Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Víte, já jsem ze staré školy. Já si prostě myslím, že je jenom muž a žena nebo trans muž a trans žena, je to můj názor a prostě ať se každý zlobí, jak chce,“ říká na úvod Rozstřelu Fifková.
Podle ní by sice bylo správné, aby součástí školní výchovy byla ucelená informace o transsexualitě, homosexualitě, stejně jako o heterosexualitě. „Ale je otázka, jestli je správné to, co se posledních pět nebo šest let u nás a o pár let déle na Západě děje.“
Indoktrinace dětí
Tedy jestli je podle ní správné to, jakou formou jsou děti o této tematice informovány. „Že děti jsou ve velice raném věku indoktrinovány nabídkou pohlaví, že ve druhé třídě holčička řeší, jestli je asexuální nebo pansexuální a ve třetí třídě, jestli je trans nebo demi nebo já nevím co. To úplně dobře není.“
Na druhou stranu i Hana Fifková má v tuto chvíli v péči 15 předškolních dětí, které se pomyslně narodily v těle s opačným pohlavím. A tam o žádnou indoktrinaci podle ní rozhodně nejde. „Tam to vypadá tak, že se vám narodí holčička a ta holčička, když začne mluvit, tak začne mluvit v klučičím rodě, říká: já jsem kluk. Zkouší čůrat vestoje, vyžaduje klučičí boxerky a chová se tak zcela přirozeně.“
Veřejný prostor zaplavilo v poslední době množství zpráv z „trans“ světa. Ústavní soud v Brně například zrušil nutnost kastrace pro úřední změnu pohlaví u trans lidí. Německo zároveň umožní trans lidem změnit úřední zápis o pohlaví jednou za rok.
Veřejnost tyto změny vnímá různě a často se hovoří o „kulturních válkách“, které rozdělují současnou společnost. Jak toto vnímá Hana Fifková? „Situace v oblasti, jež se týká lidí, trpící závažnou vrozenou poruchou, rodovým nesouladem, je poslední roky skutečně dramatičtější.“
Medializace, poruchy a nemoci
„Ale uklidnila bych veřejnost, že jde jen o desetiny promile populace. Kupříkladu komise, která v České republice schvaluje žádosti o chirurgické zákroky, potvrzuje, že se počty navýšily, ale od roku 2014 je to ze 150 jen na 300. To jsou stále relativně malá čísla,“ konstatuje sexuoložka.
„Ale určitě nemůžu popřít, že témata trans a gender jsou v posledních letech neuvěřitelně medializovaná a mohou ve veřejnosti vytvářet nějakou morální paniku, ale zachovala bych klid,“ uklidňuje Hana Fifková.
Podle ní se v poslední době mění v sexuologii terminologie. Pojmy jako nemoc nebo porucha mohou působit v rámci trans gender či nebinární komunity hanlivě. Přestal se dokonce používat pojem transsexualita. „Používá se termín rodový nesoulad.“
„A v novém diagnostickém manuálu bude rodový nesoulad vyňat ze škatulky duševních nemocí, kde doteď byl. A to bylo špatně. Ale nově bude zařazen v kategorii sexuální zdraví, což je na druhou stranu další zmatení pojmů.“
„V České republice, a to bych docela ráda zdůraznila, jsou skoro všechny kroky v rámci procesu změny pohlaví po medicínské stránce hrazeny ze zdravotního pojištění. Takže pokud by padlo rozhodnutí, že nejde o poruchu, pravděpodobně padne i nárok na hrazení ze zdravotního pojištění.“
Nebinaritě nerozumím
A co nebinární lidé? Jak se jako sexuoložka vypořádává s nebinaritou? „Oni ke mně nechodí, protože jsem někde řekla, že na nebinaritu nevěřím. A vlastně jí nerozumím, protože ať už jsem mluvila s jakýmkoliv klientem, který se označil za nebinárního, tak mi nebyl schopný vysvětlit genezi.“
„Když spolupracuji s trans člověkem, tak většinou procházíme historii, hledáme, s čím vším by to mohlo souviset, jestli je to skutečně vrozené a stabilní. A u nebinárních lidí vlastně není nijak daná diagnostická definice.“
„A já jsem dospěla k názoru, že nemůžu být užitečná všem a už vůbec nemůžu být užitečná lidem, kterým nerozumím. Moje doména je klasická transsexualita, ale to neznamená, že bych člověka, který se označí za nebinárního, měla, nebo neměla ráda. Mně je to vlastně jedno, ať se každý označí, jak chce, ale já poskytnout péči nebinárním lidem prostě nedokážu.“
Rowlingová kritizuje hvězdy Harryho Pottera kvůli transgenderovým osobám |
O to více ji mrzí, že se problematika nebinárních nebo trans lidí politizuje, a navíc zásadně rozděluje společnost. „Všimla jsem si toho. Proti té intenzivní propagandě se ve společnosti zvedá protivlna. Na jedné straně jsou tedy aktivisté, kteří říkají, že čím víc je trans, tím lépe, všem dejte testosteron už na druhé schůzce.“
„Ale na druhé straně jsou zase konzervativní terapeuti. A to konzervativní myslím ne v dobrém slova smyslu. Ti transsexualitu vůbec neuznávají. Byli tu vždy a vždy říkali, že jde pokaždé o získaný problém, že to je vždycky věc nějakých traumat v dětství a je potřeba to léčit: psychoterapeuticky, psychoanalyticky, až se identita vyléčí. To jsou dva póly a my sexuologové jsme teď někde mezi,“ uzavírá sexuoložka.
Jak moc dnes mladí dospívající řeší svou sexuální identitu? Posunulo se v této oblasti něco v posledních letech? Je to módní trend? I na to odpovídala Hana Fifková v Rozstřelu.
