Moc pitváte minulost
Bylo by krásné žít smířeni s lidmi i s tím, co jste prožili. Jenže z minulosti si mnohdy nesete nejrůznější zátěže a nevyřešené věci. Často netušíte, jak se jich zbavit, a tak se zatěžujete tím, že se pořád vracíte k tomu, co bylo, pitváte to, přemítáte – a tím to většinou končí.
„Moudří říkávali: Oprav, co jde opravit, ostatní se snaž přijmout,“ radil filozof Erazim Kohák a dodával, že to je podobný trénink, jako se naučit skočit z prkna do bazénu, alespoň po nohách, když už ne salto.
Zejména citlivější ženy mívají v souvislosti s blízkou nebo vzdálenou minulostí jednu specialitu: Umí se hodně zanášet myšlenkami, co by bylo, kdyby. Pitvají i dávno uzavřené situace a trápí se tím, jestli náhodou neměly udělat pravý opak, jestli odvedly maximum, a co by nastalo, kdyby jednaly jinak. Nemůže být v té chvíli větší zabiják radosti.