Každý se s touto těžkou dobou vyrovnává jinak, co to o lidech vypovídá?
První dny vyplavila válka v nás všech vlnu emocí, tam se ukázalo spíš to, jak kdo z nás je citlivý a psychicky odolný. Postupně se však spíš než osobnostní rysy a naše povahy dostávají ke slovu naše rozdílné hodnoty. Proto reagujeme různě. U někoho – a dost možná je to většina z nás – převažují materiální a praktické obavy, které pramení spíše z hédonistického pojetí života, jiní přemýšlejí víc o svobodě a o existenciálních hodnotách.
Ovládají nás obavy různého druhu. Od těch o zdražování až po ty o život. Jak si je roztřídit podle významu a důležitosti. Odkud je začít rozmotávat?
Určitě je třeba dobré si své strachy sepsat, nebo probrat s někým, komu důvěřujeme a uvědomit si, jaké obavy jsou pro nás podstatné více a které méně. Některé možná mohou být i zbytečné. Strachu, který pro sebe vyhodnotíme jako zásadní, můžeme čelit tím, že si na danou krizovou situaci připravíme plán, promyslíme, co v té situaci, které se bojíme, můžeme udělat, pokud by nastala. Druhým způsobem, jak obavám čelit, je naopak meditace, vědomé odpoutávání k očistným, osvobozujícím myšlenkám, jakýkoliv relax, sport, hudba a podobně.
Bez krizí se důležité hodnoty těžko nastavují i nacházejí, jakkoli procházet krizemi je vždy obtížné.
Dalibor Špokpsycholog
Radíte připravit si plán pro situaci, které se bojíme, a pak už se tím strachem netrápit, ale čas mění podmínky a plány už další den nemusejí platit.
Je v pořádku se k plánům vracet a aktualizovat je podle potřeby. Navíc si nemyslím, že by se naše podstatné obavy měnily zase tak rychle. Ale znovu zmiňuji přiměřenost: když se tím budu zabývat denně čtyři hodiny a další čtyři třeba sledovat zprávy na všech možných kanálech, tak se z toho zblázním, to je jasné.
Pomáhá náš strach zmírnit evidentní odvaha například prezidenta Zelenského, anebo delegace, v níž byl i náš premiér, která odjela na setkání do bombardovaného Kyjeva?
Záleží na tom, čeho si ceníme, co uznáváme, na tom, koho jsme volili… Ale obecně platí, že viditelná odvaha lidí, jichž si vážíme, může vždy pomoct ulevit od určitého druhu obav.
Dá se vůbec nějak psychicky připravit na to, že následující měsíce a možná i roky budou těžké kvůli nejistotě z války, zdražování…
Jedině tak, že si přeskupíme životní hodnoty. Pokud se hroutíme z toho, že nám klesne životní úroveň, že přijdeme o svůj materiální a blahobytný způsob dosavadní existence, pak je to příležitost si na žebříčku našich priorit posunout výš jiné hodnoty, které nás mohou na světě činit šťastnými a spokojenými. Těm můžeme nyní přiřadit větší důležitost.
Chápu správně, že místo materiálních hodnot bychom se měli spíše opřít o ty duchovní?
Přesně tak, ale není to nic nového, měli bychom na tom pracovat celý svůj život, každý den. Jenomže v době pohodlí nás nic nenutí vystoupit z komfortu a přemýšlet jinak. Covid přiměl například o životě a smrti víc přemýšlet spíš starší lidi, s válkou se stejné esenciální téma dotýká i mladých lidí. Pokud někdo žije jen pohodlný život a nikdy nezažil vážné trable, nezískal potřebnou mentální odolnost, která se, bohužel, rodí převážně v krizích.
Věnujte se svým blízkým a žijte přítomností, radí psycholožka |
S nějakou spirituální praxí asi ve většinové české společnosti moc neuspějete.
To slovo spiritualita není podstatné. Někdo na něj slyší, jiný spíš přijme technický návod na to, jak si lépe uvědomovat sebe sama a pomůže mu třeba psaní deníku, v němž shrne, co se mu ten den povedlo a co ne. V dlouhodobém pozorování pak může vidět svůj život s odstupem a leccos přehodnotit a změnit.
V krizi, jako je tato, se náš postoj proměňuje. Napřed obrovská vlna emocí, soudržnosti, solidarity a vzepětí, která právě teď přechází v obavy nejrůznějšího druhu. Co bude dál?
Čím dál víc vystoupí do popředí individuální hodnoty a podle toho se společnost rozdělí, stejně jako to bylo za covidu. Každý se bude chovat a projevovat podle toho, co považuje za nejdůležitější. Pravděpodobně většina z nás na své mentální obrodě nezapracuje, zůstane stejná, ale někteří se přece jen hodnotově posunou.
Je něco pozitivního, co si z této doby a z období pandemie můžeme odnést?
Máme příležitost se stát odolnějšími. Krize k životu patří stejně jako krásná období a tím, že problémový čas projdeme a zvládneme, máme šanci se poučit a připravit na příští nepříjemnosti, které už nás tolik nemusí rozhodit. Je to podobné, jako například s otužováním. Do ledové vody se nikomu nechce, ale všichni otužilci do ní jdou s přesvědčením, že si tím prospějí, a budou méně nemocní. A především, znovu opakuji, můžeme si uvědomit, co je v životě opravdu důležité, a co méně. A kolem toho re-orientovat svůj život. Jsou to především životní krize, které nám toto přeskupení umožňují a vybízejí k nim. Bez krizí se důležité hodnoty těžko nastavují i nacházejí, jakkoli procházet krizemi je vždy obtížné.
Na co se teď tedy máme připravit?
Společnost se rozštěpí, objeví se opět různé alternativní teorie, setkáme se zjednodušováním, sobeckostí a neochotou pomáhat. Do toho se lidem bude určitě kvůli zdražování vést hůř, něco nebude k dostání, úspěch v práci bude hůř dosažitelný. Dostaví se velká únava a frustrace i z uprchlíků mezi nimiž budou, tak jako v každé společnosti, i ti v depresích a nevděční, naštvaní a traumatizovaní. Nedělejme si iluze, že se nám budou půl roku každý den klanět. To je nesmysl.
Jak zůstat odolnými?
Projít sebereflexí a nedělat stejné chyby jako za covidu. Když se připravíme, nemusí nás následná realita tolik spláchnout. Můžeme si dopředu říct, že se nevytočíme a budeme čekat, co přijde. Nežijme v iluzi, že za týden vše skončí a bude to pryč. Nebude. A především se musíme soustředit na zvyšování kvality našich životů v přítomnosti podle hodnot, které jsou podstatné. I pokud nejsme na vrcholu štěstí. I pokud se bojíme. I pokud je vedle válka. Naopak: to jsou možné situace, kdy se na tuto kvalitu musím zaměřit o to víc.
10 tipů, jak zvládnout nadměrné obavy
1. Přiměřenost, nikoliv absence obav
Opusťte představu, že vás současné událostmi nechají v klidu. Spíše by bylo divné, kdyby to tak bylo. Ocitli jsme se v mimořádné době a mnohé „neočekávané“ psychologické projevy jsou normální reakcí na nenormální události. To ovšem neznamená, že máme složit pasivně ruce do klína. Hledejme přiměřenost.
Více k těmto bodům najdete v e-knize „Koronavirus - manuál pro naši duši“, kterou si můžete zdarma stáhnout na webu daliborspok.cz.Psycholog
2. Máme moc se kontrolovat
Uvědomte si svou aktivní kontrolu, kterou do značné míry máme nad svými prožitky. Náš výsledný psychický stav je výslednicí i vnitřních rozhodnutí, nad kterými máme moc bez ohledu na vnější události. Co můžete psychologicky udělat (a víte z vaší předchozí zkušenosti jinde, že vám pomohlo)? Jak jste se zbavili úzkosti, paniky nebo přílišných obav v minulosti?
3. Omezte příjem zpráv
Omezte sledování zpráv, webů, televizních zpravodajství. Nesledujte vývoj událostí jako detektivku nebo napínavý seriál. Stanovte si omezený čas, třeba dvarkrát denně 10 minut a vyberte kvalitní zdroj informací, například jeden nebo dva zpravodajské kanály.
4. Sledováním zpráv za nikoho nebojujete. Chcete-li pomáhat, pomáhejte
Neplodné přemýšlení a představování si něčeho stále dokola rozhodně není plodná podpora ani výraz vaší angažovanosti pro spravedlnost. Chcete-li pomoct, udělejte to: běžte na demonstraci, pošlete někam pomoc nebo zorganizujte sbírku, může to být klidně i modlitba, společný rituál… Emoce přetavíte do konkrétního užitečného činu a můžete je lépe zvládat a kontrolovat.
Jakmile je smrt na dosah, začnou se modlit i zapřisáhlí ateisté, říká psycholog |
5. Hledejte uklidňující aktivity
Najděte si i další aktivity, o kterých víte, že vám dříve v podobných situacích pomáhaly.
6. Slevte ze stresujících úkolů
Pro zvládání stresu máme jen jednu kapacitu, a pokud nám ji vyčerpává aktuální situace, je třeba slevit z aktuálních plánů/úkolů, které jsou obtížné nebo by vám mohly přinést nadměrný stres i v běžné době. Šetřete tedy síly jinde, avšak nevynechávejte obtížné aktivity úplně. Pomáhají vám odklonit pozornost od zdrojů nepříznivých zpráv, proto hledejte přiměřenost.
7. Psychohygiena je zásadní
Zaveďte (a pokud děláte, tak zintenzivněte) důležitá cvičení psychohygieny – intenzivní pohyb, tělesná cvičení, tělesná relaxace (autogenní trénink apod), jóga, meditace, mindfulness cvičení, procházky v přírodě atd.
8. Opřete se o druhé lidi
Vyhledávejte více druhé lidi, především ty, se kterými se dokážete bavit o něčem (nebo lépe: dělat něco), co odvede vaši pozornost, uklidní vás, přinese vám odpočinek. Vyhýbejte se naopak lidem, kteří potřebují neustále připomínat aktuální situaci a působí na vás v tomto směru nepříznivě.
9. Připravte si krizové scénáře a odložte je
Pokud máte nadměrné obavy z možných praktických důsledků aktuální situace pro váš konkrétní, každodenní život (energetická krize, ztráta práce, finanční důsledky apod.), nevyhýbejte se těmto úvahám, ale promyslete si krizové plány (“co bych dělal/a, kdyby“). Udělejte to důkladně ve stabilní náladě a už se k tomu nevracejte. Bude-li potřeba, máte plány vytvořeny.
10. Vymyslete, čím můžete pomoci
Cokoli se počítá a pomůže nejen jim, ale také vám. Umožní vám to upřít vaši pozornost jinam než do sledování zpráv, které může (pokud tak činíme nadměrně) vést k pocitu, že nemůžete nic ovlivnit a nic dělat. Hledejte naopak oblasti, ve kterých pro tuto věc něco dělat můžete. Možná budete překvapeni, na co vše přijdete.
2. června 2020 |
