Rodinná poradna |
Mám dva syny, jeden brzy oslaví 4 roky a druhému je čerstvě 6 let. Mezi bratry dochází často k rozbrojům ohledně hraček, jídla... To mě samozřejmě nijak nepřekvapuje, nevím si ale rady se způsobem, jak synové vztek prožívají. Když se starší syn rozčílí, chce neustále všechno rozbíjet, práská s dveřmi apod. Jeho mladší bratříček už to od něj odkoukal a začíná se stejným agresivním chováním.
Jak nejlépe pracovat s tímto jejich vztekem? Uvažovala jsem třeba nad koupí boxovacího pytle, aby synové měli možnost vztek někde vybít, ale mám strach, aby to nevedlo naopak k další agresivitě.
Každý máme občas chuť do něčeho praštit a museli jsme se s tím přece naučit vypořádat. Chtěla bych to svým synům usnadnit a překlenout toto období ve zdraví.
Předem moc děkuji za odpověď.
Blanka
Odpověď odbornice:
Dobrý den, Blanko, je dobře, že si afektů u chlapců všímáte a chcete je řešit dříve, než si zvyknou na podobné chování a než tato atmosféra u vás v rodině přeroste únosnou mez. Z vašeho dopisu vyplývá, že práci s afektem vnímáte jako proces, jako něco, co se chlapci musí naučit, což je fajn.
V rodinách se syny je obecně častějším problémem agrese u prvorozeného, on je ten „sesazený z trůnu“, na mladšího bratra častěji žárlívá a tak mívá blíž k afektům. Myslím, že je vhodné řešit jejich půtky samostatně s každým zvlášť.
Se starším chlapcem zkuste něco z těchto postupů:
- Přesměrovat pozornost dítěte z půtky na něco úplně jiného.
- Snažit se uspokojit jejich potřeby předtím, než vznikne konflikt – dopřát staršímu bratrovi něco, co ještě nemůže malý (pohádku jen „pro velké“, výlet s mamkou bez bratra...).
- Přesměrovat nahromaděnou energii - nechat ho zaskákat, zadupat, nebo bouchnout, ale do určeného místa (viz níže).
- Učte jej rozpoznat okamžik, kdy „to“ na něj jde. Poté se domluvte na tom, co v tu chvíli dělat. Napočítat do deseti, desetkrát pomalu dýchat, nebo jen najít místo, do kterého bouchnout pěstí – polštář, sedačku, postel atd. V tu chvíli má dovoleno potrestat onen polštář nebo třeba sedací pytel.
- Při tom všem držet pár základních pravidel: na vztek má právo. Nelze jej potlačit, ale lze jej směrovat. Je nepřípustné ublížit bratrovi nebo jinému živému tvoru. Je nepřípustné ničení věcí.
Můžete se také inspirovat v knížkách. Mohu také doporučit tenkou knížečku „Jak zacházet se vztekem“ autorek Karen Katafiaszové a Lisy O. Engelhardtové. Inspiraci můžete najít také v knížce „Zkoušeli jsme všechno“ francouzské psycholožky I. Filliozatové.
Ještě mi dovolte malou poznámku. Děti se učí zacházet s emocemi především napodobováním. Tedy můžete zkoumat, jak se u vás v rodině zachází se vztekem, jak to umíte vy a jak třeba tatínek nebo jiný člen domácnosti. Pokud někdo z vás umí přetavit vztek v pozitivní příval energie, je vyhráno.
Přeji vám při tom hodně štěstí. Pokud byste měla pocit, že míra agrese stále stoupá, zkuste kontaktovat některou z rodinných poraden.
Andrea Hlubučková, psycholožka centra Modré dveře