,“ upozornila nás Dana, která se postupně zbavila jedenácti kil.
Bez běhání by to nešlo
Ke štíhlejšímu tělu Daně dopomohl i pravidelný pohyb. „Zatím cvičím podle internetu, kde je velký výběr různých videí. Vím, že bych měla chodit do fitka, ale chybí mi odvaha. Bez čeho ovšem už nemůžu být, to je běhání. Na základní škole jsem běhala závodně. A těsně před čtyřicítkou jsem se k tomu vrátila. Při běhu si perfektně vyčistím hlavu. I když je to dřina, život bez běhání nebo delší procházky si už dnes nedokážu představit. Bydlím v Mnichově Hradišti nedaleko samého srdce Českého ráje. Možností, kde se proběhnout, mám tedy spoustu,“ pochvaluje si žena narozená ve znamení Kozoroha, která vyrůstala v Jičíněvsi, malebné vesnici kousek od Jičína.
„S dětstvím mám spojená báječná jídla z maminčiny kuchyně, milovala jsem všechno, co uvařila. Vidět to na mně ale nebylo. Letní prázdniny jsme s rodiči a bratrem trávili u příbuzných na Moravě. I tam skvěle vařili a já jedla a jedla.“
„Na střední škole jsem vážila dvaapadesát kilo a všichni se divili, kolik toho sním a proč nepřibírám. Dneska je to už všechno jinak. O to větší mám ale radost, že se mi podařilo zhubnout. Jenom má peněženka pláče. Všechno na mně totiž plandá a potřebuju nové oblečení. Nakupování nových kousků mě baví, zvlášť když se teď vejdu skoro do všeho,“ říká Dana, která se chystá na túry do Vysokých Tater.
Hurá na túry do Tater
„Kopce a hory miluju. S přáteli jsme se rozhodli, že pojedeme právě do Vysokých Tater, kde si dáme trochu do těla. Z náročných výšlapů mám sice obavy, ale stejně se moc těším. Taky mám ráda vlahá rána, letní dny i tiché večery na chalupě, kdy sedím na zápraží a slyším jen šumění lesa. K chalupaření patří i grilování a vůně ohně,“ rozplývá se dnes už štíhlá Dana.
Na Slovensko pojede poprvé o jedenáct kilo lehčí. „Stravovat se tam proto budu tak, abych se zpět do Čech vrátila se stejnou postavou,“ slibuje si.
Zajímavosti o DaněOdkud: Jičíněves |
