Situace první: Sedíte v restauraci na zahrádce s přáteli a vaše ratolesti si hrají na houpačkách opodál. Když tu přiběhnou, a zatímco vy konverzujete polohlasem, abyste nerušili okolí, ony na vás spustí o několik desítek decibelů hlasitěji. Nejenže celá restaurace teď ví, že váš potomek potřebuje „kadit“ a že už je to urgentní, ale ještě jste u toho málem ohluchli.
Proč jsou děti tak hlučné? Proč máme chuť kolikrát sami zvolat: Proboha, neřvi tolik, nekřič, ty jsi hluchý/hluchá? Toto jsme je přece neučili a mluvíme s nimi „normálním hlasem“ a v „normální“ zvukové hladině. Jsou snad nevychované? Dělají nám to naschvál? Nebo si vyžadují pozornost?
„Jednou z hlavních příčin, proč jsou děti hlasitější, je vývoj mozku. Dětská přední kůra mozková, která je zodpovědná za kontrolu impulzů a sebeovládání, není plně vyvinuta. To znamená, že děti mají omezenou schopnost řídit své chování, což se projevuje hlasitějšími a impulzivnějšími reakcemi. Jakmile děti začínají chodit do školy, učí se sociálním normám a postupně si víc uvědomují samy sebe, což jim pomáhá učit se ovládat svůj hlas lépe,“ vysvětluje psycholožka Kateřina Synková, která působí v online psychoterapeutické platformě Hedepy.
Dodává, že děti vnímají svět kolem sebe jinak než dospělí, a zatímco my upřednostňujeme – a také daleko rychleji zpracováváme – zrakové podněty (tzv. Colavita efekt), děti mají tendenci dávat přednost sluchovým podnětům. „Tato skutečnost může přispět k tomu, že děti používají hlasité projevy k vyjádření emocí, získávání pozornosti a dynamické komunikaci s vrstevníky i dospělými,“ uvedla psycholožka.
„Další faktor, který ovlivňuje dětský způsob mluvení, je odlišné zpracování řeči. Děti se víc zaměřují na takzvané prozodické (zvukové – pozn. redakce) vlastnosti řeči, jako jsou rytmus, přízvuk a intonace, což je může vést k používání hlasitějšího hlasu, zvláště když se snaží sdělit důležité informace,“ dodala odbornice.
Aby myšlenky neutekly…
Situace druhá: Naložíte po škole obě děti do auta a ty spustí. Najednou, neskutečně rychle a tak nahlas, že máte chuť z kabiny vozu vysublimovat. Stává se to především holčičkám (mám doma dva důkazy), že mluví tak rychle, že jim kolikrát stěží rozumíte. Nejsou k zastavení a často to vypadá, že se přes přehršel slov snad ani nedokážou nadechnout. Návštěvy se děsí, vás to k smrti vyčerpává…
„Sama se občas divím, jak se to dítě dokáže dorozumět mezi vrstevníky a ve škole. Já ho nestíhám. A štve mě, že kvůli rychlosti drmolí a hlásky nevyslovuje pořádně. Občas mám pocit, že komunikuji s neandrtálcem, a potřebovala bych slovník,“ směje se známá, matka devítiletého syna.
Co s tím, když na nás naši potomci mluví s kadencí kulometu? „Rychlá řeč je u dětí také běžná, protože jejich jazykové schopnosti se teprve rozvíjejí. Mohou mít potíže s uspořádáním svých myšlenek, a proto se pak snaží své myšlenky sdělit dřív, než je zapomenou,“ vysvětluje Kateřina Synková.
Až vás příště děti odzbrojí svou hlasitostí nebo rychlostí, nespílejte jim. Nejsou nevychované ani neurvalé. To, jak na nás děti mluví, totiž v neposlední řadě ovlivňují i anatomické rozdíly mezi dospělými a dětmi.
„Děti mají menší hrtan a tedy kratší, tenčí a napjatější hlasivky, které se dokážou rozvibrovat mnohem rychleji než hlasivky dospělých. Což způsobuje vyšší hlas. Z evolučního hlediska vysoko položený a pronikavý hlas pomáhá dětem přitahovat pozornost pečovatelů, což je klíčové pro jejich přežití. Tento evolučně výhodný mechanismus se postupně mění, jak děti rostou a jejich anatomie se vyvíjí,“ popisuje Kateřina Synková.
A dodává, že i když děti naši řeč vnímají jinak, nemá smysl na ně mluvit hlasitěji, přizpůsobovat se jim. „Není to potřeba, zejména když jsou emočně rozrušené. Zvýšená hlasitost situaci zpravidla graduje. Naopak použití tlumeného a tiššího hlasu dává dětem vzor požadovaného chování, uklidňuje jejich nervový systém a tiší zjitřené emoce,“ radí psycholožka.
Neustále je upozorňovat na jejich hlučnou konverzaci či kadenci jejich sdělení je také zbytečné, ony to tak zkrátka nevnímají. Stačí se tedy jen obrnit trpělivostí a počkat pár let.
Jak děti přirozeně tišit
|