Zvrátit tento trend může nutriční programování. V současné době vznikla pod hlavičkou České pediatrické společnosti ČLS JEP nová výživová doporučení právě pro děti do tří let.
„Výživa dítěte v prvních 1 000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním vlivům stravovacích návyků, které aktivují rozvoj civilizačních onemocnění,“ konstatuje doktorka Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Moc soli a málo červeného masa
Petr Tláskal
Zatímco energetický příjem nejmenších dětí podle výsledků průzkumu společnosti Nutricia na osmi stech českých dětech v průměru odpovídá výživovým doporučením, skladba stravy je nevyvážená. Vyšší příjem živočišných bílkovin je často provázen nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin. Spolu s jinými stravovacími návyky to vede mimo jiné i k navýšení příjmu sodíku a ke konzumaci kuchyňské soli. „Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jakou jsou například obezita či postižení cév,“ upozorňuje doktor Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol.
Výsledky studie ukazují, že děti přijímají oproti doporučením výrazně méně železa. Deset procent zhodnocených půlročních až ročních dětí mělo dokonce laboratorní projevy chudokrevnosti. „Většinou to bylo tam, kde u plně kojených dětí byla proti doporučením zaváděna opožděně komplementární výživa,“ vysvětluje Petr Tláskal s tím, že nelepším přirozeným zdrojem železa je maso, zejména červené jako třeba hovězí.
„Nicméně české děti dostávají především bílé maso, které obsahuje asi třikrát méně železa než červené. Výzkum ukázal, že v dětském jídelníčku se nejčastěji objevuje maso kuřecí,“ upozorňuje doktor Tláskal, který je také předsedou Společnosti pro výživu.
Úloha železa nesouvisí pouze s možným rozvojem chudokrevnosti, ale je spojována i s poruchou rozvoje poznávacích funkcí nebo imunity. Imunitu, stejně jako metabolismus kostních tkání, však ovlivňuje i vitamin D. Výzkum prokázal jeho nedostatečný příjem, který se projevil v zimních měsících i v laboratorních nálezech sledovaných dětí.
Uberte na kuřeti, přidejte na rybách a zelenině
Výzkumy podle něj dokázaly, že vyšší příjem bílkovin v kojeneckém věku může aktivovat rozvoj obezity ve věku pozdějším. Z těchto důvodů se například nedoporučuje zařazovat do jídelníčku dětí do jedenácti měsíců tvaroh, který obsahuje vyšší procento bílkovin. Ze složek masa bychom podle pediatrů měli více preferovat maso rybí jako zdroj jodu a polynenasycených mastných kyselin.
Dobrodružství nových chutí - podívejte se na kyselé obličeje dětí, které poprvé ochutnávají citron.
10. dubna 2014 |
"Časné podávání ryb kojencům se většinou oddalovalo vzhledem k obavám z rozvoje alergií. Tento názor se však nepotvrdil, je to zcela naopak. Období mezi ukončeným čtvrtým měsícem věku a před ukončeným sedmým měsícem věku je tím nejvhodnějším obdobím pro zařazení rybího masa ještě při kojení dítěte do jeho jídelníčku. Rovněž čím dříve se dítě bude ve svém jídelníčku setkávat s různými druhy zeleniny, které jsou na našem trhu k dispozici, bude to prospěšné, bude je lépe tolerovat i ve věku vyšším," radí rodičům odborník na výživu.
Mléčné formule jsou určeny do tří let věku života a pomáhají jim s ochranou před infekcí, pokud již nejsou děti kojené. Nicméně běžně prodávané kravské mléko je možné zařazovat do jídelníčku dětí od desátého až dvanáctého měsíce života. "Kozí či ovčí mléko u nás není ve formulích obsaženo. Lze ho proto přidávat do výživy dítěte při dodržování hygienických aspektů výživy dítěte podobně jako komerční mléko s dalšími složkami výživy," doplňuje lékař s tím, že ale na trhu seženete instantní kaše s obsahem kozího mléka.
Naprogramujte svému dítěti zdraví
Koncept nutričního programování v raném věku, zatím ne příliš známého odvětví pediatrie, přináší ucelená výživová doporučení pro lékaře i rodiče. Vychází z předpokladu, že rodiče mohou až z osmdesáti procent ovlivnit, jak kvalitní život bude mít jejich dítě v dospělosti.
"Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z dvaceti procent, zbylých osmdesát procent je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku," vysvětluje Jiří Bronský z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.
Rodiče by kromě pestrosti stravy měli dohlížet na to, aby se s rostoucím věkem dítěte zvyšovalo i množství zkonzumované zeleniny, ovoce a mléčných výrobků. Podle výsledků průzkumu se obiloviny českým dětem nejčastěji dostávají ve formě sušenek a sladkého pečiva.
"Měli bychom omezovat solení stravy i po jednom roce věku dítěte, měli bychom do jídelníčků dětí zavádět i rostlinné tuky, zvláště oleje. Neměli bychom zbytečně navyšovat příjem přidaných sacharidů, sladkostí, neředěných džusů a podobných složek výživy do stravy dětí," vzkazuje rodičům lékař.
Rodiče pomocí nutričního programování mohou ovlivnit organismus dítěte tak, aby mohl čelit různorodým vlivům vnějšího prostředí. "Současné vědecké výzkumy ukazují, že koncept nutričního programování má zřetelný přínos v prevenci proti civilizačním chorobám. Je tedy žádoucí zlepšit výživové podmínky nejen v období těhotenství, ale také v prvních třech letech života tak, aby mohlo docházet ke změnám v oblasti náchylnosti k civilizačním onemocněním u dalších generací," uzavírá docent Bronský.
