Jaké máte na dětství v Íránu vzpomínky?
Moje dětství bylo svým způsobem nádherné i smutné. Rodiče byli velmi vzdělaní, kosmopolitní a trošku volnomyšlenkářští, což bylo úžasné. Až v poslední době si začínám uvědomovat, že jsem jako dítě vlastně zažila taky válku. Protože to ale pro mě tehdy byla hodně traumatizující zkušenost, tak jsem všechny ty vzpomínky ze své mysli vytěsnila a začínám se s nimi vyrovnávat až teď.
Právě v osmdesátých letech totiž nastala revoluce a pokrokový a progresivní stát plný umělců i nezávislých hnutí, kterým do té doby Írán byl, se najednou zcela změnil. Věřím, že pro mnoho lidí to byl velký šok. Předtím panovala v Teheránu a dalších větších městech stejná atmosféra, jakou dnes zažijete v Paříží, Londýně nebo jiném evropském městě, a najednou byl každý aspekt života všech občanů ovládaný radikály. Možná právě proto teď Západ vnímá země Středního východu jako zpátečnické a necivilizované.
Česká kuchyně je báječná, stejně jako pivo! Vlastně všechny mé oblíbené restaurace jsou české.
