Vlákninu tělo potřebuje. Chrání před rakovinou, pomáhá při hubnutí

Vláknina je pro člověka velmi důležitá, přestože neslouží jako zdroj energie. Dobře sytí, pomáhá při hubnutí, je nezbytná pro zdravé zažívání. Kde vlákninu hledat a kolik jí sníst? Výživoví specialisté Karolína Hlavatá a Petr Havlíček v projektu "Vím, co jím" opět poradí, jak se zdravě stravovat.

Potraviny bohaté na vlákninu nás zasytí, i proto jsou vhodné při hubnutí (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Vím, co jím

Program vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). 

Značka "Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit spotřebitelům snadnější výběr výživově hodnotných potravin.

Více o zdravých potravinách čtěte zde.

"Denní příjem vlákniny dospělého člověka by měl být v našich podmínkách asi 30 gramů. Průměrný příjem v Česku je ale pouze 12 až 15 gramů, tedy poloviční," říká výživový specialista Petr Havlíček. Přitom bez dostatečného množství vlákniny nebude tělo správně fungovat a člověk může mít zdravotní problémy. 

"Vláknina má velký význam pro zdraví střeva, pomáhá chránit před rakovinou tlustého střeva a je i prevencí zácpy," uvádí dietoložka Karolína Hlavatá. Její další výhodou je, že dobře sytí, snižuje glykemický index potravin, snižuje hladinu cholesterolu a také pomáhá udržovat stálou hladinu krevního cukru. 

Rozpustná a nerozpustná

Vlákninu dělíme na dva typy - rozpustnou a nerozpustnou. "Například u jablka je nerozpustnou vlákninou slupka a rozpustnou dužina," vysvětluje dietoložka. 

Rozpustná vláknina ve vodě dobře bobtná a je schopna zvětšit svůj objem až 40krát. I díky této schopnosti navozuje rychlejší pocit sytosti a snižuje energetickou vydatnost stravy. Najdeme ji v dužině ovoce, v zelenině, ale také třeba v ovesných vločkách. 

Nerozpustnou vlákninu najdeme především ve výrobcích z obilovin. Tedy hlavně v celozrnném pečivu, různých müsli směsích, v celozrnné rýži, luštěninách, ořeších, semenech a ve slupkách ovoce a zeleniny. 

Obsah vlákniny ve 100 gramech potraviny 

Ovesné vločky - 15,4 g

Fazole červené (suché) - 15,2 g

Müsli ovocné - 10,4 g

Chléb celozrnný - 10,1 g

Čočka vařená - 7,9 g

Sušené meruňky - 7,3 g

Maliny - 6,5 g

Ovesná kaše instantní - 6,4 g

Hrách zelený vařený - 5,5 g

Pomeranče - 2,4 g

Jablka - 2,4 g

Zelí vařené - 1,9 g

Cornflakes - 1,9 g

Brambory vařené bez slupky - 1,8 g

Rýže hnědá - 1,8 g

"Tohoto typu vlákniny bychom měli konzumovat zhruba 10 gramů denně, tedy jednu třetinu z celkového doporučeného množství," doporučuje Petr Havlíček. 

Hlavní funkcí nerozpustné vlákniny je především správná práce střev. Aby ale vláknina fungovala jako ochranný prostředek, je důležité dostatečně pít. Jinak může její vyšší příjem způsobovat zácpu.

"Představte si vlákninu jako takový kartáč, který čistí povrch střev a zároveň ho dráždí k většímu pohybu, takže díky tomu zůstává zdravější," dodává Havlíček. 

Vláknina na obalech

Množství vlákniny si hlídejte už při koupi na obalech výrobků. Pokud uvidíte nápis "zdroj vlákniny", obsahuje výrobek alespoň 3 gramy vlákniny na 100 gramů výrobku nebo 1,5 gramu vlákniny na 100 kcal výrobku. 

Obsahuje-li potravina alespoň dvojnásobek tohoto množství (tedy např. 6 g vlákniny na 100 g výrobku), pak jej může výrobce popsat nápisem "s vysokým obsahem vlákniny". Toto množství je pro zdravé stravování ideální. 

Jak zajistit ideální příjem vlákniny? Podívejte se ve videu, kde odborníci ukazují množství potravin, které splňují doporučenou denní dávku 30 gramů.