Pokud je to strava nevyvážená, přecitlivělost, hyperaktivita, alergie a ekzémy na sebe nenechají dlouho čekat.
Evropa se probouzí z letargie
Výzkumy šokovaly také renomované experty. Evropská společnost pro výživu se hned začala zabývat prvním velkým balíkem: přínosem esenciálních mastných kyselin. Tedy těch, které jsou obsaženy v rybách a rostlinných olejích.
Odborníci upozorňovali na nadbytečnou konzumaci nasycených mastných kyselin a nedostatečnou konzumaci těch nenasycených, tedy esenciálních. Jednoduše řečeno - stovky největších kapacit v oblasti výživy vzkázaly Evropanům, že špatných tuků již bylo dost. Nyní jsou na řadě ty dobré. Místo prorostlého bůčku a smažených hranolek by si lidé měli častěji dávat spíše ryby a listovou zeleninu.
I mladým hrozí cholesterol a vyšší tlak
Děti matek, které si nedopřávaly v těhotenství dostatečné množství omega-3 mastných kyselin, mají o něco větší pravděpodobnost, že v koutě sedět nebudou. Podle výzkumu totiž trpí častěji hyperaktivitou a přecitlivělostí.
FAKTAMohou děti z obezity vyrůst? "Z toho vyroste," říkají mnozí rodiče s oblibou. Některé děti to štěstí mají, jiným tuk zůstane po celý život. Tělesný tuk dítěte se vytváří maximálně do šesti měsíců života a dále se v batolecím a předškolním věku jeho množství snižuje. Přibývá svalstvo a kosterní systém. Znovu se tukové rezervy objevují u školáků. "Je-li vzestup tukové tkáně v dřívějším věku, tak je to již problém," uvádí předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. Nejvíce se však do dospělosti protáhne obezita dospívajících. Ukazuje se, že více než 50 procent lidí, kteří mají nadváhu v dospívání, se jí v dospělosti již nezbaví. Obliba fast foodů klesá Všeobecná zdravotní pojišťovna v rámci svého preventivního programu Žij zdravě provedla průzkum mezi téměř dvěma tisícovkami dětí. Z něho vyplývá, že mezi nejoblíbenější jídla patří česká a italská kuchyně. Zájem o fast foody klesl oproti minulému roku o 15 %. Většina dětí nejí svačiny a k jídlu usedne jen třikrát denně. Zhruba 10 % dětí také uvedlo, že jí jen jednou denně. Oproti roku 2008 klesl podíl dětí, které si ráno před odchodem z domova nedají nic k jídlu - z 24 % na 7 %. Podle výzkumů je třeba zlepšit pitný režim, více než 35 % dětí totiž uvedlo, že pijí vodu se sirupem, slazený čaj nebo ochucené limonády. Pozitivní jsou také výsledky týkající se doby strávené u počítače. V roce 2008 u něj více než 2 hodiny denně sedělo 64 % dětí, dnes je to 25 %. |
Celkově má takto nevyvážená strava podstatný vliv na nervový vývoj dítěte, zejména pak na jeho chování. Pokud ani po narození dítěte nezmění rodiče přístup ke stravování, a i nadále správnými tuky šetří, zvyšují u něj možnost výskytu alergií.
Obdobně hrozí takto nevhodně živenému dítěti větší riziko, že právě ono bude muset absolvovat zdlouhavá a často neúčinná kolečka po kožních lékařích. Změny na kůži i její citlivost totiž ovlivní strava také.
A v neposlední řadě stojí také fakt, že děti, které zdroje esenciálních mastných kyselin viděly spíše jen na obrázku, mají dříve potíže s cholesterolem a vyšším tlakem.
O obezitě dítěte se rozhoduje už v břiše matky
Kromě jednotlivých složek výživy, které nenarozenému dítěti zprostředkovává matka pupeční šňůrou, může nevyváženost živin ovlivnit i genetickou výbavu člověka. Tu sice změnit nelze, ale lze aktivovat její negativní vlastnosti. Tedy ty, které by se za normálních okolností projevily třeba až v dospělosti nebo ve stáří.
"Například se tak může navodit vyšší výskyt civilizačních onemocnění - postižení srdce a cév nebo třeba cukrovka," říká předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař dětské polikliniky v Praze-Motole Petr Tláskal.
A aby toho nebylo málo, matka může již v těhotenství rozhodnout o tom, zda se její dítko bude celý život trápit dietami, nebo zda si bez výčitek dopřeje nějaký gurmánský zážitek. Ukazuje se totiž, že z celé poloviny za obezitu mohou zděděné dispozice. Špatný životní styl a přejídání předurčují k obezitě děti, a dokonce i vnuky.
Strava těhotné matky ovlivňuje DNA dítěte v tom smyslu, že jeho tělo ukládá více nebo méně tuků. Během těhotenství plod získává z matčina těla informace o vnějším světě, do kterého se teprve narodí. Působí na něj skladba matčina těla, strava, životní styl. A tyto informace ovlivní způsob, jakým se geny projevují.
Pokud se však budoucí maminky nyní vylekaly a rozhodly se, že s přejídáním je konec, měly by okamžitě také zapomenout na opačný extrém. Ani hladověním dítěti neprospějí. Tím mu totiž dávají signály, že bude mít na světě hlad a všechno, co se mu na něm podaří ukořistit, by mělo uložit do tukových zásob na horší časy.
Odborníci nyní debatují nad tím, že by se co nejdříve měla prevence obezity zaměřit spíše než na lidi s nadváhou už na těhotné maminky.
Čím déle matka kojí, tím lépe
O mateřském mléce a jeho pozitivním vlivu na celkové zdraví dítěte byly napsány celé kilometry textů. Jak zlepšuje imunitní systém, jak zaručuje dlouhověkost.
Odborníci nic z toho nevyvracejí, ale u některých tvrzení chybějí studie. V souvislosti s nadváhou však lze stoprocentně říci, že mateřské mléko obsahuje složky, které chrání dítě před pozdějším rozvojem obezity.
Významnou roli tak hraje plné kojení dítěte po dobu prvních šesti měsíců jeho života.
"Odborné studie prokázaly, že vyšší příjem bílkovin v kojeneckém věku může podmiňovat rozvoj pozdější obezity. Velkým nebezpečím je překrmování dítěte, které vede k narušení přirozené rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie," dodává Tláskal.
U nás se však zatím studie o výživě matky v těhotenství neprovádějí, lékaři, s kterými se budoucí maminky setkají, taková doporučení vůbec nedávají.
