O tom, co vše je možné z perníkového těsta udělat, jaké jsou techniky zdobení, jaké recepty vyhlášené perníkářky používají, a spoustu dalších zajímavostí se mohou lidé dozvědět na výstavě Perníkové Vánoce, která je až do 7. ledna k vidění v Muzeu Vysočiny Jihlava.
Svůj um představuje deset perníkářek z Jihlavska, Žďárska, Pardubic, Strakonic, Prahy a Frýdku-Místku. K vidění jsou perníkové betlémy, chaloupky, srdce, koňský povoz, ale třeba i dózy. Stejně tak rozličné jsou techniky zdobení, které výstava ukazuje. Od klasického malování bílou bílkovou polevou po novinky, jako například přidávání marcipánu do vzorů.
Nechybí ani historické dřevěné formy na vytlačovaný perník, staré kuchařky i scenérie zpodobňující například prvorepublikové hospodyňky v kuchyni.
Mezi vystavujícími autorkami jsou nejen profesionální perníkářky, ale i ty, pro které je výroba perníčků celoživotním koníčkem. Na výstavě se návštěvníci dozvědí, co je k této práci přivedlo a čím se inspirují. Nechybí například tvorba jihlavské perníkářky Evy Řezníčkové, která ve své tvorbě dbá na zachování klasických perníkových tvarů a osobitý výtvarný projev v dekoraci, který navazuje na tradice Horácka.
„Práce s těstem je pestrá a voňavá. Mými oblíbenými tvary jsou srdíčka a panenky,“ uvedla vyhlášená jihlavská tvůrkyně.
Péct ji naučila maminka
Inspiraci v lidových motivech čerpá při tvorbě také Jarka Janů z Přibyslavi. Spolupracuje se skanzenem na Veselém kopci, kde každoročně předvádí zdobení. Vlasta Přibylová ze Studnic zase na výstavě vzpomíná na své začátky. Péct se učila od své maminky. Když před osmi lety napekla s dcerami perníčky na jarmark Sdílení, měly takový úspěch, že vznikla už poměrně známá značka Studnické perníčky. „Nikdy nebudeme velkovýrobna. Chceme si zachovat ten balanc mezi obživou a radostí,“ řekla.
Věra Strnadová z Prahy zase připomíná, že za výrobou perníčků se skrývá neuvěřitelné množství času a práce, hledání motivů, zkoušení a spousta let zdokonalování zdobení. „Jednu chvíli jsem si myslela, že bych se malováním perníčků mohla i živit. Ovšem při mém smyslu pro detail a preciznost z toho sešlo a perníčky jsou ‚jen‘ mým velkým koníčkem, ze kterého se občas stává posedlost,“ prozradila.
Novou generaci perníkářek, které láká moderní zpracování perníku a snaží se nacházet nové postupy při dekoracích, zastupují na výstavě například Martina Čejková z Přibyslavi a Anna Velínová z Nížkova. K vidění je na výstavě i tvorba začínajících cukrářů ze Středního odborného učiliště v Třešti.
Mezi ženami vyčnívá i jeden perníkář. Aleš Vostřez z Hořic v Podkrkonoší se věnuje vytlačovanému perníku. Originální dřevěné formy si dokonce sám vyřezává. „Největší forma, co jsem udělal, je motiv císařského kočáru. Má délku jeden metr a pracoval jsem na ní tři roky, přičemž čistá práce zabrala tři měsíce,“ uvedl.
Na výstavě věnované perníkářskému řemeslu si návštěvníci mají možnost zakoupit katalog, jehož součástí jsou i perníkové recepty od vystavujících perníkářek.
