Je to jejich bordel
Druhá rodina Výměny má pronajatý byt 2+kk přímo v historickém centru Znojma. Kromě Olgy ji tvoří dělník Pepa (36) a děti Iza (14), Klára (11) a Vanesska (6). Partneři se seznámili teprve před dvěma lety na seznamce. Izabelu a Vanessku má Pepa ve střídavé péči, zatímco Olga přivedla do vztahu dceru Klárku.
Podle obou partnerů jim všechno klape na jedničku. Zatímco Pepa se snáze rozhorlí, jeho partnerka je kliďas. „Pepa zvládne úplně všechno, jak holky, tak i domácnost a novou manželku,“ je přesvědčená Olga.
„Manželka chce tady schovat nějaký kabel, ale kdyby bylo po mém, tak tady toho schovám víc,“ spustila okamžitě po seznámení Alena a Pepa jí vysvětlil, že plánuje udělat dvířka na skříňky. „Tatínkovi moc nerozumím, protože má menší vadu řeči, ale vypadá hodný. Ne jak psala maminka v manuálu, že by byl nějaký agresivní nebo všechno muselo být podle něj,“ svěřila se s prvními dojmy Alena. Pozitivně náhradní manželku zhodnotil i Pepa.
Když odprovodila rodinu do školy a zaměstnání, pustila se Alena do úklidu, přerovnávání a vyhazování podle ní nepotřebných věcí. „Musí tady být všechna tahle vykrajovátka? A co ta pekárna, pečete? A tady tohle na čaj, musí to tady být?“ vyptávala se Pepy, když přišel z práce, v očekávání, jestli se bude moct něčeho zbavit. Ten ale vždycky odpověděl kladně. „Sice je to zaprášené, nikdo na to minimálně rok nesáhl, ale všechno potřebují. Ale je to jejich věc, jejich bordel,“ pokrčila rameny Alena.
„Pepa je tichý, poddajný, takový mouchy snězte si mě. Dá se s ním manipulovat,“ hodnotila Alena dočasného partnera, zatímco mu vařila polévku s játrovými knedlíčky, kterou si poručil. „Se Standou se moc manipulovat nedá, má vlastní hlavu. Kalhoty nosí samozřejmě on, ale má taky krk, se kterým se musí otáčet a s tím otáčím já.“
„Paní si spletla Výměnu manželek s úklidovou službou,“ postěžovala si další den. „Tady se uklízelo možná tak minulý Vánoce.“ Do práce zapřáhla i holky, které jí pomáhaly utírat prach. Pepa mezitím zkoušel, co náhradní manželka vydrží. Naporoučel si buchtu se želatinou, svíčkovou s knedlíkem, pečené maso se zelím. „Opravdu mě zkouší, nevím, jak dlouho tohle vydržím. Až začnu zkoušet já, aby se nedivil,“ hrozila Alena.
Já ti ukážu, jak to dělat
Také ve Znojmě se měla změna režimu nést v duchu oprav a úprav, v tomto případě čouhajícího kabelu a šuplíku. Pepa byl na něco takového připraven a souhlasil. „Já bych si od Pepy přála něco ugrilovat nebo uvařit,“ diktovala dál náhradní manželka. V neposlední řadě si přála návštěvu rodinné zahrady.
Alena také holky napomínala, že jedí příliš mnoho sladkého. „Když mají chuť na sladké, tak jim to zakazovat nebudu. Nesnědí toho každý den kilo nebo půl kila,“ nelíbilo se Pepovi, ale holky se změnou souhlasily. Měly se odteď Aleny ptát, jestli si mohou dát něco sladkého na zub.
Další den se Pepa pustil do úpravy vyčuhujícího kabelu, Aleně se ale jeho přístup nelíbil. „Můžu? Můžu na chvilku? Já bych ti to chtěla ukázat, jak to máš dělat,“ dožadovala se. „Já to umím opravit sám.“ Nakonec ale zjistil, že koupil málo materiálu. „Já se na to nemůžu koukat. Je prostě levej,“ konstatovala Alena.
Ani děvčata ji příliš nepotěšila. Ačkoliv se měla o sladkosti Aleny ptát, jedla je potají v pokoji. „Táta dovolil bonbóny,“ bránila se Aleniným výtkám Vanessa. „Já jsem se s tebou na žádném zákazu sladkého nedomluvil,“ řekl Aleně Pepa. „Taky teď děláš buchtu, i když je to sladký.“ Spor o bonbóny skončil hádkou. „Buď ticho! Buď ticho, povídám,“ zavřískla nakonec Alena. „Já už nic péct nebudu,“ zahrozila.
Napětí mezi dočasnými partnery houstlo, ačkoliv Pepa Alenu podle jejího přání vyvezl na rodinnou zahradu. „Nemám si s ní co říct. Na nic se jí neptám, nezajímá mě to,“ svěřil se kamerám. „S Pepou je těžká komunikace,“ myslela si zase Alena. Náhradní manžel jí však alespoň ugriloval maso, což byl další z jejích úkolů ze změny režimu.
Další den chtěla jít Alena ven s děvčaty včetně Klárky, tu ale bolelo břicho. Táta jí proto procházku nechtěl dovolit. „Aby se nepo*ral,“ prskla Alena. Donutila ho alespoň dodělat lištu. „Výměna mi nedala nic, strávila jsem tady deset dní v kuchyni a u pračky,“ posteskla si, zatímco Pepa se spíše radoval: „Já už jí mám plné zuby, konečně je dneska poslední den.“