Leošovi jsou čtyři roky, je to naše jediné dítě. Ještě donedávna jedl velmi dobře. Kojila jsem ho do dvanácti měsíců, v šesti začal papat celkem úspěšně příkrmy. Donedávna bez problémů jedl brokolici, cuketu, květák, okurku a další zeleninu. Teď ale najednou začíná říkat, že ji nechce, že mu nechutná a že ji nepapá.
Rodinná poradna |
Začíná se vymezovat i proti některým druhům masa, moc nadšený už nevypadá ani z rýže a vlastně by nejraději jedl suché těstoviny, rohlíky, banány, jogurty, kuřecí maso a některé ořechy. Přitom ještě před nedávnem pro něj nebyl problém ochutnat nové jídlo, najednou se ale zasekl a na všechno zarytě zavírá pusu.
Má smysl trvat na tom, že musí jíst i zeleninu? Anebo mám jeho požadavky akceptovat? Manžel se bojí, že si pak začne vymýšlet všemožné nesmysly a z oblasti jídla se to odmlouvání přenese i jinam. Co si myslíte vy? Děkuji,
Lenka
Odpověď odbornice: Jídlo nesmí být nástroj manipulace
Dobrý den, Lenko, problémy s jídlem jsou jedním z nejčastějších dotazů, které řeší rodičovské poradny. Nejčastěji jde o jediné dítě nebo nejstaršího syna.
Kolem tří čtyř let se u většiny dětí objevuje období vzdoru, patří k přirozeným vývojovým stadiím psychického zrání dítěte. Malé dítě vrůstá do rodinného společenství, potřebuje si otestovat pevnost rodičovských hranic - a najednou cítí, že má možnost ovlivňovat chování rodičů, vyvolávat u nich například silné emoce. Jídlo je jeho nástrojem, zbraní, stává se problémem.
Důležité je, abyste zbavila jídlo této moci, jídlo je běžná lidská potřeba. Lednička se otevírá 5x denně a pak se nemusíte jídlem více zabývat. Rodiče mají za povinnost nabízet pestrou a zdravou stravu, děti toho mohou využít. Jídlo není důvodem k přehnané pochvale a odměňování, stejně tak odmítání jídla není důvodem k nátlaku či trestům.
Pokud je syn zdravý, aktivní, roste a sílí přiměřeně, nemáte v rodině silné potravinové alergie, nebála bych se. Dítě nenuťte, ale neustupujte a příliš při vaření nedbejte na jeho aktuální chutě. Vařte pestrá jídla, zkoušejte různé konzistence (mixovat atd.), jezte spolu s ním.
Dětské chutě se vyvíjejí, mění, diferencují. Pokud syn nejí např. vařenou brokolici, zapečenou nebo v zeleninovém quiche ji jíst bude.
Pokud budete mít chvilku času, zkuste ho zapojit do procesu vaření. Může si spolu s vámi připravit zeleninovou „polívčičku“, můžete si spolu připravit nakrájenou zeleninu v podobě ozdobených jednohubek (smíchané z jídel, která má rád a která nejí), pohrát si s vykrájenými tvary zvířátek atd. Jídlo může být také legrace.
Kdyby vám došla trpělivost, nebo kdybyste měla pocit, že odmítání jídla přerůstá ve větší rodinný problém, kontaktujte psychologickou poradnu. Nicméně věřím, že s trochou trpělivosti a invence problém zvládnete.
Andrea Hlubučková, psycholožka centra Modré dveře
Vybírají si vaše děti v jídle? Přizpůsobujete jim kuchyni, anebo se musí přizpůsobit ony? Podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi.