Manželka se po porodu úplně změnila. Dřív to byla skvělá holka do nepohody, byla s ní legrace a měla spoustu koníčků a aktivit. Jakmile se narodila dcera, stala se z ní matka na sto dvacet procent. Vše ostatní se tomu musí přizpůsobit, i já, ať se mi to líbí, nebo ne.
Abych byl upřímný, už v těhotenství se objevily jisté náznaky změny, ale to jsem přičítal hormonům, aspoň mi to tak vysvětlovali kamarádi, co už mají taky doma nějaké to dítě, a taky tomu, že jsme se roky marně snažili. Začala být taková jako úzkostná a úzkostlivá, hrozně se zaměřila na jídelníček a pořádek, sex jsme taky hodně omezili, přece jen bylo tu nějaké riziko, že by mohla potratit…
Příběh Martina: Moje přítelkyně je příliš náročná a teď chce navíc dítě |
Všechno dělám špatně
Jasně, chápu, že v životě je narození dítěte ohromná změna, to se pochopitelně týká nás obou a oběma se nám všechno změnilo. Jenže nějak jsem nečekal, že to bude změna až tak velká. Svoji ženu prostě nepoznávám. Je hrozně nepříjemná, až hádavá, všechno se točí kolem malé a někdy mám pocit, že co dělám já, to je vše špatně.
Když jsem v práci, je na všechno sama. Když jsem doma, tak ruším malou. Televizi a muziku si smím pouštět jen na sluchátka. Když se nabídnu, že vezmu dceru ven v kočárku, ať si trochu odpočine, tak se do mě pustí, že nějakým procházením jí nepomůžu a stejně by mi malá brečela. Dokonce jsem nabízel, že si zaplatíme paní na úklid, aby nebyla tak uštvaná, ale prý jí doma nikdo nebude šmejdit.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Část prázdnin strávily holky u tchyně na chatě, to se přiznám, že jsem si dost orazil, i když jsem chodil do práce, ale už je to tu zase a v plné parádě. Na společnou dovolenou jsem ženu neukecal, prý by to malé nesvědčilo všechno to cestování a změny. Byli jsme jen na té chatě. Ona ještě stále kojí, takže neprošlo ani to, že bychom jeli někam na krátko jen sami dva. Že bych se někam vypravil jen já sám, to jsem rovnou vyškrtl ze seznamu, to by bylo křiku.
Má nové kamarádky
Kromě toho se začala zajímat o různé ezoterické záležitosti, veganskou stravu a další nesmysly, prý je potřeba zaměřit se na všechno, co člověk jí, dýchá a cítí. Má nové kamarádky, které jí půjčují knížky o výchově a rodičovství, posílají všelijaká motivační videa, recepty a kdoví co ještě. Prý uvažuje do budoucna o lesní školce a že by malou učila doma, protože školy jsou na nic.
Vůbec nechápu, kde se to v ní vzalo, bývala to taková pragmatická holka. Pracovala v „korporátu“, ale tam se prý už rozhodně nevrátí, nebylo by to dobré pro dceru ani pro ni. Spíš uvažuje o tom, že se udělá pro sebe nebo založí dětskou skupinu. No potěš, to by mi ještě chybělo.
Příběh Jany: Manžel adoptoval mého syna, teď preferuje naše společné dítě |
A to nemluvím o tom, že co se týká sexu, tam je u nás doma ticho po pěšině. Buď je moc unavená, nebo bychom rušili malou nebo jsem hrozný, protože myslím jen na to jedno.
Už vážně nevím, co dělat, nebo co dělám špatně. Když jsem se vyptával kamarádů, co mají už větší děti, říkali, že to prostě jen musím přežít, že se to zase zlepší. Jenže co když ne?
Karel
Názor psycholožky čtěte na další straně.
