Čtrnáctiletá dcera nosí make-up i přes můj zákaz. Co s ní mám dělat?

Poslední dobou se doma handrkujeme s dcerou ohledně líčení. Je jí čtrnáct let a nemyslím si, že je pro ni vhodné nosit make-up jako dospělá žena. Ona je ovšem zcela opačného názoru.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Monika se dobře učí a spoustu času tráví rokenrolovým tancem. Pohybuje se neustále mezi dívkami, hodně proto dbá na to, jaké má oblečení, jestli je barevně sladěné, jak je učesaná. To mi u holčičky jejího věku přijde naprosto normální a ráda s ní chodím nakupovat, i když odmítám utrácet nesmyslné částky a zajdeme i do sekáče.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci?  Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je anonymizovat.

Snažím se dceru usměrňovat ohledně délek sukní a výstřihů, jenže teď vstoupil do našich debat ještě make-up. Monika se spolu s ostatními dívkami líčí na taneční soutěže. Teď by se ale ráda malovala každý den, i do školy.Ona tvrdí, že její kamarádky chodí každý den s vrstvou líčidel a že je to norma, že naopak ona je za exota, protože je nenamalovaná.

Připadá mi to nevhodné, po dlouhých debatách jsem ale přistoupila na černou řasenku, lesk na rty a korekční tyčinku na případné pupínky (které ale zatím žádné nemá). Jenže včera večer jsem našla v její kosmetické taštičce i make-up, oční stíny a rtěnku. Vypadá to, že se i přes můj zákaz a snahu o kompromis někde tajně maluje (nejde o líčidla na taneční soutěže, ta u sebe mám já a vždy jí je sama i aplikuju).

Jak bych se podle vás měla zachovat? Nemůžu ji přece všude neustále kontrolovat. Nebo s tím opravdu moc nadělám a je už jiná doba, jak mi říká Monika?

Děkuji za radu,

Květa

Odpověď: Naučte dceru, jak se malovat decentně

Dobrý den, z vašeho popisu usuzuji, že je možná pro vás těžké vidět dceru jako dospívající dívku. Když použije make – up, jakoby z ní byla už dospělá žena. Takové skoky mohou budit představy, co dalšího přijde, kam to bude dál směřovat?

Dceru popisujete zároveň jako spolehlivou a cílevědomou. Dokáže plnit své povinnosti, ví, co chce, a jde si za tím, jak ve sportu, tak v líčení. Aby získala, co si přeje, je ochotna riskovat a překračovat hranice dovoleného. Přesto věřím, že vaše dcera je vedena potřebou vyrovnat se svým vrstevnicím, být jako ony, možná i lepší než ony.

Mgr. Petra Domkařová

Vzhled je v tomto věku podstatnou součástí identity a také určuje, jak bude druhými přijímána a hodnocena. Hodnocení druhých se přímo odráží na míře sebevědomí. V pozdějším věku se zdroje našeho sebevědomí zvnitřňují, už nezáleží tolik na pozitivních odezvách okolí, protože už máme „své jisté“ a zároveň se i proměňují hodnoty, vzhled, atraktivita už nejsou tolik podstatné.

Pokud se její spolužačky malují a zná model malování se i z tancování, kde je to rovněž prezentováno jako součást vytváření image, tak v podstatně nemá moc jiných důležitých vzorů k nápodobě a toto chování (péče o svůj vzhled) je vlastně norma. Rozumím tomu, že se může cítit jako exot a váš tlak na to, aby se nemalovala, je v současné době asi kontraproduktivní.

Podstatnější se mi jeví naučit ji zacházet s vlastní sebeprezentací. V tomto věku bude těžko přijímat váš názor. Zkusila bych konzultaci či menší kurz malování s někým, kdo tomu rozumí a dokáže o tom zasvěceně mluvit, a může jí to přímo předvést a ona si může vyzkoušet různé alternativy. Spíše než o odnaučení jde o to jí vysvětlit, jak se malovat, co tím vyjadřuje, jak to na druhé může působit. Zde se dá i dobře vysvětlit a přijmout, co už je moc. 

Petra Domkařová, psycholožka centra Modré dveře

Řešili jste už s dětmi make-up? Co zabralo a co naopak nemělo smysl? Podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi.