„Sportuju, a tak jsem byla zvyklá na dost velké porce, ale někdy po čtyřicítce už jsem je jíst nemohla. Kila přibývala pomalu, ale s jistotou. Tak jsem si na podzim roku 2020 řekla, že dál toho ‚tichošlápka‘ nemůžu nechat jen tak. Prostě a jednoduše mi ten blbý pocit našponovaných kalhot a sukní lezl na nervy,“ říká Klaudia, která se rozhodla, že shodí. Inspirovali ji k tomu známí.
„Viděla jsem u nich výsledky. O racionální výživě mám hodně vědomostí, šlo mi ale o to, abych zhubla trvale. Jojo efekty už jsem měla za sebou. Bylo mi taky jasné, že všechno je v hlavě a stravování si musím mentálně ‚přenastavit‘. Že to bude chtít čas a disciplínu. No, a tu já naštěstí mám. Nejsem ale upjatá a někdy taky pořádně ulítnu. A ráda,“ směje se sympatická žena narozená ve znamení Blíženců, která zašla za výživovou poradkyní. A co se dozvěděla?
Hlavně žádné uzobávání
„Důležité bylo nevyjídat. Já jsem byla zvyklá celý den něco uzobávat, i když třeba zdravého. Najednou jsem musela vydržet nic neďobat mezi jídly pět hodin, a to byl pořádný nářez. Ten hlad po dvou hodinách byl ze začátku dost nepříjemný, ale dal se zapít vodou. Jídlo jsem měla nastavené podle krevního rozboru. Mohla jsem si dát ovoce, zeleninu, sýry, ryby, maso, žitný chléb, luštěniny a ořechy. Nesměla jsem ovšem můj milovaný croissant nebo bagetu s olivovým olejem, žádnou bílou mouku nebo brambory a cukr jen v ovoci. A jídlo jsem si musela vážit.“
„První tři měsíce byly hodně těžké! Fakt je něco na tom, že jíme očima. Hezkým aranžováním a taky vědomým konzumováním, tedy tím, že jsem opravdu při jídle vnímala každé sousto a nesledovala třeba televizi, jsem byla sytější z menších porcí. Zkuste zhltnout hrst oříšků u počítače, anebo ořech po ořechu postupně žvýkat a dívat se na ně,“ směje se Klaudia. A ač miluje sport, který je součástí jejího života, první týdny kromě chůze nesportovala.
Před proměnou nebyla Klaudia se svým tělem spokojená
„Byla jsem unavená, musela jsem se adaptovat na jiný jídelníček a režim, taky jsem trochu zpomalila. A to mi udělalo dobře. Za čtyři měsíce jsem shodila pět kilo a v současnosti už dodržuju jen stravovací režim, který jsem si upravila podle svých potřeb. Jasně, že jsou dny, kdy si dám jídelní ‚mišmaš‘, ale metabolismus a chutě mám nastavené tak, že se s úplnou samozřejmostí zase vrátím do zaběhnutého režimu, a tělo si tak neukládá energetické rezervy na horší časy,“ poodhalila odbornice na psychologii sportu a zdravého životního stylu, a protože se blíží Vánoce, zavzpomínala na ty z dětství.
Pár triků
|
„Nejkrásnější Vánoce byly s rodiči, sestrou, babičkou a dědečkem. Nikdy nezapomenu na haldu dárků. Jednou tam byly dvě plechové konvičky na zalévání, nezabalené. Jedna zelená a druhá žlutá. Vybrala jsem si žlutou a má sestra Dagmarka tu tmavší. Tu radost cítím dodnes. A taky to bylo o dobrém jídle a cukroví.“
Zázraky se nedějí na počkání
Když Klaudia dospívala, hodně se řešila postava. „A to až úzkostně! Tenkrát jsem pořád držela diety. Vše se ale změnilo narozením syna, včetně mých hodnot. Myslím, že kult štíhlého vysportovaného těla je v naší společnosti někdy nadsazený a spíš to má být o zdraví,“ uvažuje Klaudia, která svého partnera poznala na hřbitově.
„Byla to tehdy pietní akce, já viděla sympatického pána a on se do mě zahleděl. Hodně se pak snažil a mě ta iniciativa spojená se šarmem okouzlila. Takže vzdálenost přes sedm set kilometrů, která nás dělila, nebyla problém. Když se mnou ještě syn v břiše absolvoval rok studia na vysoké, měla jsem co dělat, abych si v sedmém měsíci pořídila fotku ‚těhule‘. Přibrala jsem jen sedm kilo a váha šla rychle dolů. No, a radost mám z toho, že nedávno šlo dolů i těch pět kilo. Měla jsem zdravotní problém, který díky změně stravy a omezení bílé mouky i rafinovaného cukru skoro zmizel. Jsem hrdá, že jsem udělala trvalou změnu. Byla v tom i píle a odříkání. Žádné zázraky na počkání se neudály, chtělo to čas,“ vysvětluje příjemná dáma, která se těší na Vánoce.
Pečení vánočního cukroví nechává na mamince, stejně jako liptovskou kapustnici, protože pochází ze Slovenska. Klaudia peče kapra a připravuje bramborový salát. A dá si do nového roku nějaké předsevzetí?
„U mě je to spíš taková vnitřní prosba. Dej Bože, ať zvládnu, co přijde. Je důležité mít vize a naplňovat je. V novém roce bych ráda vydala knihu z oblasti zdravého životního stylu, pojatou trochu umělecky, odlehčeně. Nechám se sama sebou překvapit!“
Zajímavosti o KlaudiiOdkud: Praha Za 4 měsíce zhubla 5 kilogramů. |
