PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 2, Mánesova 53.
Názor odbornice Nedělejte mu mamahotel
Vážená Jarko, obávám se, že vám nezbude než si nastavit hranici. Co je však možná ještě důležitější, trvat na jejím dodržování. Syn je v šestadvaceti dávno dospělý, píšete, že má i práci. Definitivně by tedy měl (ideálně předem nastaveným měsíčním bankovním příkazem) přispívat na domácnost. Měl by se také podílet na jejím udržování.
Čím konkrétně, to budete muset s manželem vymyslet. Sedněte si spolu nejdříve vy dva, rodiče, a rozvažte, co po synovi budete požadovat. Pak se rovněž dohodněte, co by následovalo, když by syn pravidla porušil.
Nemyslím si, že zdravému šestadvacetiletému muži prospěje bezbřehý mamahotel. Naopak – bude-li vystaven nekomfortu (třeba při bydlení na ubytovně), teprve si možná uvědomí, co by v životě chtěl a co je ochoten obětovat pro to, aby svého cíle dosáhl. Možná neufinancuje slušné bydlení ze svého nynějšího příjmu. Třeba by si však mohl přibrat brigádu?
Rodiče svým dospělým dětem samozřejmě mohou pomoci. Je však třeba nepřekračovat linii mezi pomocí a opičí láskou, kdy vlastně dospělého jedince nenecháte, aby se snažil sám, jelikož má vše naservírované na stříbrném podnose. Tak proč by měl vyvíjet iniciativu?
Nebojte se syna odstřihnout od pupeční šňůry. Vychovali jste jej, dopřáli mu vzdělání a nyní už je život na něm. Se všemi zákrutami i karamboly.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Jarka dělat? Hlasujte na další straně.
