Vánoční svátky se začínají připomínat často již od půlky října výzdobou v obchodech a ukázkou zboží, které na trh připravili výrobci hraček. Většina Čechů vezme svátky na milost začátkem až se začátkem adventu.
Předvánoční čas (advent) trvá čtyři týdny a v křesťanství je začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce, kdy se podle tradice narodil Ježíš Kristus. Většina z nás jistě zná označení železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle, které formálně advent dělí, to však s liturgií nesouvisí. Pravděpodobný původ termínu zlatá neděle je z dobrých obchodů, které obchodníci před vánoci měli a určitě stále mají.
Pro mnoho lidí je železná neděle (tedy první neděle adventní) čas, kdy se začíná péct první cukroví (aby se do Vánoc rozleželo), připravovat vánoční výzdoba a plánovat předvánoční úklid. České děti také píší své dopisy pro Ježíška, ve kterých dávají rodičům své tipy na dárky.
Typické české Vánoce mají lidé spojené s tradicemi, mezi které patří také vánočka, kapr s bramborovým salátem ke štědrovečerní večeři, výzdoba jmelím, ozdobený vánoční stromeček nebo zvyky lití olova, ukládání rybích šupin pod talíř, rozkrajování jablek nebo pouštění skořápkových lodiček. V mnoha rodinách se také stále zpívají koledy.
Postava Ježíška (což je zdrobnělina Ježíše Krista) je pro české Vánoce typická, proto poslední dobou stále víc lidí protestuje proti pronikání Santa Clause do naší kultury. Paradoxně to byl svatý Mikuláš (tedy Santa Claus), který dříve nosil českým dětem dárky místo Ježíška. Dnes jim nosí alespoň malé sladkosti společně s andělem a čertem večer před Mikulášovým svátkem 6. prosince.
Štědrý den připadá na 24. prosince a ve středověku se jednalo o poslední den roku, který je i dnes zakončen půlnoční mší, kterou začíná oslava narození Ježíše Krista. Středověký nový rok začínal na slavnost Narození Páně 25. prosince (také Boží hod vánoční). Rodiče s dětmi se v tento den chodí dívat na betlémy, někteří mají svůj betlém s jesličkami a jezulátkem také doma.
