První rodina nejnovější Výměny má pronajatý byt 2+kk v Šestajovicích u Prahy. Skládá se z poštovní doručovatelky Aleny (49), řidiče náklaďáku Standy (46) a malého Standy (16), kterého má otec ve střídavé péči. „Mám nejbáječnější ženskou na světě, vím to a chci si to ještě dokázat. Aby taky ona viděla, že já jsem nejbáječnější chlap,“ chlubí se Standa.
Je víc než jasné, kdo je zde hlavou rodiny. „Šéf jsem tady já,“ holedbá se Standa. Podle svých slov nenávidí nepořádek, a tak musí celá rodina kmitat podle jeho přání. „Většinu toho dělá teta, táta jen někdy uvaří,“ práskne na otce malý Standa.
Když bude něco chtít, má smůlu
Deset dní sdíleli Standové domácnost s Olgou (52) prodavačkou a vedoucí pekárny ze Znojma. „Chlapi jsou celkem v pohodě, jsem spokojená,“ prozradila kamerám Olga, zatímco velký Standa jen opáčil, že na první dojem nedává.
Nejspíš právě z tohoto důvodu se snažil dozvědět se o náhradní manželce co nejvíce. Zarazil ho především šestnáctiletý věkový rozdíl, který je mezi ní a jejím přítelem. „Já bych to nedal, mně by to hrozně vadilo,“ podotkl. „Mně to přijde divný, nezlob se na mě. Můj názor je, že tohle je prostě špatně,“ rozhorlil se, zatímco Olga se jen slušně usmívala.
Pro následující dny dostala dočasná manželka příkaz, aby vůbec nic neřešila a udělala si doma „lázně“. Oba Standové přitom odešli do práce a do školy, proto ji začala přemáhat nuda. Za krátkou dobu, kterou v rodině strávila, stihla odhalit podstatný rys otcovy povahy: „Myslím si, že bude chodit a kontrolovat, jestli je všechno tak, jak jsou zvyklí. My to teda doma tak neřešíme.“
Po návratu Standa skutečně provedl revizi bytu, aby se ujistil, že je vše jak má být. Záhy přišel z truhlářské praxe i malý Standa se svým děvčetem. Olga se mezitím pustila do smažení řízků. „To budeš smažit už teď? A to sis měla vzít větší pánvičku, přece to nebudeš smažit po jednom řízku,“ poučoval ji manžel. „Je to dobrý, Olinko,“ pochválil ji nakonec.
Olga se nadbytek volného času rozhodla trávit pletením. Vydala se tedy do galanterie do Prahy na Černý most. Nedostala však od rodiny příliš přesné instrukce, a proto se zvládla ztratit. Po dlouhém bloudění konečně našla to, co hledala, a nakoupila hned několik klubek. „Když bude něco po mně Standa chtít, tak má smůlu, teď se budu věnovat sama sobě a pletení, když mi řekl, ať si udělám lázně.“
Při pletení a vaření, což byly její jediné dvě starosti, Olga prozradila, že měla v minulosti na partnery smůlu. „Vždycky mi chlap odešel za jinou, za mladší. Tak jsem si říkala, co je špatně. Ten předposlední taky odešel za jinou a já, protože jsem chtěla být hodná a pomáhat, jsem všechno nechala psát na sebe. Půjčku nebo když chtěl telefon.“
To ji dostalo do finančních potíží. „Přítel nechodil do práce, chtěl podnikat, ale nic mu z toho nekapalo. A na mě začaly chodit různé exekuce. Došlo to do takového stadia, že jsem dluhy neměla z čeho splácet. Tak jsem si zařídila insolvenci a teď už druhý rok splácím i jeho dluhy, zatímco on si žije svůj život. Měsíčně mě to stojí 6500 korun.“
Často prý Olga neměla ani na jídlo a pekla chleba z nejlevější mouky s bramborovou omáčkou. „To by asi hodně lidí nejedlo,“ přiznala. Nakonec se jí však nejspíš podařilo natrefit na toho pravého. „Můj Pepík se vždycky postará. Mám na něho spoleh, to je důležité,“ dojala se vyměněná manželka.
Přijdu si nepotřebná
„Tvoje paní si přeje udělat skříňky,“ začala Olga změnu režimu. „Do žádného velkého obchodu nepůjdu. Bohužel ji s tím zklamu, udělám cokoliv jiného, ale do žádného obchodního střediska nepůjdu,“ odmítl ji hned Standa. Dále zkusila Olga prosadit přípravu předzahrádky na zimu, s čímž Standa již opatrně souhlasil. „Chtěla bych mít trošku akčnější víkend: v sobotu jet do Prahy a v neděli zažít nějaký adrenalin, abych se fakt nenudila, ale co to bude, nechám na tobě,“ přála si dále dočasná manželka.
Jak se svěřila Standovi, dotklo se jí, že pouze on probírá s malým Standou, kam půjde, v kolik přijde a kde bude spát. „Tohle řeším opravdu jenom já, protože je to můj syn,“ uzemnil ji manžel. „Celkem mě to překvapilo. Já asi nemám právo na nic. Asi ani vědět, kde je a kdy přijde,“ povzdychla si mimo jejich doslech Olga.
Stále trpěla pocitem, že je v rodině spíše trpěná a nikoho moc nezajímá. „Standa je pořád nevrlý, už ani nevím, jak se s ním mám bavit. Už se ho jenom ptám, jak se měl v práci,“ trápilo Olgu, jedním dechem ale dodala: „Já se přece nikomu vnucovat nebudu. Nemáme si co říct, on vykládá jenom o sobě a o svých přátelích, a když chci něco říct já, tak chvilku poslouchá a pak to otočí na něco úplně jiného.“ Jediné, co ji zachraňovalo, bylo pletení.
Standa její obavy poněkud rozptýlil: „Já jsem rád, že jsi přišla ty, a že nám to jde, jak nám to jde. Ale prostě Alenka mi tady chybí.“ Olga se ale tísnivého pocitu přesto nezbavila: „Já mu asi vadím, cítím to na něm.“
Standa vyvezl Olgu do Prahy, předzahrádku ale nezazimoval, a tak poslední úkol ze změny režimu, který mu zbyl, byl adrenalinový zážitek. Rozhodl se vzít rodinu do zákulisí cirkusu. „V cirkuse jsem dlouho nebyla, naposledy jako holka, takže tohle je pecka,“ radovala se náhradní manželka. Ředitel jí dovolil pohladit si zebry, lamy, velbloudy, slony a zblízka pozorovat medvědy.
Olžin dojem z Výměny manželek ale přesto zážitek nevylepšil. „Tady je to strašně smutné, osamocené. Dál už bych takhle nemohla žít. Přijdu si tady nepotřebná, kdežto doma mě někdo potřebuje.“ Za to Standa si potvrdil domněnku, kterou avizoval už na začátku pořadu: „Mám tu nejlepší ženskou na světě.“