Nevzdávejte vztahy, o které stojíte. Jak k sobě zase najít cestu

10. Uznejte rozdíly

Asi byste nechtěli žít sami se sebou? To byste se brzy začali nudit. Potřebujeme být ovlivňováni, tvarováni svým okolím. Zaměřte se na poznání a pochopení těch kvalit nebo rysů, které odlišují osobnost partnera od té vaší. Když o těchto rozdílech spolu promluvíte smířlivě a bez výčitek, oběma vám to může pomoci vyrovnat se s potížemi, které ve vztahu máte.

Vyšší partnerskou školou pak je nenahlížet na rozdíly jako na přítěž, ale jako na možnost něčemu se přiučit. Zkuste se podívat na svět, ale i situaci mezi vámi očima toho druhého. Už víc rozumíte jeho chování?

11. Vyhněte se srovnávání

Jednak proto, že to prostě není fér. A taky že neustálé srovnávání se s jinými, podle vás fungujícími vztahy, pocit nespokojenosti ještě zvyšuje. A navíc – jak víte, že ti ostatní neprocházejí zrovna něčím, o čem vy nemáte ani páru?

Když mám tendenci srovnávat, vzpomenu si na svůj rozhovor s hercem Markem Ebenem před drahnou řádkou let. Snažila jsem se citlivě doptat, jak jejich manželství zvládlo přechod Markéty Fišerové na invalidní vozík. A Marek Eben mi úsporně odpověděl: „Víte, za ty roky, co vídám vztahy ve svém okolí, zjišťuju, že všude něco je. No a u nás je holt tohle.“

Takže když mám doma tendenci poukazovat vyčítavě na to, že sousedi sedí pospolu na terase a upíjejí vínko, zatímco já s jazykem na vestě obíhám večerní kolečko kolem dětí, přesně na tuhle větu si vzpomenu – ono všude něco je.

„Vztahy by se měly učit na školách“

Lektorka partnerských vztahů Denisa Říha Palečková ukazuje, že lásku a vášeň lze žít v tomtéž vztahu i po dvaceti letech.

Jak poznám, kolik energie a času skomírajícímu vztahu věnovat?
Pokud si nejste jistí, zda s pokusy o nápravu pokračovat, doporučuji dát si termín. Půlrok až rok podle toho, jak dlouho jste spolu. Je dobré vědět, že se nemusíte trápit donekonečna. Časový rámec vám pomůže zaměřit se na to, že ve vztahu děláte to nejlepší.

Co když ale můj partner na vztahu pracovat nechce?
Prostě třeba jen není naladěný na osobní rozvoj. Nebo si upřímně myslí, že mezi vámi je vše v pořádku. To ale ještě nemusí znamenat, že by to byl špatný člověk a měli byste se rozejít! V takovém případě doporučuji zkusit změnu skrze sebe. Udělejte maximum pro to, abyste se vy cítili šťastní a spokojení nezávisle na tom, co dělá partner.

Věřím, že mi to prospěje, ale jak to prospěje vztahu?
Já vídám tolik unavených žen! Pečují o všechno a všechny a zapomínají na sebe. Někdy působí až ostře a nepřístupně, chybí jim energie a určitá záře, která muže přitahuje. Proto říkám: „Chceš, aby ti věnoval pozornost? A kolik pozornosti dáváš ty sama sobě? Vnímáš své pocity? Naplňuješ své potřeby? Respektuješ své hranice?“ Tady má mnoho českých a slovenských žen velký deficit!

Takže když pohnu sebou, pohnu lidmi kolem?
V zásadě ano. Když začnete být vnímavější a láskyplnější vůči sobě, spíš začnete něco podobného vnímat i ze svého okolí, včetně partnera. Pochopitelně tímto způsobem nelze změnit každý vztah. A někdy tato zdravá proměna sebe sama způsobí, že ucítíte, že v takovém vztahu opravdu už dál být nemůžete.