Nejdůležitější období je od početí do dvou let věku dítěte. To totiž probíhá takzvané nutriční programování. „V tomto období je možné pozitivně či negativně ovlivnit nejen to, jestli bude mít dítě v budoucnosti sklony k obezitě, ale i obecně ‚nastavit‘ jeho zdraví,“ vysvětluje Karolína Hlavatá, dietoložka a odborná garantka Vím, co jím.
Vím, co jímProgram vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka "Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit snadnější výběr výživově hodnotných potravin. Více o zdravých potravinách čtěte zde. |
Už nastávající maminky by proto měly věnovat pozornost tomu, v jakém zdravotním stavu vstupují do těhotenství a jak se stravují. Například obézní těhotná žena svou vyšší hmotností zvyšuje šance, že i její dítě bude obézní. Ne třeba hned, ale během dětství, nebo až v dospělosti. Naopak nastávající maminka, která má správnou hmotnost a dbá na to, co jí, dává do vínku svému dítěti, že bude mít větší šanci být zdravé.
Kromě stravování matky je pak nejdůležitější i výživa dětí do dvou let, která ovlivňuje zdravé fungování jeho organismu až do dospělosti. Základem je samozřejmě kojení. Hned potom následuje správné a včasné zavádění příkrmů. První příkrmy by neměly být zaváděny dříve než po ukončeném 4. měsíci věku a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.
Dítěti bychom měli nabízet postupně všechny potraviny, které jsou jeho věku úměrné. Má to dva důvody: prvním je dostatečný příjem všech živin, které dítě potřebuje ke svému vývoji, a druhým je zvyk.
„Například taková ryba – čím dřív si na konzumaci ryb dítě zvykne, tím snáz ji přijme a nebudeme muset v pěti letech bojovat o polknutí každého sousta“, upozorňuje dietoložka Hlavatá.
Seriál o zdravém stravováníBěhem sedmi týdnů vám každou středu v seriálu připraveném s iniciativou „Vím, co jím“ přineseme rady, jak se zdravě stravovat a orientovat při výběru potravin. |
A nevzdávejte to po prvním odmítnutí, děti jsou, co se chutí týče, velice konzervativní a platí, že někdy musí potravinu ochutnat desetkrát až patnáctkrát, než ji přijmou. Základem je nenutit, nabízet a pozitivně dítě motivovat třeba tím, že potravinu budete jíst taky. Se schématem zavádění potravin by vám měl pomoci pediatr.
Dítě není malý dospělý
Děti mají jiné potřeby než dospělí. Tím se myslí, že není dobrý nápad vzít potomka do fastfoodu a pouze zmenšit porci nebo ji poctivě nakrájet na mini kousky.
Na co si dát v jídelníčku dětí pozor?
Sůl: Batolatům není vhodné jídlo vůbec solit. Starším dětem už solit trochu můžeme, ale o hodně méně, než jsme zvyklí pro sebe. Děti mají velmi citlivé chuťové pohárky, takže jim jídlo bude chutnat i neosolené, ale hlavně mají o hodně nižší potřebu sodíku než dospělý. Do dětského jídelníčku tedy nepatří uzeniny, pečivo viditelně posypané solí, nebo chipsy a podobně.
Bílkoviny: Stejně jako u soli bychom neměli zejména děti do jednoho roku přetěžovat vysokým příjmem bílkovin. Proto například tvaroh zavádíme až po prvním roce.
Cukr: Je úplně zbytečné dávat batolatům sladkosti a sladit jim nápoje. Vytvoříme tím zbytečný zvyk na sladké a také se jim pravděpodobně začnou kazit zuby. Neutěšujte ani neuplácejte děti sladkostmi – i to končí špatným návykem a zejména ženy pak v dospělosti řeší stresy pojídáním zákusků a tabulek čokolády.
Vláknina: Děti do dvou let by měly jíst jen bílé pečivo, mezi druhým a osmým rokem občas zařazujte žitné nebo vícezrnné, aby si na ně dítě zvyklo. A zhruba od osmi let už můžete zařazovat i pečivo celozrnné.
Mléčné výrobky: U batolat můžete dávat plnotučné, v předškolním věku je vyměňte spíš za polotučné. Nízkotučným se vyhněte úplně. U dětí do dvou let věku tvoří mléko podstatnou část jídelníčku, i u předškolních a větších dětí by měly být ve stravě 2-3 porce mléčných výrobků denně.
