Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvLidstvo se nezmění, ale mnozí dozrají, říká psycholog |
Na jaře se lidé v Česku semkli, byli solidární a epidemii se dokázali postavit. „Byla to nová nečekaná situace, společný nepřítel a také instrukce, které jsme dostávali, byly relativně jasné,“ vysvětlil Radek Ptáček a dodal, že na podzimní druhou vlnu, která bude ještě silnější, komplikovanější a o to méně srozumitelná, už však nikdo společnost nepřipravil.
„S časem se naše odolnost vůči stresu vyčerpává. Běžná populace se topí v moři protichůdných a nejasných informací a doporučení a každý se musí rozhodovat sám za sebe. Známky vyčerpání a únavy už projevují i ti psychicky nejodolnější jedinci,“ uvedl psycholog.
Chování davu, celé populace není podle něj součtem chování jednotlivců, ale samostatné chování celku. „Jak vláda a odborníci rozhodují, tak na to skupina reaguje,“ řekl a zmínil, že delegování zodpovědnosti na veřejnost a vyvolávání pocitu viny je mimořádně problematická komunikace.
„Celá řada lidí kolem mě opatření dodržuje, takže takové obvinění může náladu zhoršit, vzbudit negativní vztah k těm, kteří to říkají i pocit beznaděje - to může být reakce jedné skupiny. Naopak skupina vzdorovačů - a vzdor přirozenou reakcí na situaci, která není známá - půjde ještě do výraznějšího vzdoru,“ popsal.
O důvěru lze velmi lehko přijít, ale velmi těžko se buduje. Podle profesora Ptáčka je nutné, aby si vláda zvolila jednoho, maximálně tři řečníky, kteří budou se společností jasně, stručně a důvěryhodně komunikovat, opakovat opatření a předloží nějakou vizi. Média, politici a odborníci by měli v současné době svou činnost koordinovat a vytvořit platformu. To by důvěryhodnosti v establishment pomohlo.
Samota zabíjí víc než alkohol a kouření
Lockdown by býval byl pro Česko lepším řešením a měl tu být už dávno. „Vždy je lepší rychlé a krátké řešení než utápění se v krizi. Možná by nám víc pomohl nejen zdravotně, ale také psychologicky,“ řekl Ptáček a vysvětlil, že současná situace nemá jen mimořádné zdravotní dopady, ale také psychosociální.
„Rada vlády pro duševní zdraví předložila vládě několikastránkové doporučení, v němž konstatuje, že skutečně dochází k dvoj- až trojnásobnému nárůstu duševních poruch z oblasti úzkostného a depresivního spektra i psychosociálních problémů, jako například vztahové násilí,“ uvedl profesor psychologie.
Podle odborníka již bohužel nefungují obecná doporučení, která psychologové dávali na jaře. Populace se totiž rozpadá na celou řadu specifických subpopulací, které mají vlastní problémy.
„Něco jiného potřebují absolutně vyčerpaní zdravotníci, zoufalí rodiče s dětmi, děti samy, protože zvláště ty nejmladší přicházejí v podstatě už o rok klasické výuky, což se na nich jednoznačně podepíše. Přibližně deset tisíc dětí nevyužívá distanční výuku a pravděpodobně budou muset rok opakovat. Jsou tu se svými potřebami osoby samostatně výdělečně činné, které přicházejí o příjmy, zaměstnanci, osamělí senioři... Je dokázáno, že samota zabíjí víc než kouření alkohol,“ řekl psycholog a dodal, že zapomínáme na to, že se s opatřeními, která řeší jeden problém (a jistě vedou k tomu, že klesá reprodukční číslo i počet nakažených - což je skvělé), rozvíjí celá řada dalších.
Covid způsobuje psychické problémy i nespavost
Úzkostných poruch významně přibývá. Člověk by je měl u sebe rozpoznat ještě dřív, než propuknou v nemoc. Projevují se pocitem, že život či nějaké situace nezvládá, nedokáže si poradit a ocitá se ve stavu psychické úzkosti či nejasného ohrožení, což se projevuje i fyzicky - tlakem na hrudníku, zrychleným tepem. „Pokud mám dlouhodobě z něčeho obavu a trvá to déle - obvykle se uvádí až 14 dní - a nedaří se mi svůj stav řešit obvyklými prostředky, měl bych vyhledat pomoc,“ varoval psycholog.
Upozornil také na podceněné a neřešené problémy: „Nedávno vyšla ve Spojených státech amerických studie, která dokázala, že lidé v ohrožení nebo ti, kteří vykazují nějaké duševní onemocnění, jsou v souvislosti s nákazou covid-19 ohroženější. Stejně tak u celé řady těch, kteří nemocí prošli, byla podle Radka Ptáčka zjištěna zvýšená náchylnost k úzkostným poruchám i poruchám nálad. Často také trpí zásadní nespavostí a u mnohých se vyskytly neurodegenerativní potíže.“
Zpět do práce se lidem nechce, doma toho zvládli víc, řekl na jaře psycholog |
Podle odborníka na lidskou duši však lidé nemusejí být hříčkou okolních dějů. O kvalitě našeho života rozhodujeme do značné míry my sami, komunikace vlády nám buď půdu pod nohama bere, anebo poskytuje.
„Svou psychickou imunitu můžeme posilovat. Nejjednodušší je v první řadě pohyb, který je účinnou prevencí rozvoje duševních chorob. Třicet minut chůze denně může udělat víc, než si myslíme. Za druhé zkuste zastavovat negativní, problematické myšlenky, které automaticky naskakují a my z nich automaticky rozvíjíme negativní scénáře. Když se při tom přistihneme, měli bychom mít úniková témata a aktivity, protože čím víc na něco myslíte, tím víc se posilují specifické okruhy v mozku a vy si vlastně v mozku na případný rozvoj úzkostné poruchy zaděláváte. A za třetí je důležité se na něco těšit. Těšení se na něco příjemného je základ naděje a naděje je hlavním prostředkem pro přežití i ve velmi složitých situacích,“ uvedl psycholog Radek Ptáček s vysvětlením, že příjemná vize působí v mozku stejně pozitivně, jako naopak škodí špatné myšlenky.
Užijte si Vánoce
Blíží se Vánoce, které tradičně vnímáme jako příležitost k potkávání se s nejbližšími, což možná letos nebude ten nejlepší nápad. Jaký jim dát nový rozměr, abychom se na ně těšili? „Musíme se vědomě odpojit od reality, je to mechanická věc, kterou se musíme naučit,“ poradil psycholog.
„Jsou dva základní zdroje nastavení naší nálady – vnitřní a vnější. Vnější – když se ráno podíváte na nebe a vidíte, že prší. Můžete si nechat zkazit náladu, anebo si řeknete, že prší a že tedy budete dělat jiné příjemné aktivity a o náladě se rozhodnete vy. Zkuste vnímat závažnost epidemie a dodržovat opatření jako neovlivnitelné okolnosti, jako něco absolutně každodenního a vedle toho si v rámci možností veďte spokojený život. Těšte se, že prožijete hezké Vánoce. Když si totiž náš mozek nastaví nějaké chování jako běžné, přestaneme se cítit v ohrožení.“
Vláda spustila informační web o covid-19 |
Do budoucna odborníci očekávají, že epidemie způsobí naší psychice, stejně jako jiné traumatické situace, negativní důsledky, které se projeví až s odstupem. „Negativní emoce nelze potlačit a objeví se vždy ještě v daleko ošklivější podobě,“ citoval Ptáček lékaře Sigmunda Freuda.
„Z covidové zkušenosti plyne poučení pro náš společenský systém: musíme být do budoucna připraveni i na nepředvídatelné situace. Zároveň si každý z nás může uvědomit, že věci, které považoval dané, tak samozřejmé nejsou. Je to velmi dobrá lekce, jak si začít vážit toho, co máme,“ uvedl po Skypu v pořadu Rozstřel klinický psycholog Radek Ptáček.
