Šampaňské – tekuté hvězdy
Jedním ze symbolů luxusu v gastronomii je bezesporu šampaňské. Za jeho duchovního otce je považovaný benediktinský mnich Dom Piierre Pérignon, který rozhodně nevyrobil první šumivé víno.
Jím se totiž opíjeli už staří Římané. Ve Francii se navíc začalo vyrábět o více než sto let dříve, než ho poprvé ochutnal známý světec.
Vinaři z oblasti Champagne se dlouho snažili vyrovnat burgundským vínům. To se jim však nedařilo, protože je tu v zimě příliš chladno. Nízké teploty zastavují kvašení vína ve sklepích. Kvasinky se nastartují zase až s příchodem jara.
Tím se začne uvolňovat oxid uhličitý, který si hledá cestu z lahve ven. Víno s bublinkami považovali vinaři za neúspěch.
Odkud přišly pochoutky. Cola byla mozkové tonikum, brambory měly zákaz |
Vzpurné víno navíc bylo tak šumivé, že ve sklepě neustále explodovaly lahve. Katolická církev proto povolala Doma Pérignona, aby neposedné bublinky konečně zkrotil. Úkol zněl jasně – zastavit druhé kolo fermentace.
Jenže vkus a chutě lidí jsou vrtkavé. A tak se stalo, že nakonec vinařského mistra požádali, aby vrátil zpátky vše, co dělal, a naopak se snažil vyrobit šampaňské ještě bublinkovitější. Brzy tedy přišel s metodou druhotného kvašení.
Navrhl použít korkovou zátku drženou na místě konopným provázkem. Francouzské lahve vyměnil za anglické, jejichž sklo bylo dostatečně silné, aby vydrželo tlak fermentace.
