Ohrožené jsou zejména děti do čtyř let a starší osoby. Protiprůjmové léky by však měl mít v lékárničce každý cestovatel.
Cestovní průjem charakterizují definice, které si jsou velmi podobné. Jedna hovoří o čtyřech a více řídkých stolicích za den. Druhá o třech a více průjmech spojených s některým z dalších příznaků, jako je zvracení, horečka, křeče v břiše nebo příměs hlenu a krve ve stolici.
Pozor na nakaženou vodu
Není průjem jako průjem. Běžný průjem bývá způsoben stresem, změnou časového pásma nebo nezvyklými jídly. Vážnější je průjem způsobený bakteriemi, viry nebo parazity.
“Nejčastěji se vyskytují průjmy vyvolané bakteriemi Escherichia coli, ty způsobují bolesti břicha, zvracení a vodnatou stolici,” říká lékařka Helena Ambrožová z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Díky celosvětovému hodnocení bezpečnosti pitných vod může každý cestovatel vědět, jak velký pozor si v té které zemi musí dát pozor. Mezi země, kde je téměř nemožné najít pitnou vodu, se řadí Nepál, Jemen, Madagaskar nebo Laos.
Nemoci šířené vodou se často vyskytují v zemích, jako je Egypt, Maroko, Indie, Keňa nebo Dominikánská republika. Jejich vodovodní systémy totiž neodpovídají požadavkům Světové zdravotnické organizace. Lokálně se vyskytují vodou šířené nemoci v Turecku, Tunisku, Thajsku, Saudské Arábii, na Kubě, v Indonésii, Vietnamu a Jihoafrické republice.
Děti jako riziková skupina
Lékaři také zmiňují, že největší riziko nákazy parazity bývá při první návštěvě exotické země. Při opakovaných pobytech je hrozba menší. Většímu nebezpečí se také vystavují takzvaní baťůžkáři, kteří se stravují na tržnicích a z místních zdrojů nebo jsou ubytováni v místních rodinách.
Podceňovat cestu by neměli zejména rodiče malých dětí, lidé s poruchou imunity, starší lidé či lidé chronicky nemocní. Organismus zdravého mladého člověka se totiž s případnou infekcí vyrovnává lépe než dítě, pro které mohou být následky velmi vážné.
Nebezpečí ukryté v ledu
Mnozí turisté si jsou sice vědomi, že průjem riskují především pitím místní "podezřelé" vody. Už si ale neuvědomují, že bakterie jsou ukryty i v ledu, kterým chladí svůj drink. Tím, že se voda zmrazí, se rozhodně nezničí původce průjmu.
Voda je také nebezpečná, pokud se s ní omývají potraviny. Proto platí: veškeré ovoce a zelenina by se měly omývat vodou balenou.
Riziková ale není jen voda, ale i některé potraviny. A to především ty málo tepelně zpracované, maso a paštika. Pozornost ale patří i mléčným výrobkům, salátům či plodům moře.
“Některé ústřice se pěstují v místě, kde ústí kanalizace do moře. Jistě chápete, že konzumací těchto živočichů se pak vystavujete velkému riziku,” varuje lékařka Helena Ambrožová. Co tedy můžete s klidem sníst? “Doporučuji jídlo, které prošlo varem a servíruje se teplé. Je to spolehlivější než švédské stoly s dlouhodobě přihřívanými jídly. Méně rizikové jsou také konzervy, pečivo, případně ovoce, které se loupe, a ořechy,” doplňuje zkušená lékařka.
Mluvit o častém mytí rukou a základní hygieně se může zdát téměř zbytečné. Ambrožová ale dodává, že i takové čištění zubů by mělo provádět balenou vadou.
Nakazili jste se? Pijte čaj
Kdy se projeví, že jste cestovním průjmem už onemocněli? Inkubační doba závisí na původci, tedy na typu bakterií, parazitech či virech. Vzniká nejčastěji během dvou až sedmi dnů po příjezdu do zahraničí, u většiny turistů pak do čtrnácti dnů. Doba trvání není naštěstí příliš dlouhá, pohybuje se mezi třemi až pěti dny. U těžších průběhů ale může být delší. Jestliže průjem trvá déle než měsíc, mluví lékaři o průjmu chronickém.
Počítat s tím, že nepříjemný průjem přijde, musíte už před cestou. Potvrzuje to i lékařka Ambrožová:
“Protiprůjmové léky by proto měly být nedílnou součástí každé cestovatelské lékárničky, ať už se chystáte strávit dovolenou na hotelové pláži v Egyptě, nebo s batohem na zádech v Nepálu. Správná samoléčba by měla zahrnovat především dostatečný přísun tekutin, hlavně tedy pomáhá silný černý čaj a nesycené balené vody. Dospělý člověk by měl vypít alespoň tři až čtyři litry tekutin denně, jinak se vystavuje dehydrataci a může si navíc poškodit ledviny,” vysvětluje lékařka.
Dále bychom měli dodržovat dietu s omezením tuků a používat protiprůjmové léky. Po kterých volně prodávaných lécích sáhnout, pokud medicíně příliš nerozumíte? Lékaři dělí protiprůjmové léky podle mechanismu působení na adsorbencia, které pohlcující toxiny, probiotika, obnovující normální střevní floru. Dále existují antimotilika, tedy takové léky, které zpomalují střevní pochody, a dezinficiencia, čisticí střevo.
Návštěva lékaře je vhodná, nezabírají-li volně prodejné léky ani po dvou dnech nebo má-li onemocnění těžký průběh s trvajícími horečkami, krví ve stolici, bolestmi břicha nebo hojným zvracením.
