Naši předkové se postili zejména v době adventu a před Velikonocemi s úmyslem připravit se na významné náboženské svátky. Cílem půstu však není jen očista duše a zlepšení soustředění. V současné době je vnímán také jako příležitost k hubnutí a zlepšení zdraví.
Co vlastně půst je? Jde o dobrovolné zřeknutí se jídla po dobu, kterou si stanoví ten, kdo se postí. Jako prostředek pro dlouhodobé hubnutí není vhodný, může však usnadnit začátek změny stravovacích návyků, které jsou pro hubnutí nezbytné.
Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka |
Není půst jako půst
Nejpřísnější půst je hladovění. Většinou však jde pouze o omezení porcí a dočasné vyřazení některých potravin z jídelníčku, nejčastěji masa, tučných jídel, sladkostí, kávy i alkoholu. Někdy se během půstu jí pouze zelenina a ovoce, jindy také menší množství obilovin. Internet je plný také různých očistných kúr. Takové půsty ovšem zdraví neprospějí.
Tělu totiž chybí dostatek potřebných látek, které mu může dodat pouze odpovídající množství pestré stravy. Navíc se po takových půstech dostaví jo-jo efekt.
Tělo totiž nerozlišuje mezi dobrovolným půstem a nuceným hladověním. Ve snaze přežít nasazuje různé mechanismy, včetně zpomalení metabolismu.
Půst a zdraví
Poslední dobou se hodně mluví také o přerušovaném půstu, ten prospívá zdraví i postavě. Jeho podstatou je omezení stravy po určitý časový úsek v řádu hodin.
Existují různé varianty přerušovaného půstu. Například šestnáct hodin půstu, do této doby se započítává doba spánku, a osm hodin je časové okno, kdy je možné jíst.
Zdraví prospěšný byl také zvyk našich předků, kteří omezovali množství jídla a vyřazovali ze svého jídelníčku maso s výjimkou ryb, tučná a sladká jídla, alkohol.
Konec chutí na sladké, ale málo energie. Přerušovaný půst na vlastní kůži |
Půst má vliv na zdraví buněk, zpomaluje jejich stárnutí, podporuje spalování tuků, zdraví srdce a zvyšuje fyzickou kondici. Blahodárně působí na mozek a podporuje paměť i bystrost myšlení. Navíc dodává energii, pomáhá zhubnout a může také nastartovat změnu způsobu stravování.
Půst však není pro každého. Neměli by ho držet diabetici, lidé s nízkou tělesnou hmotností, psychicky nemocní, lidé s poruchou příjmu potravy, těhotné a kojící ženy. Vyhnout by se mu měli i ti, kdo se momentálně necítí dobře.
Příprava na půstPůst v každém případě představuje velkou změnu ve stravování a tělo na ni nemusí reagovat příznivě. Místo lepší fyzické kondice, pocitu energie a lepší koncentrace přichází únava, podrážděnost, změny nálad. Doporučuje se proto předem na půst připravit. Je vhodné nemít v dosahu sladké a příliš tučné potraviny. Ty totiž mohou představovat během půstu pokušení. Je třeba se připravit i na falešný pocit hladu. To je stav, kdy tělo nemá hlad, ale má chuť na sladké či na jiné kaloricky vydatné jídlo. Hlad také může být projevem stavu duše. Zajídat starosti, stres, problémy není nic neobvyklého. Doporučuje se naplánovat si jídelníček na jednotlivé postní dny. Na talíři by neměl chybět dostatek bílkovin. Mezi jejich zdroje patří nejen maso, ale také třeba ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a celozrnné obiloviny. Půst může negativně ovlivnit psychiku, je proto dobré si v době půstu zajistit klid. Doporučuje se zacvičit si, jít na procházku, číst nebo luštit křížovky, věnovat se ručním pracím nebo jiné zájmové činnosti. Součástí půstu je rovněž relaxace a dostatek odpočinku. |
