Bez facky se to tu neobejde
Druzí účastníci žijí na sídlišti v Ostravě v bytě 3+kk. Simča ho sdílí se svým manželem Michalem (38), který je zámečník, a dětmi Romanem (15), Sebastiánem (12) a Charlotou (6). Holčičku mají partneři společnou, kluky má Simona z předchozích vztahů. Další dvě její děti se Výměny neúčastnily.
Simonu trápí hlavně to, že je Michal „uřvaný“ a neustále křičí na děti. „Nemá na nic trpělivost. Ale jinak je to strašně hodný chlap,“ popsala. „Na děti je Simča měkká. Třeba je několikrát musíme prosit, aby zašly se psem,“ líčí její muž. „Jsme spolu deset let a pořád řešíme jen děti, děti, děti,“ mrzelo Simonu.
„Příjemná, pohodová,“ rozplýval se Michal po seznámení s Mirkou. Hned ráno svou náhradní rodinu překvapila snídaní. „Kafe, cigareta, to je naše obvyklá snídaně,“ přiznal náhradní manžel.
Také řada jiných zvyků v ostravské domácnosti vypadala úplně jinak, než byla Mirka zvyklá. Překvapilo ji, že malá Charlotka jezdí na kole bez přilby, a když neposlouchá, tak jí dá otec na zadek.
„Fyzické tresty jsou u nás ve Švédsku úplně zakázané. Já si nemůžu dovolit dát ani jednu výchovnou, protože kdyby to děti řekly ve škole, tak mám z toho prů*er. Byli by schopní na mě zavolat sociálku,“ vyprávěla. „Tady je asi jiná mentalita než tam,“ hodnotil Michal. „Tady se to kolikrát bez té facky nebo pohlavku neobejde.“
Simoniny děti jsou zvyklé být většinu volného času na mobilech a Mirce se jen s obtížemi dařilo zapojovat je do chodu domácnosti. „Mamince skoro nepomáhám, protože skoro vůbec nevaří,“ práskla na Simonu Charlotka. „Nemají o nic zájem, jen chodit ven, kamarádi a telefon. Takže se tu často zvýší hlas, aby vůbec něco udělali,“ komentoval Michal. Novinkou pro rodinu byly společné obědy, které Mirka zavedla. Naposledy se prý všichni u stolu sešli o Vánocích.
Po několika dnech se Mirka od dětí dozvěděla, že v jejich rodině proběhla skutečná výměna manželek. „Poznal jsem Simču, byli jsme kamarádi, pomáhal jsem jí s dětmi, protože její bývalý partner odešel s mojí bývalou manželkou. Postupem času se naše kamarádství změnilo v něco víc,“ vysvětloval Michal.
„Vyměnili si partnery, to chápu. Ale ty děti v tom musí mít zmatek. Nemají žádné návyky, protože to v každé rodině funguje úplně jinak. Nebýt Michala, tak je ta rodina v koncích,“ nechala se slyšet Mirka.
Jez, řvaní ti nepomůže. Ještě mě na*er! Ve Výměně se křičelo, tekly i slzy |
Budeme za exoty
Ve změně režimu si Mirka přála umýt okno v kuchyni a společnou snídani u jednoho stolu. Novinkou mělo být také třídění odpadu. Do vytváření nových kontejnerů se pustila okamžitě. „Proč to mám jako třídit? Neznám žádnou rodinu, která by třídila, a to znám hodně, hodně lidí,“ reptal Roman. „Já zase neznám žádnou rodinu, která netřídí. Vy jste první,“ zpražila ho Mirka.
„Já to klidně budu dodržovat, ale nevím, jak dlouho to vydrží. Budeme tady za exoty, za slušňáčky, hrát si na něco, co nejsme,“ prohlásil později Roman. Jeho bratr Sebastián byl optimističtější: „Podle mě budeme vzorem, protože pak by to mohlo začít dělat víc lidí.“
Do mytí oken Mirka taktéž zapojila kluky. „Jde jim to skvěle, jsou velmi nadaní na čištění oken. Je to precizně, krásně udělané,“ chválila je přitom. I členové ostravské domácnosti si pak našli čas na aktivní odpočinek: všichni až na Romana vyrazili na hrad Štramberk.
Mirce krajina připomněla rodné Slovensko a rázem posmutněla. „Na Slovensko jsme se měli vrátit, když Tadeáš nastoupil do první třídy. A teď půjde do třetí a jsme stále ve Švédsku. Už jen proto, že máme pozemek blízko mých rodičů, bychom se měli vrátit,“ posteskla si.