Je sobota, devět hodin dopoledne a pětadvacetiletá Klára si v kuchyni otce chystá snídani. Přijela za ním na víkend a ze svého bytu si přivezla i jídlo. Zeleninu, vločky, sezamové semínko, bílý jogurt, tofu, červenou čočku, zelený čaj… Kromě ovoce ze zahrady by u táty nic z toho nenašla. On už je tou dobou téměř po snídani. Sedí na sedačce proti televizi a dojídá bílý rohlík namazaný máslem a játrovou paštikou ze supermarketu. V hrnku má kakao, na konferenčním stolku mu od večera pořád stojí prázdný půllitr od piva a balíček nedojedených chipsů.
Lidé jsou dnes ohledně stravy daleko více poučení než dříve, mají nastudovanou teorii, ale často ji neumějí převést do praxe.
