Seznámili jsme se před třemi roky na jedné sportovní akci. Jak jsem ji uviděl, byl jsem ztracený. Je opravdu krásná, má dokonalou postavu a nádherné vlasy, což si také uvědomuje a myslím, že si obdiv okolí hodně užívá. Pozval jsem ji na večeři a upřímně, nemyslel jsem, že z toho bude něco víc než jen sex na jednu noc.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Jenže ukázalo se, že ta kočka je taky mimořádně inteligentní a vtipná, navíc jsem ji nějak zaujal, takže jsme spolu začali chodit a po čase i žít. Já mám svůj byt v Praze na hypotéku, ona bydlela v podnájmu, tak bylo tak nějak logické, že jsme se sestěhovali ke mně.
Byl jsem vlastně docela rád, ženská ruka u mě doma popravdě trochu chyběla a ona je hodně pořádná a má navíc vkus. Nakoupili jsme nějaké nové kousky nábytku a vybavení, vylepšili kuchyň a hlavně se v mém bytě objevily dekorace a takové ty nesmysly, co by mě ani nenapadly, ale uznávám, vypadá to hezky.
Něco to stálo, ale moc jsem si tím hlavu nelámal a ona také občas něco koupila. Co se týká financí, oba máme slušnou pozici v práci a jsme zvyklí na určitý standard. Můžeme si dovolit zajít si párkrát v týdnu na večeři, letět na dovolenou nebo si koupit něco dražšího. A já si nedělám hlavu z toho, že častěji vytahuju peněženku.
Příběh Milana: Milenka je těhotná a nutí mě opustit rodinu |
Máme i spoustu zájmů, hodně sportujeme, někdy spolu, jindy si zajedu s klukama na kolo nebo na vodu, ona zase s kamarádkami na wellness. Prostě si užíváme života, jsme dost aktivní a líbí se mi, že i nezávislí.
Obávám se budoucnosti
Přítelkyně ovšem poslední dobou začala zvyšovat laťku. Už jí nestačí dovolená v Chorvatsku, chtěla by do Dominikánské republiky. Také nenápadně naznačuje, že moje auto už je šest let staré a možná by stálo za to pořídit nové, protože toto se určitě začne brzy sypat. Taky poznamenala, že pokud budeme mít rodinu, tak by se hodil větší vůz.
Moc se v ženských nevyznám, je to vlastně moje druhá vážnější známost, s ex jsme se rozešli kvůli tomu, že ona hrozně chtěla dítě a já se na to ještě necítil. Se současnou přítelkyní jsme si na začátku řekli, že na rodinu máme ještě dost času a já to bral tak, že to platí. Teď ale tuším „zradu“.
Když jsem se jí zeptal, jak to myslí, řekla, že už taky není nejmladší a co ví od kamarádek, když se začneme pokoušet o početí, tak to může trvat i roky. Tak prý chce být připravena se vším všudy, už prý i uvažovala o tom, jestli bychom neměli vyměnit byt za něco většího se zahradou. Ale to je přece můj byt…
Příběh Marka: Kočka mojí přítelkyně mě nesnáší, já ji už taky nemůžu vystát |
Jako koneckonců jednou se usadit musím, třicet už mi před časem bylo a rodiče už se dávno vyptávají, jak to plánujeme s dětmi a tak. Nejenže jsme se tomuhle tématu oba dva dosud poměrně úspěšně vyhýbali, ale já se především bojím toho, jak to všechno bude dál.
Nepopírám, že se dvěma výplatami se nám ve dvou žije luxusně, něco i ušetříme. Jakmile by ovšem přítelkyně byla doma s dítětem, přijdeme o docela významnou část příjmu a hlavně se naše náklady ještě zvýší. Neznám sice detailně ceny, ale je mi jasné že s miminem je hromada vydání. A jak ji znám, ona se s výbavou z druhé ruky nespokojí…
Stojím na rozcestí
Za prvé se mi moc nelíbí, že se tady začalo mluvit o dítěti, aniž bych s tím nějak dopředu počítal. A za druhé mě bere hrůza z toho, jestli si to můžeme dovolit. Kamarád z práce, který se stal nedávno otcem, mě varoval, ať se rozloučím s nákladnými koníčky a přichystám se na hodně krušné časy. A to jeho žena je mnohem skromnější než ta moje.
Přemítám, co teď dělat. Zatím je to celé takové v teoretické rovině, těhotná (snad) zatím není, údajně bere antikoncepci. Mám ji rád, rozumíme si a nechci se rozcházet, to vůbec ne, jen nevím, co s tím. Nechci, aby si myslela, že jsem nějaký chudinka, co nedovede uživit rodinu, ale prostě se to na mě nějak valí a já nedovedu odhadnout rizika toho všeho. Přijdu si trochu hloupě, jak to po sobě čtu, ale opravdu nevím, co mám dělat.
Martin
Názor psycholožky čtěte na další straně.
