Vzpomenete si, kdy jste tu byl poprvé?
Ty jo. Myslím, že máme doma fotku, kdy mi byly asi tak tři nebo čtyři roky. Deset let jsem tu pak trénoval pravidelně a i teď jsem tu třeba jednou nebo dvakrát do týdne. Znám to tu opravdu dobře.
Jako doma?
Přesně tak. Znám každý kout stadionu, budu znát taky každého pořadatele a spoustu lidí v hledišti.
I proto jste jednou z tváří mítinku. Jak je vám v této roli?
Jde o zodpovědnost, ale také o čest. Jsem rád, že můžu být tváří takového velkého mítinku. Těším se strašně moc. Kladno hází je každoročně moje srdeční záležitost. A obzvlášť letos, když je olympijská sezona a potřebuju předvádět dobré výkony, jsem rád, že můžu sezonu začínat právě tady.
Jak přilákat hvězdy? Kladno recept našlo. Dorazí jména z Česka i zahraničí |
Za jaký výsledek budete rád?
Právě kvůli olympijskému rankingu chci být co nejvýš. Ideálně tedy vyhrát a v čase pod 46 sekund.
Jak jste připravený?
Dobře. Neřekl bych tedy, že úplně dokonale, protože mě v přípravě trápila achilovka.
Co se vám stalo?
Po hale jsem byl hodně nadšený a měl velká očekávání. Jenže bohužel jsem v přípravě do achilovky dostal zánět. Bylo to pro mě něco nového, nikdy jsem ničím podobným netrpěl. Zdržel mě třeba na měsíc. Sice jsem trénoval, ale s omezeními a dlouho bez treter. I proto teď trochu nevím, co pořádně čekat.
Český atlet Matěj Krsek v cíli rozběhu na 400 metrů na MS v Budapešti.
Víte, jak se vám to přihodilo?
Rád bych, ale netuším. Přišlo to z ničeho nic. Na tréninku jsem neudělal žádný špatný pohyb, dotrénoval jsem, cítil jsem super, odpoledne to začalo pomalu přicházet a večer jsem už nemohl chodit. Když se ohlédnu, tak si možná uvědomuju, že mi tělo už předtím posílalo malé náznaky. Občas mě něco zabolelo, ale hned to přešlo. Jak jsem to neznal a s achilovkou jsem nikdy problémy neměl, tak jsem to jen přešel a trénoval dál.
Teď byste to změnil?
Ano. Asi jsem měl v tu dobu zpozornět. Stalo se mi to pár dní po příjezdu na soustředění na Tenerife. Deset dní jsem se léčil tak nějak sám. Bylo všelijaké. Nevěděl jsem, co dělat, co nedělat. Spíš jsem šel na intuici. Až když jsem přiletěl do Česka, tak jsem potíže konzultoval s šéflékařkou reprezentace Karolínou Bílkovou Velebovou.
Teď už jste zcela fit?
Ano. Už jsem zcela zdráv, nic mě nebolí a poběžím jako blázen.
Na začátku května jste byl na Bahamách, kde jste se se štafetou neúspěšně pokoušeli probojovat na olympijské hry. Co jste dělal poté?
Ještě jsme stihli přitrénovat. Pak jsem měl jeden testovací závod. Posledních pár dní jsem měl už jen odpočinek a připravoval se na závody. Čeká mě jich spousta.
Jaké budou ty nejbližší?
Dvaadvacátého Kladno, čtyřiadvácátého jedu na Slovensko a osmadvacátého Zlatá tretra v Ostravě. A třicátého mám pak státnice, mám to vážně nabité. Ale nějaký svázaný se necítím, těším se na každou událost. Už aby to bylo.
Česká smíšená štafeta na 4x400 metrů (zleva) Matěj Krsek, Tereza Petržilková, Patrik Šorm a Lada Vondrová slaví bronz z mistrovství světa v Budapešti.
Stíháte se učit?
Ale ano. Jsem za ta léta zvyklý. Plus je pravda, že už máme závodní sezonu a v ní atletika zabere možná paradoxně poměrně málo času. Jak se závodí, tak máme dost volna, tréninky jsou kratší a máme třeba jen jeden denně. Takže času na studium je dost.
Jaké předměty vás čekají?
Státnicuju v oboru Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě. Mám předměty jako Výživa člověka, Mikrobiologické procesy v potravinách a podobně. Diplomku jsem psal na téma Vliv výživy na mentální zdraví.
