Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvI když se nejen veřejnost, ale i psychologové na začátku nouzového stavu obávali, že lidé izolaci nezvládnou, budou jim chybět sociální kontakty a svou práci nedokážou přizpůsobit domácím podmínkám, ukázalo se, že duševně pracujícím lidem z kanceláří přinesly nové pracovní podmínky zkušenost naopak pozitivní. „Takže teď by bylo dobré využít tyto nové poznatky, a ne se vrátit zpátky tam, kde jsme byli,“ vysvětlil v psycholog.
Většina si práci z domova pochvalovala
Mluvíme o lidech duševně pracujících, a mezi nimi, myslím, převládají ti, kteří by nějakou formu práce z domova ocenili i teď v běžném režimu.
Psycholog vzkázal z karantény: Lidstvo se nezmění, někteří dozrají |
„Až překvapivě si práci z domova většina z těch, s nimž jsem mluvil, pochvalovala a nějakou formu flexibility by uvítala. Říkali, že doma byli spokojenější a také efektivnější. O nevýhodě hovořili jen rodiče malých dětí, což je pochopitelné, a pak lidé zaměstnaní v prostředích, kde je kontakt mezi zaměstnanci nutný, online forma se k jejich práci nehodí.“
Podle Dalibora Špoka rozhodly o spokojenosti s prací doma dva faktory: rušení a vyrovnanost osobních a osobnostních životních potřeb. „Když jsme se naučili z domova pracovat a nastavili si režim, zjistili jsme, jak skvěle se dokážeme soustředit,“ vysvětluje psycholog s tím, že v kancelářích častěji podléháme vnitřnímu (přemýšlíme, co máme na stole, co kolega vedle, jestli někomu nevadí, že mluvím apod.) a vnějšímu rušení (lidé za námi chodí, něco potřebují, říkají atd.).
„Výzkumy ukazují, že rušeni jsme daleko více a víc nás to zatěžuje, než si běžně uvědomujeme. Mnoho lidí říkalo, že doma za čtyři hodiny stihli tolik, co v kanceláři za celý den,“ říká psycholog a dodává, že jsme odlišní, proto není řešení zrušit kanceláře a pracovat jen z domova, ale je vhodné dopřát zaměstnancům volbu, aby si podle typu osobnosti mohli vybírat, jak a kde budou pracovat.
Druhý faktor, který rozhodl o tom, jak se nám doma pracovalo, byla vyváženost našich potřeb. „Mohli jsme si třeba dojít na zahrádce okopat kytičky nebo se protáhnout, tak jak jsme potřebovali. Naším úkolem teď bude tuto zkušenosti s rušením a balancí našich potřeb přenést do kanceláře, pokud se do ní musíme vrátit,“ nabádá odborník. Na eliminaci rušení se můžeme podle něj například domluvit s kolegy, obstarat si sluchátka, požádat o jiné pracovní místo, přicházet dřív, anebo později, abychom se vyhnuli největšímu frmolu.
„A pracovní dobu, která je zbytečně dlouhá, prošpikujete jinými aktivitami, těmi, co vám dodají energii: procházkou, odpočinkem, přečtěte si zábavnou knížku...Umožní vám to si odpočinout, regenerovat síly, ale tím být zároveň v práci produktivnější.“
Posun hranic rozšířilo naše poznání
Zatímco v kancelářích naši práci do značné míry stále něco strukturuje a řídí, zažíváme meetingy, porady se šéfy, pak jdeme na oběd, někdo nám něco zadá, na něco se zeptá, doma jsme najednou daleko samostatnější, svobodnější.
Kila ovlivníme jídlem, spokojenost spíš pohybem, říká psycholožka |
„Mohli jsme si pracovní den poskládat podle svého, rozšířili se naše hranice a toto setkání s vlastní svobodou nám zároveň poskytlo velký prostor pro sebepoznání. Mohli jsme poznat, co potřebujeme, co nám vyhovuje, co naopak chybí. Někdo zjistil, že mu kolegové nechybí, jiný, že jen někteří a uvědomil si třeba proč...,“ uvádí psycholog Špok a dodává, že v psychologii platí obecně, že náhlé rozšíření, anebo naopak zúžení hranic, jakmile jsme vyhozeni z automatických zvyků, je většinou velkou příležitostí k sebepoznání. „ Koronavirová krize byla vlastně obojí: zúžení hranic, protože jsme nikam prakticky nemohli, ale v pracovní oblasti mnozí pocítili naopak jejich rozšíření.“
Jak skloubit výhody práce v kanceláři a doma? Podle Dalibora Špoka bude hodně záležet na zaměstnavateli, co nám umožní. „Manažeři firem mají stejnou zkušenost, dokonce i ti, jimž online komunikace byla dříve nepříjemná a nevyhovovala jim. Teď k ní přistoupit museli a opět si myslím, že většina z nich si uvědomila výhody online práce z domova,“ vysvětluje psycholog podle něhož je právě tato kolektivní zkušenost dalším faktorem, proč bude společnost daleko svolnější přejít na nový pracovní model.
Kde se vám pracuje nejlíp?
Nečekejme však změny ze dne na den, ani za měsíc, nabádá psycholog k toleranci a trpělivosti. „Pracovní flexibilita přichází, pro firmy to bude nutnost, protože firmy chtějí generovat zisk a k tomu potřebují kvalitní lidi, kterých se ve špičkových oborech nedostává, takže jim musejí vycházet vstříc. Děje se to již dlouho, ovšem nestačí kulečníkové stoly a relax zóny, poptávka bude právě po home officu (práce z domova),“ předpokládá Dalibor Špok s tím, že přání zaměstnanců budou napřed (a již se tak děje) vyslyšena v bohatých IT firmách a postupně se bude tento model rozšiřovat, až ho společnost postupně integruje.
„Do půl roku to vidím na první vlaštovky v zavádění home officu, plošně spíš v horizontu let,“ myslí si Špok a upozorňuje na celou řadu problémů psychologických, jako jsou například předsudky zaměstnanců i majitelů firem, ale také překážky na úrovni legislativní.
„Jeden z největších problémů je také filozofie práce. Od 19. století, kdy začaly vznikat fabriky, odvozujeme stále pracovní výkon od počtu odpracovaných hodin. Dřív dostal švec zaplaceno za boty, tedy za výsledek své práce, a nikdo nezkoumal, jak dlouho je šil. V některých profesích je hodinová mzda potřeba, ale, jak se ukazuje, u duševní práce to není nutné ani možné. Jenže současný zákoník práce je postaven na počítání hodin a svobodnější způsob práce neumožňuje,“ říká Špok a upozorňuje, že bez pravidel je home office zneužitelný, firmy by si mohly z lidí udělat něco jako otroky. Zákony podle experta vždy reagují na společenskou situaci, nikdy ne naopak. „Ale já věřím, že cesta zpět už není,“ tvrdí psycholog.
Obavy odrážejí psychické vyčerpání
Kromě tolerance a trpělivosti, kterou bychom se měli obrnit a neočekávat, že změny přijdou hned, je podle odborníka dobré si uvědomit, že žijeme svobodně. Pokud si budou lidé stěžovat, že musejí zpátky do práce, mají vždy volbu: nic je nenutí se vracet do kanceláří. Pokud jim zaměstnavatel nevyjde vstříc, mohou se porozhlédnout, kde jinde tu možnost pracovat z domova nabízejí, třeba i trochu pozměnit obor, radí psycholog.
Zvládneme vše zase postaru, nepřijdeme o práci, vyjdeme s penězi, nechytneme virus...? Návrat do práce provázejí obavy. Ty jsou podle psychologa z velké části důsledkem našeho vyčerpání. „Na začátku krize jsem říkal, že to nejhorší teď ještě nezažínáme. Byli jsme sice v šoku, ale byli jsme semknutí, na jedné lodi, podporovali jsme se a všichni byli plni sil. Jenže kapacity mozku zvládat stres se postupně vyčerpaly, naše psychika fungovala v krizi ze setrvačnosti.
„Je dobré si uvědomit, že až sedmdesát procent obav neodráží reálný stav, ale náš stav, do kterého jsme se dostali během té krize. Jako hlavní řešení bych doporučil ještě intenzivněji zapojit do boje všechny faktory zdravého životního stylu: dostatek pohybu, spánku, kvalitní sociální kontakt, bylinkové čaje... každý podle svého, jak co komu k obnovení fyzických i psychických sil pomáhá. Radil bych teď odložit případná stresová rozhodnutí i náročně projekty. Buďte sami na sebe hodní. Přečkali jsme náročné období a měli bychom si teď dovolit chviličku regenerovat,“ uvádí Špok a jako protijed proti úzkosti z pracovního trhu nabízí vzdělání. „Je na místě se objektivně podívat na to, co bych se ještě mohl naučit, abych si mohl vybírat z nabídek ve více oborech. Schopnosti a vzdělání nám totiž na trhu práce dávají obrovskou sebejistotu,“ říká psycholog.
