Vaflový kornoutek na zmrzlinu – akt pomoci
Zmrzlina mezi lidmi frčela už v devatenáctém století. Lidé ji jedli z různých nádob. K běžnému street-foodu té doby proto patřily i vozíky prodavačů zmrzliny.
V Londýně jste si ji mohli koupit za půl penny a prodavač vám ji naservíroval hezky do skleničky. Problém ovšem byl, že nádoby nebylo kde umýt, takže se bez jakékoli hygieny točily pořád dokola.
Už v roce 1887 se objevil v Kuchařské knize paní A. B. Marshallové recept na výrobu nádoby ve tvaru kornoutku ze sladké hmoty z blanšírovaných mandlí a mouky. Ta se pak navíjela na kornoutkové formy. Hotové kornouty se pak plnily zmrzlinou či slazenou šlehačkou.
Revoluce v používání vaflového kornoutku však nastala až v roce 1904, kdy se v St. Louis konala světová výstava. Zde prodával křupavé pečivo podobné vaflím syrský koncesionář Ernest A. Hamwi.
Praotec úpravy mléka se narodil před 175 lety. Zachránil miliony životů |
Svůj stánek měl hned vedle stánku prodavače zmrzliny, kterému došly misky. Rychle proto sroloval jednu ze svých oplatkových vaflí a podal mu ji. Druhý prodavač do ní dal rychle zmrzlinu a sláva vaflového kornoutu už nikdy neuhasla.
Zdá se tedy, že kornoutek na zmrzlinu vzešel ze snahy pomoci pouličním prodavačům vyhnout se rozbíjení nádobí a případným hygienickým problémům, které s sebou neslo používání nádobí a lžiček.
