Tak zaprvé: smiřte se s tím, že někdy, i když uděláte cokoliv, tak se dovolené strávené z větší části na záchodové míse prostě nevyhnete. Obzvlášť vyrazíte-li na jiný kontinent, tedy do Afriky či do Asie. A to z jednoduchého důvodu. Průjem totiž mohou způsobit jak bakteriální infekce, tak virové.
Nevyrovnaný souboj s bakteriemi
Nejdřív malá odbočka: lékař Marek Beneš z Kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEM na setkání věnovaném právě průjmovým onemocněním popsal, co to vlastně průjem je. Jde o obrannou reakci těla na narušení trávicího ústrojí nebo střev a žaludku, ale třeba i slinivky a jater cizími bakteriemi nebo viry, ale i parazity. Proto také prakticky každého, kdo cestuje do cizích zemí, postihne průjem, protože bakteriím se ještě dá vyhnout, ale virům skutečně ne.
Co přibalit do lékárničkyJestli to prospěje vaší psychice, lahev slivovice si klidně vezměte s sebou. Když nezabere na průjem, bude se hodit jako dezinfekce při štípnutí komárem. Co pomůže na střevní potíže? V prvé řadě berte to, co nakoupíte v lékárně: živočišné uhlí. Jen se naučte znát účinky jednotlivých léků a jejich používání. "Živočišné uhlí snižuje vstřebávání a účinek prakticky všech léků, proto se podává ve vysokých dávkách třeba při otravách," vysvětluje expert na léky Josef Suchopár z firmy Infopharm. Živočišné uhlí umí dokonale vymést z těla všechny škodliviny i chemické látky včetně léků či nebezpečných vezměte bakterií. Ovšem pozor: "Mezi podáním živočišného živočišné uhlí a na uhlí a jiného léku na zastavení průjmu musí být místě interval nejméně dvě hodiny, jinak je zbytečné druhý kupujte lék brát," upozorňuje Suchopár. Takže: nejprve vezměte tablety carbocitu (živočišného uhlí) nebo smecty, která účinkuje podobně, pak s dvouhodinovým odstupem endiaron či imodium. "Endiaron doporučujeme na střevní infekce, které se často projevují teplotou. Živočišné uhlí váže špatné věci ve střevech a mete je pryč z těla. Hodí se kdykoliv, když není teplota," říká lékárnice Markéta Debefová. V případě střevních potíží v zahraničí, kdy není možné určit, zda je průjem virového, nebo bakteriálního původu, kombinujte živočišné uhlí s imodiem (s odstupem). |
"Jde o střet s bakteriemi či viry, na které není organismus zvyklý. I my se u nás setkáváme s náporem bakterií a virů, ale jsme na ně odmala zvyklí a máme jimi osídlená těla. Umíme se s nimi zkrátka vypořádat. Kdybychom vyrůstali v Egyptě, jsme zvyklí na tamní mikrofloru, a nehrozí nám, že tam dostaneme vážný průjem. Zato bychom ho měli, kdybychom odtamtud přijeli do Česka, protože jde o střet se zcela jiným typem mikroflory, než s jakým bychom měli tu čest se doposud setkat," vysvětluje mikrobioložka Blanka Říhová důvody, proč při cestě do Egypta většinu lidí postihne nemoc zvaná faraonova kletba.
To je bohužel nemoc, na kterou nelze z Česka přivézt lék do zahraničí. České léky bohužel nefungují.
Buď jde o obyčejný průjem, nebo se k němu přidruží i kruté bolesti břicha, vysoké horečky a celková slabost, a pak je nutné brát antibiotika. Ta vám však musí předepsat lékař a každé slušné turistické středisko nejen v Egyptě a jinde v Africe, ale i v dalších zemích takového vlastního lékaře má.
Počítejte jen s tím, že za lék musíte zaplatit hotově a nikdo vám jej po návratu domů neproplatí. Cena však není vysoká, pohybuje se okolo 150 korun za několik tabletek. Cizím bakteriálním narušitelům se dá do jisté míry předcházet všemi těmi banálními způsoby, které nás naučili už v mateřské školce: před jídlem a po návštěvě toalety se myjí ruce, když se člověk vrátí zvenčí, myje si ruce, stejně jako je samozřejmostí, že si nesahá v průběhu dne nemytýma rukama na obličej.
Odpusťte si zmrzlinu a nehlaďte psy
Angličané kdysi razili zásadu: "Boil it, cook it, peel it or forget it", tedy: zapomeňte na vše, co se neloupe a nevaří. V zahraničí, pokud se chcete vyhnout bakteriální infekci, je proto nutné dodržovat tato pravidla:
- Nejíst nemyté ovoce a zeleninu, a to včetně melounu!
- Nepít vodu z kohoutku či z neznámých zdrojů, včetně kostek ledu v nápojích, kupovat si pouze balenou vodu celosvětově známých značek.
- Bezpečná nejsou ani vajíčka a produkty z nich vyrobené, tedy omelety, míchaná vajíčka a další pochutiny.
- Jste-li v pokušení pohladit například v Řecku zcela běžné toulavé kočky, psy a další zvířata, vystavujete se opět riziku, že zbytek dovolené strávíte na záchodě.
- Že je nezbytně nutné zapomenout na různé masové speciality vyráběné přímo na ulici, nebo i na krvavý biftek z luxusní restaurace, snad netřeba dodávat.
- Totéž platí pro nepasterizované sýry a mléčné výrobky domácí výroby.
- A v neposlední řadě: je nám líto, ale zapomeňte na zmrzlinu, která opět není balená, například ze supermarketu, a nenese na sobě logo známé značky.
Slivovice nepomůže
Bohužel, třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry. A ty se přenášejí vzduchem a obrana proti nim příliš neexistuje. Prostě je chytíte jen proto, že normálně dýcháte.
A co často tradovaná slivovice či jiná pálenka po ránu nebo před jídlem?
"Má to spíš placebo efekt než jakýkoliv jiný, mám to na vlastní tělo v Egyptě vyzkoušeno a… nepomohlo," říká Blanka Říhová. "Není se co divit, když si člověk uvědomí, jak koncentrované jsou žaludeční kyseliny a jak se v nich asi naředí ta trocha slivovice. Je jasné, že všechny mikroorganismy, které přežijí ten půllitr silných kyselin v žaludku, hravě přežijí i panáka slivovice v nich," říká viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.
Je však dokázáno, že alkohol příliš "nevoní" nejrůznějším parazitům. Alkoholici jsou mnohem méně napadeni parazity a nehrozí jim pak například parazitární průjem. Otázka je, zda stojí za to, zničit si játra kvůli pár dnům prosezeným na záchodě. A pak: jedním frťanem slivovice denně parazity opravdu nezaženete.
