Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové
Poradna ukončena
Na otázky odpovídá
Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.
Nejvíce se ptáte
batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv
| všechny dotazy
předškoláci
1/2 Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu s naší čtyřletou dcerou - v poslední době hodně vzdoruje a diskuse vypadají jako by se jednalo o dítě v pubertě. Mám podezření, že hodně napětí prožívá Není ojedinělé, že ztropí scénu a křičí na mě, že jsem vše pokazila, že za všechno můžu já. Někdy mám pocit, že slyším vypjaté dialogy z pohádek typu Rebelka, Ledové království...Dříve bych měla tendence takovéto výlevy ihned brzdit a hrát přesilovku, ale po přečtení knihy AHA!Rodičovství trochu otáčím a snažím se dát jejím emocím volný průběh. Pokud se ale toto seběhne na veřejnosti, přijde mi to dost silné, je mi trapně a váhám, jestli nedělám chybu, vychovat z ní sobeckého bezohledného tvora bych také nechtěla. V řadě situací se proto cítím nejistá, jak reagovat. Navíc manželovi volnější přístup příliš nevyhovuje a spíše na dceru startuje. Já sama jsem měla v dětství despotickou výchovu a některé věci bych opravdu ráda zkusila jinak. Prosím, poradíte mi? Děkuji.
Marie
...
předškoláci
2/2 Pro úplnost bych ještě dodala, že alternativu hledám proto, že mám pocit, že silový přístup dcera nezvládá. I tak je velmi citlivá, od neskutečného neštěstí a zvolání, že "je na nic a nikdo jí nemá rád" přechází k otrávenosti ze všeho a znuzení a jindy zase přeskakuje do euforickému nadšení. Je plačtivější, neurotičtější, citlivější. Myslím, že jsme úplně nezvládli v jejích dvou letech příchod mladšího sourozence a nedokázali jí zajistit dostatek pozornosti. Silou - čímž mám na mysli hartusením, přísností, jí ale spíše vynervuji, rozpláču a učím se tedy "být tím klidným dospělým", ač ne vždy se daří. Musím to dělat jinak, jen zatím tápu jak. Manžel má strach, že nás ale citově vydírá (například pláč ve chvíli, kdy je celkem zbytečný) a brzy nám takto přeroste přes hlavu. A já si jistá nejsem. Říkám si, že jí je 4,5 roku a má nárok se chovat nedospěle. Jenže kde je ta hranice? Nechci na sebe nechat křičet, když se zlobí, že jsem něco nedovolila - což někdy opravdu nelze. - otázka upravena poradcem
Marie
Dobrý den, Marie,
zkuste se podívat na nevychova.cz, přečtěte si tento článek http://terezakramerova.cz/respekt-az-za-hrob/ a dejte na své niterné pocity - ty Vás povedou. Přeji pěkný vztah s dcerkou!
zkuste se podívat na nevychova.cz, přečtěte si tento článek http://terezakramerova.cz/respekt-az-za-hrob/ a dejte na své niterné pocity - ty Vás povedou. Přeji pěkný vztah s dcerkou!
předškoláci
Dobrý den, mám pětiletého synka, který projevil přání, učit se hrát na klavír. Já sice nejsem velký hudební expert, ale není moc těžké si všimnout, že synek moc hudební sluch nemá, nedrží vůbec rytmus. Kdyby si vybral třeba flétnu, klidně bych ho nechala to zkusit, ale klavír doma nemáme a ta investice není zanedbatelná na to, aby mi za rok řekl, že už to dělat nebude. Na druhou stranu ho nechci o hudební vzdělání ochudit, když o něj má zájem. Virtuóz z něj asi nebude, ale zase by to byla taková dobrá "terapie". Lépe se propojí hemisféry v mozku a tak... On je synek spíše takový malý intelektuál, od čtyř čte, píše a počítá a já tedy nyní řeším, zda volnočasové aktivity směřovat směrem k rozvíjení toho v čem vyniká, nebo naopak toho, v čem má mezery. Jinými slovy, přihlásit ho do kroužku typu "věda je hra" nebo spíše třeba ten klavír, plavání... Děkuji - otázka upravena poradcem
Šárka
...
předškoláci
Syn-klavír-doplnění: Dobrý den, upřesním situaci. Bydlím ve velkém městě, možností kroužků je zde přehršel, nicméně mám tři malé děti (5,3,1) a do toho dodělávám VŠ a tatínek je část týdne mimo. Takže se synkem chodím pouze 1x týdně na AJ. Tu bude mít příští rok ve školce jako předškolák. Můžeme spolu tedy vybrat jeden nový kroužek, který spolu budeme navštěvovat. V rámci školky pak jako předškolák bude mít možnost vybrat si ještě plavání, keramiku, či flétnu. Pokud by se dal zlákat na školkovou flétnu, měli bychom stále možnost toho společného kroužku. Pokud padne volba na klavír a ten ho přestane bavit třeba proto, že zjistí, že mu to moc nejde, pak prostě není v mých silách s ním kromě klavíru chodit ještě jinam, kde by ho to třeba bavilo více... S klavírem pak máme možnost volby buď ZUŠku nebo Salesiány. Bojím se, že když zjistí, že mu to nejde (talent fakt nemá), tak ho to přestane bavit a budeme se trápit. Ale kdyby ho to bavilo, byl by to pěkný obohacující koníček.
Šárka
Dobrý den, Šárko, mohla byste synkovi nabídnout nejprve hru na klávesy, ty se nějaké menší dají koupit (třeba i v bazaru) ne příliš draze a i kdyby synka přestala hra bavit, mladší děti budou jistě nadšené :). Když synka hra opravdu chytne a vydrží, pak můžete uvažovat o koupi piana. Třeba ve vašem městě najdete podobný kroužek jako např. tento: http://www.skolicka-mh.cz/hra-na-klavir/. Přeji celé rodince radost z hudby!
předškoláci
Část I.
Dobrý den paní magistro. Chtěla bych znát váš názor na zájmové kroužky u malých dětí. Vidím v okolí, jak tříleté děti navštěvují třeba 2-3 kroužky a já si to u své dcery (čerstvě tříleté) jaksi neumím představit. Reaguje občas nevyzpytatelně, takže i takové akce jako karneval jsou občas náročné. Obecně vidím, že by se strašně ráda zapojila do určitých aktivit, ale brání jí v tom ostych nebo strach...Uvedu pár příkladů- Na Mikulášské nadílce jí trvalo nějakou dobu, než se přidala k ostatním dětem a zapojila se do tance. Poprvé v divadle se po pár vteřinách rozplakala-vyloženě bylo vidět, jak je jí nepříjemné, když postavy začaly hrát, přišlo mi, že si myslela že mluví jen k ní :-) Nemá ráda když někdo přeje druhému k narozeninám, sama také nechce gratulovat. Při procházce na jízdárnu jsme strávily skoro hodinu postáváním u koní, protože se bála si je jen pohladit, ale zase jsem viděla, jak se to v ní pere a moc by chtěla. (a to nemluvím o tom, že původně chtěla i jezdit).
Dobrý den paní magistro. Chtěla bych znát váš názor na zájmové kroužky u malých dětí. Vidím v okolí, jak tříleté děti navštěvují třeba 2-3 kroužky a já si to u své dcery (čerstvě tříleté) jaksi neumím představit. Reaguje občas nevyzpytatelně, takže i takové akce jako karneval jsou občas náročné. Obecně vidím, že by se strašně ráda zapojila do určitých aktivit, ale brání jí v tom ostych nebo strach...Uvedu pár příkladů- Na Mikulášské nadílce jí trvalo nějakou dobu, než se přidala k ostatním dětem a zapojila se do tance. Poprvé v divadle se po pár vteřinách rozplakala-vyloženě bylo vidět, jak je jí nepříjemné, když postavy začaly hrát, přišlo mi, že si myslela že mluví jen k ní :-) Nemá ráda když někdo přeje druhému k narozeninám, sama také nechce gratulovat. Při procházce na jízdárnu jsme strávily skoro hodinu postáváním u koní, protože se bála si je jen pohladit, ale zase jsem viděla, jak se to v ní pere a moc by chtěla. (a to nemluvím o tom, že původně chtěla i jezdit).
Věra
...
předškoláci
Část II.
Občas takto reaguje i při běžné návštěvě hřiště. Jinak je zvyklá na kolektiv od malička, od 2,5 let chodí do jeslí, nikde problém není, děti má ráda. Je velmi kontaktní typ, což naopak některým dětem vadí :-) Řekla bych že ve většině věcí byla vždy napřed před stejně starými dětmi, brzy mluvila, v mnoha věcech je šikovná. Co mě trápí jsou ty její reakce. Období vzdoru u ní začalo snad už v 18 měsících a jak se říká, je to opravdu osobnost se svou vlastní hlavou. Hysterické záchvaty jsou u nás na denním pořádku. Ale abych se vrátil k těm kroužkům..Ráda bych s ní taky zkusila nějaké tancování, nebo pohybovky, nicméně při představě, že ztropí scénu už při obouvání lyžáků (z toho důvodu jsem se rozhodla lyže zkusit až příští rok) nebo že ji budu 15 minut přemlouvat aby se zapojila, je mi to už předem líto. Protože většinou nezabere ani to, že se zapojili její kamarádi. Podotýkám, že bych ji nikdy do ničeho nenutila a nechávám to na ní.
Občas takto reaguje i při běžné návštěvě hřiště. Jinak je zvyklá na kolektiv od malička, od 2,5 let chodí do jeslí, nikde problém není, děti má ráda. Je velmi kontaktní typ, což naopak některým dětem vadí :-) Řekla bych že ve většině věcí byla vždy napřed před stejně starými dětmi, brzy mluvila, v mnoha věcech je šikovná. Co mě trápí jsou ty její reakce. Období vzdoru u ní začalo snad už v 18 měsících a jak se říká, je to opravdu osobnost se svou vlastní hlavou. Hysterické záchvaty jsou u nás na denním pořádku. Ale abych se vrátil k těm kroužkům..Ráda bych s ní taky zkusila nějaké tancování, nebo pohybovky, nicméně při představě, že ztropí scénu už při obouvání lyžáků (z toho důvodu jsem se rozhodla lyže zkusit až příští rok) nebo že ji budu 15 minut přemlouvat aby se zapojila, je mi to už předem líto. Protože většinou nezabere ani to, že se zapojili její kamarádi. Podotýkám, že bych ji nikdy do ničeho nenutila a nechávám to na ní.
Věra
...
předškoláci
Část III.
Tak si říkám, jestli v dnešní době nezačínají děti s těmi kroužky nějak brzy a nejsou jimi zahlcené. Stejně staré děti kamarádek chodí i na 3 různé aktivity. Proto přemýšlím, jestli je dcera třeba zatím na toto nevyspělá. Pravda je, že žádný kroužek jsme zatím nezkoušely, jen vycházím z jejích reakcí u jiných činností. Děkuji za váš čas a přeji hezký den.
Tak si říkám, jestli v dnešní době nezačínají děti s těmi kroužky nějak brzy a nejsou jimi zahlcené. Stejně staré děti kamarádek chodí i na 3 různé aktivity. Proto přemýšlím, jestli je dcera třeba zatím na toto nevyspělá. Pravda je, že žádný kroužek jsme zatím nezkoušely, jen vycházím z jejích reakcí u jiných činností. Děkuji za váš čas a přeji hezký den.
Věra
Dobrý den, Věro, každé dítě je jiné, některé kroužky baví už ve třech letech, jiné nebaví ani v sedmi. Zkuste se nesnažit vyřešit otázku kroužků u dětí obecně, ale jen a pouze u své malé, kterou znáte. Ve třech letech opravdu nic nezmešká, když se žádných kroužků účastnit nebude. Pokud myslíte, že by ji něco mohlo bavit, můžete jeden vyzkoušet - dokud to neuděláte, nebudete vědět. Jistě se dá s lektorem domluvit, že si první hodinu vyzkoušíte a teprve pak se rozhodnete, žda dcerku přihlásíte. Přeji hodně radosti s dcerkou!
předškoláci
Dobry den.Prosim moc o radu,protoze uz nevim jak dal.Ctyrleta dcera nechce nosit okluzor a co nejvic proste neposloucha a nesoustredi se a muzu se narikat vseho mozneho.Bojim se,aby neskoncila pak treba ve specialni skole nebo neco horsiho!!!Dekuji prosim o brzkou radu.
Irena
Dobrý den, Ireno, Vaše potíže s dcerkou nelze vyřešit radou po internetu. Bylo by dobré, kdybyste si našla odborníka, který s Vámi, případně s dcerkou, bude průběžně (osobně) pracovat.
předškoláci
Dobrý den, mám dcerku Katku, která prvním rokem navštěvuje MŠ. Do stejné třídy chodí její kamarádka Mirka, se kterou se od malinka setkávala poměrně často. Ve školce se odmítá bavit s ostatními kamarády nebo jen zřídka. Všude chodí spolu, doma mluví jen o ní např. Mirka drží příbor tak a já to taky tak budu dělat. Mirka má to a já to taky chci, Mirka se nosí do školky hračky, já chci taky. Mirka šla už spinkat a já jdu taky. Jsou na sebe extrémně fixované. Přitom má i jiné kamarády mimo školku. Již se s Mirkou nestýkáme. A snažíme se, aby se více začlenila do kolektivu. Uvažovali jsme, že ji necháme přeložit do jiné třídy, ale nevím, jestli to bude řešení. Nechtěla bych, aby dcera byla později za černou ovci, protože odmítá jiné kamarády. Děkuji Lenka
Lenka
Dobrý den, Lenko, já bych řekla, že se to vyřeší samo, až bude třeba to řešit. My dospělí máme někdy tendenci zasahovat dětem do věcí, které by si děti zvládly samy, kdyby k tomu měly příležitost. Dokud je ve školce Mirka, tak je dobře, ne? Až bude Mirka jinde, dcerka se přizpůsobí - ale je opravdu nutné ji teď od Mirky násilím odtrhnout? Samozřejmě opět je důležité, jak to cítíte. Co bude pro dcerku dobré? Přeji Vám spokojenost s Vaší volbou.
předškoláci
dobrý den, náš pětiletý syn půjde do školky až rok před školou, doma si hraje se svou o 2 roky mladší sestrou, ve společnosti děti je rád a nemyslím, že by se jich stranil. Manželka se mu věnuje, mají různé knízky na vzdělávání, píšou písmenka, kreslí si. Přesto ji trápí, že ve svém okolí nezná nikoho, kdo by také dal dítě až rok před školou, má pocit, že si ostatní její kamarádky na ní dívají skrz prsty, že její dítě nechodí od 3let do školy. Myslíte, že mu brání ve vývoji? Je pravda, že při výslovnosit není rozumět a asi na 5-tileté kontrole budeme muset k logopedovi. Myslíte si, že dítě doma s matko strádá než kdyby chodilo do školky? já sám jsem také chodil až rok předem a nemám pocit, že by mi něco uniklo..děkuji moc!!!!nevím, co poradit manželce s jejím pocitem..
honza
Dobrý den, Honzo, vůbec si nemyslím, že dítě strádá. Pokud se mu maminka věnuje, jeho výslovnost není způsobena zanedbáním a logoped by mu měl umět pomoct. Že se na ni kamarádky dívají skrz prsty není vůbec jisté, ale pokud tomu tak je, je to proto, že se tím ony samy přesvědčují, že svému dítěti neublížily, když ho na rozdíl od Vaší manželky daly už od tří let do školky. Když budete chtít, napište mi na mail a mohu Vám pro manželku poslat svoji práci na téma Dokonalá matka :). Přeji spokojenou rodinku!
předškoláci
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. Syn 5 let navštěvuje již druhým rokem mateřskou školu. Paní učitelka se mnou již několikrát mluvila, že se syn nechce ve školce zúčastňovat aktivit. Spíš tedy že přechody mezi různými aktivitami jsou pro něj problém. Třeba přejít ze hry na poslouchání co paní učitelka vypráví nebo společně tvoří. Dál si třeba hraje nebo si povídá s kamarádem. Cituji paní učitelku " všechno umí, hodně ví, jen kdyby se mu chtělo".Syn je ale jinak velmi chytrý ( i dle paní učitelky). Umí třeba od třech let celou abecedu, umí sčítat dvojcifefná čísla, ví hodně věcí na svůj věk. Nejedná se snad ani podle nás o poruchu pozornosti. Když si sním doma hrajeme, povídáme, čteme, pěkně poslouchá. Dle paní učitelky by mohl mít jednou problém se soustředěním ve škole. Ještě tedy není ani předškolák. Paní učitelka nám doporučuje vést ho více k samostatnosti.Je pravda že je v některých věcech trochu" voděn za ručičku". Když si třeba hraje a poté jdeme ven musím několikrát opakovat, že se má jít oblékat. Tak pak jdu a obléknu ho sama. Ví že některé věci někdo udělá za něj. Jak mám tedy postupovat a motivovat ho? Ještě zmínka, syn je navíc velmi citlivý. Děkuji za případnou odpověď. - otázka upravena poradcem
Nikola
Dobrý den, Nikolo, vodit ho za ručičku nemusíte, jistě zvládne spoustu věcí sám, když mu to dovolíte. Přechod ze spontánní hry na dospělým řízenou činnost je třeba dítěti ohlašovat nějakou dobu předem a dovolit mu hru dokončit. Pokud Váš syn už umí tolik věcí, nejspíš se při činnostech ve školce nudí, a bude tomu tak zřejmě i ve škole, pokud nebude mít osvícenou paní učitelku. "Jen kdyby se mu chtělo" je klíčová věta - naše školství nedbá na to, co a kdy chtějí děti, ale nutí je dělat to, co nechtějí, nebo by i chtěly, ale jindy. Takže 1) nedělejte za něj nic, co nemusíte (ale vyjímečně, když třeba potřebujete nutně něco stihnout nebo vidíte, že je opravdu unavený, samozřejmě můžete) 2) rozvažte, jak naložit s jeho budoucím vzděláváním (aby se nenudil, rozvíjel a byl spokojený). Držím palce!
předškoláci
Dobrý den Markéto,máme syna, je mu 4,5roku, chodí do vesnické školky, ale jen na dopol. a ještě v pátky zůstává doma. Jsem doma s mladším 2 letým. Staršímu se poslední dobou do školky nechce, skoro každé ráno ho přesvědčuji a nebaví mě to. Nevidím v tom moc smysl, když tam nechce, nejraději bych ho nechala doma, když nemusím do práce. Dokonce přemýšlím o tom, zda je opravdu nutné, aby chodil příští rok jako předškolák. Je pro dítě opravdu tak strašně důležitý kontakt s 15 dětmi nebo je v pohodě být doma s rodinou a párkrát týdně zajít odpol. domů za kamarády? Moc by mě zajímal váš názor :) já myslím, že každé dítě je jiné a dokáže si říct co mu vyhovuje. U nás jsou problém hlavně prarodiče a půlka vesnice, všichni jsou si jistí, že dítě do školky MUSÍ.. Mockrát děkuji. Alena
Alena
Dobrý den, Aleno, už jsem tu na podobné dotazy odpovídala, věřte své intuici a dejte na ni. Co si myslí někdo jiný než přímo zúčastnění je nepodstatné. Hodně rodinné radosti!
předškoláci
Dobrý den Markéto, možná směšná otázka,ale potřebuji ji prostě položit :( Mám 4 letou dcerku, je šikovná, vše k jejímu věku umí,je ohleduplná, spravedlivá, hodně citlivá...píšu vám proto, že i přesto, že je ráda mezi dětmi, vždy se chová ..správně...neřádí, nezlobí, když ostatní děti začnou lítat, ona prostě nelítá...Někdy mi přijde, že to v sobě buď dusí nebo se nedokáže uvolnit...Je možné, že je to prostě povahou, že bere vše vážně? Mám ještě 2 letou dcerku, ta v tomhle ohledu úplný opak. Když jsem jí řekla, jestli ví, že může s dětma prostě řádit, odpověděla mi, že to ví,ale že jí stačí jen jeden kamarád ve školce...Možná má svůj svět a já zasahuju do něčeho,do čeho nemám. Jen mě je prostě líto, když vidím, jak ostatní děti prostě řádí, pustí to a jedou a onase snaží prostě chovat správně....Děkuji vám. Lenka
Lenka
Dobrý den, Lenko, pokud dcerka ví, že může a že by to bylo také v pořádku, a přesto sama nechce, nechte ji. Je důležité, aby z vás necítila, že kvůli tomu není ve vašich očích v pořádku. A zkuste se podívat na svůj vlastní život - jste spontánní? Nekontrolujete se příliš? Nesnažíte se chovat vždy správně? Pokud tomu tak není, je všechno v pořádku a dcerka je prostě jen jiná a svá. Pokud si uvědomíte, že vy sama ve svém životě máte v tomto ohledu co dohánět, můžete na tom začít pracovat - pro prospěch svůj a následně i vaší dcerky, protože největší vliv na naše dítě má náš osobní příklad. Přeji hodně radosti s dcerkou!
předškoláci
Dobrý den, prosím o radu. Dcera bude mít v červenci 5 let. Do školky u nás v obci chodí od 3 let. Dnes za mnou přišla paní učitelka a řekla mi, že ji zřejmě nevezmou do předškolní třídy, protože je moc dětí a dcera je "prázdninové dítě" V předškolní třídě se děti již připravují na nástup do školy, vyučují metodu "dobrého startu" což si myslím, že ve stávající třídě nebudou. Chtěla bych, aby měla má dcera stejné možnosti jako mají ostatní děti. Bohužel rozhodujícím kritériem je pro paní ředitelku věk dítěte. O odkladu neuvažujeme i s paní učitelkou, jsem se před pár měsíci o odkladu bavila a řekla mi, že nevidí jediný důvod. Můžeme se proti tomuto rozhodnutí nějak bránit?? - otázka upravena poradcem
Jancaa
Dobrý den, Jancoo, podle mého názoru není třeba dítě na nástup do školy nijak připravovat. Byla bych za své dítě ráda, že si užije déle hraní a spontánnosti, ještě si toho všeho užije dost a dost... Dítě, které je na školu zralé, nástup zvládne, dítěti, které není zralé, žádný program nepomůže (tedy pokud hledíme na skutečný prospěch dítěte) - zrání se neurychlí, to musí přijít samo. Jinak pokud vím, může ředitelka školky rozhodovat o tom, ve které třídě které dítě bude. Bylo by dobré, abyste před dcerkou nedávala najevo, že předškolní třída je něco lepšího, že ji ošidili - to by jí k dobrému pocitu nepomohlo. Přeji hodně radosti!
předškoláci
Dobry den,pani Klingerova,velmi dekuji za skvelou poradnu!obracim se na vas s dotazem ohl.3 leteho .synka.Posledni dobou se dost vzteka,ma takove to obdobi,ze VSE JE JEHO,coz chapu.Je dost aktivni,temperamentni.Ale co me trapi,ze se strasne predvadi,kdyz mame navstevu.Normalne takove veci nedela,ale vcera tu byla babicka,mel radost,byl jak utrzeny ze retezu a kdyz jsem mu rekla,at dojde vylit nocnik,vylil ho na koberec a bezel dal a lotračil.Neda se pak zastavit.Proste se predvadi!pak treba dobry,jdeme ven a zlaticko.Nevite,jak na nej,aby ho tyto predvadecky presly?Nebo je to v jeho veku normalni?Znam par deti,co se take takhle predvadi.Syn je zivel,ale dokaze se soustredit,naopak venku si vse prohlizi,pta se apod.Mame sice trochu problemy i s bouchanim deti,ale to snad prejde,neustale vysvetluji.Dekuji moc za vas nazor.Popr.je mozna i osobni konzultace?At vim,jak ve vychove pokracovat spravnym smerem.Aneta
Aneta D.
Dobrý den, Aneto, je to přirozený projev věku ve spojení s určitým temperamentem. Na osobní konzultaci se můžeme domluvit na m.klingerova@hra-skolou.cz. Přeji Vám hodně radosti ze synka!
předškoláci
Dobrý den, chtěla bych se zepat jak co dělat. Máme 5 let syna, který měl nastopit do kroužku( příměstký tábor)v den kdy měl jít se zaseknul a nechtel jít. Manžel ho naložil a jeli, jenže tam se začal vztekat, brečet až to manžel nevydržel a přivezl ho domu. Nevím jestli mu domluvit a zkusit znovu nebo ho nenutit. Ještě nedávno se těšil. Děkuji za radu. Hanka
Hanka
Dobrý den, Hanko, pokud tatínek synka dovezl až tam a pak "vyměknul", vytvořil precedens - synek bude počítat s tím, že si vyvzteká návrat i při případném příště. Jsou dvě možnosti - buď to s ním zkusit ještě jednou, popovídat si s ním, z čeho má obavu, domluvit se, jak to řešit, a pak ho tam odvézt a zanechat třeba vztekajícího(!); při vyzvedávání byste pak viděli, jak se věci mají - pokud bude v pohodě, není třeba se bát ho tam dávat. Nebo si prostě říct, že synek asi není ještě dost zralý na to kroužek absolvovat, a už ho tam nenutit. Rozhodnutí je na vás, vy znáte svého synka nejlépe. Přeji spokojeného synka!
předškoláci
Dobrý den,
paní magistro, mám tříletého syna. Občas říká takové věci, jako" utrhmu ti nohu, vytrhnu ti oko" a přitom se třeba usmívá, neříká to ve chvíli agrese, jen mi připadá, že chce třeba šokovat nebo ho to prostě zrovna napadlo. Někdy to bývá spojeno s negativní emocí, třeba když je na mě naštvaný nebo vzteklý. Nebo říká třeba i "zabiju tě" v podobných situacích. Já mu to zakazuji a říkám, že takové škaredé věci nechci slyšet, ale nejsem si jistá, jestli je to záležitost toho věku, nebo jestli to může být vážnější.Děkuji předem za odpověď.
Jarka
Dobrý den, Jarko, ve třech letech se nemusíte obávat ničeho zlověstného - dítě v tomto věku zkouší, jak to, co vysloví, na okolí zapůsobí, a když přijde patřičná odezva, je to o to zajímavější :). Pokud vyjadřuje negativní emoce, nabídněte mu jiné způsoby, jak je vyjádřit ("Mám vztek", "Zlobím se na tebe", "Mám chuť něco rozbít", bouchání do něčeho nebo dupání), než vyhrožování zabitím. Když nepřestane, řekněte, že takové věci poslouchat nebudete, a odejděte. Pokud je říká jen tak, ignorujte je nebo obraťte v žert. Přeji Vám hodně radosti ze synka!
předškoláci
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, mám 2 syny 4 a 6 let, neustále se hádají o kostičky, destičky, někdy se perou, ale takové zloby a nenávisti jsem nikdy neviděla. Myslíte si, že by nám pomohlo, kdybychom jim řekli, že všechny stavebnice jsou jich obou nebo jim je máme natvrdo rozdělit?
Eva K.
Dobrý den, Evo, to, co dostane každý zvlášť (k narozeninám, vánocům...), je jen jeho, a může to po dohodě půjčovat druhému. Co dostanou spolu, je obou - ale i tak se musí dohodnout o tom, co kdo zrovna bude používat. Zkuste zavést jasná pravidla používání stavebnic a pak na nich trvejte, přičemž je veďte k tomu, aby své spory postupně dokázali řešit domluvou (ale musíte jim ukázat, jak). Přeji radost z kloučků!
předškoláci
Dobrý den, mám 5-ti letou dceru,dcera je velice nesoustředěná, je líná, co se týče učení nových věcí, nevím, jak ji motivovat, je jí jedno, zda dosáhne cíle či ne. I ve školce mi byl doporučen odklad, je málo průbojná a zdá se mi, že si nechá od dětí líbit víc než je zdrávo. Přitom to není ten typ, který by stál v koutě a s nikým se nebavil, je velice společenská a děti vyhledává, ale na druhou stranu je málo průbojná. Nevím si rady.Jako příklad uvádím, počítání do deseti, již přes rok počítáme každý den v posteli do deseti a někdy to řekne bez chyby a jindz ne, převyšuje to s chybami, přijde mi to divné a přitom si nemyslím, že by byla hloupá, pamatuje si spoustu věcí, ještě bych možná měla dodat, že vyrůstá v bilingvální rodině, ovládá oba jazyky, s tím, že čeština je pro ni vůdčím jayzkem. Předem Vám děkuji za radu
Lucie Rochová
Dobrý den, Lucie, nechte holčičku žít. Proč by ve čtyřech nebo pěti letech měla umět počítat do deseti? Proto, že sousedovic Mařenka už umí? Ano, některé děti to umějí už ve čtyřech letech, ale díkybohu nejsme všichni stejní, každý se vyvíjíme svým tempem. Navíc v bilingvní rodině se některé schopnosti vyvíjejí pomaleji právě proto, že mozek musí zpracovávat dva různé jazyky (samozřejmě v budoucnu to bude pro dcerku jednoznačná výhoda, ale nyní je třeba na to brát ohled). Budete-li častovat (třeba v duchu) dcerku nálepkami "líná", "nesoustředěná", "neprůbojná", dáváte jí najevo, že Vám není dost dobrá, a zmíněné vlastnosti jí v podstatě programujete. Zkuste se oprostit od představ, jaká by Vaše holčička měla být, přijměte ji přesně takovou, jaká je teď, a důvěřujte jíá, že se vyvíjí přesně tak, jak potřebuje, radujte se z toho, že je společenská, pamatuje si spoustu věcí atd. Odklad klidně dejte. Přeji vám hodně radosti z dcerušky!
předškoláci
Dobrý den, dcera 3,5 roku. Uplatňuji respektující výchovu, ale stejně mám problémy, které se v poslední době zhoršují a já už nevím, co mám dělat jinak. Dcera má zvláštní zálibu ve způsobu objevování světa - nejraději něco zkoumá tak, že to při tom ničí a poškozuje - úplně ji to fascinuje - co to udělá, když....Všechno je pro ni výzva. Jenže přece ji nemůžu nechat rýt vidličkou do dřevěného stolu nebo škrábat kamínkem po autě apod. Navíc mají doma Montessori přístup, takže se tyto její "choutky" snažím ihned kompenzovat podobnou činností, ale pak sedíme u stolu a ona zase začne rýt vidličkou do dřeva. Když chytnu ruku, že takhle ne a že může rýt třeba do plastelíny nebo do mýdla, tak na ní vidím, že je nespokojená, začne dělat naschvály, smát se při tom, požďuchovat sestru dvojče nebo něco podobného - prostě její reakce jsou naschvály - kopne sestru, hodí něco na zem... Co s tím? Nechci, aby si myslela, že ji budu mít ráda, jen když se bude chovat takhle nebo takhle...
Všechno je pro ni výzva...
Dobrý den, dále uplatňujte respektující výchovu a udržujte vymezené hranice. Když pak dělá nějaký naschvál, popište, co vidíte ("Vidím, že ti hodně vadí, že nemůžeš rýt do stolu. Chtěla bys zkusit rýt do něčeho tvrdého, viď? Vezmeme odpoledne vidličku ven a zkusíš si to do nějakého dřeva, chceš?") a když ani pak nepřestane, vysvětlete jí, že je v pořádku, že nějak dává najevo nespokojenost, ale sestřičku kvůli tomu kopat nemůže, ať si vybere nějaký jiný způsob. Přijměte svou dcerku takovou, jaká je, radujte se z jejího objevitelského ducha, a jemně korigujte její chování. Přeji hodně radosti z ratolestí!
předškoláci
Dobrý den, moje 4,5 letá dcerka se umí už asi rok krásně podepsat. Ale teď několikrát napsala podpis zrcadlově obráceně - písmeka jsou dobře, ale každé zvlášť zrcadlově obrácené a psané zprava doleva. Tvrdí mi, že je to dobře a že v tom vidí své jméno úplně normálně. Bez problémů je schopná napsat to i dobře, ale automaticky to píše zrcadlově. Co to znamená? Děkuji za odpověď.
Lenka
...
předškoláci
Ještě dodatek k dotazu na zrcadlové psaní - jen podotýkám, že dcera píše pravou rukou. Spíš bych řekla, že je pravák, ale občas třeba hází i levou rukou. Ale kreslí, jí apod. pravou rukou.
Děkuji
Lenka
Dobrý den, Lenko, Vaše dcerka má na to ve svém věku právo, ještě na začátku první třídy se to některým dětem stává, aniž by to cokoli znamenalo. Teprve když takové potíže přetrvávají i ve druhém pololetí (případně se přidává něco dalšího), může to být způsobeno dyslexií. U Vaší dcerky ale nemá smysl o něčem takovém uvažovat, buďte bez obav, a hlavně ať má dcerka z písmenek radost!
předškoláci
Rád bych Vás poprosil o radu. Mám 5 letou dceru, od 4 let navštěvuje školku. Náš problém je ten, že vůbec nespolupracuje ve společenských aktivitách. Na malování, výrobu různých věcí z papíru apod. je šikovná, ale pokud jde například o hru,kdy p.učitelka hází míč ostatním dětem a ty mají říci své jméno,stojí stranou a jen kouká. Necvičí, nezpívá...včera měli na papíře bludiště a měli tužkou najít východ - na pokyn učitelky ať jde taky "hledat" se rozplakala. Nevíme co s ní. Je to předškolák a tohle vidíme jako velký problém. Doma se učíme psát písmena a čísla, umí počítat, ale jestli půjde do školy a bude tam jen koukat...
Pokud s ní o nějaké aktivitě mluvíme, těší se na ní, vypráví co všechno bude dělat, ale jak dojde na "lámání chleba", jako by utne. Právě jsme jí zaplatili kurz plavání v MŠ, mám obavy, aby jen nestála a nekoukala na ostatní...přitom když jsme v bazénu, chce se sama učit plavat...Děkuji za zakoukoliv radu.
Luboš
Dobrý den, Luboši, nejprve je třeba, abyste jako rodiče přijali, že dcerka je jiná, než by podle vaší představy (byť pochopitelně vytvořené ve jménu dcerčina dobra) měla být; přesvědčte sami sebe, že je naprosto v pořádku přesně taková, jaká (teď) je. Dále pokud dcerka není nadané dítě a netouží po předčasném vzdělávání sama, není vhodné ji předem učit psát apod. (tedy pokud jde zrovna o psaní, je předškolní věk pro učení vhodnější než školní, ale pokud si dítě nevěří a má pocit, že mu to nejde, může předčasný tlak vyvolat jen další zábrany a odpor), právě proto by pak mohla ve škole jen koukat, protože by to už uměla, a propást okamžik, kdy přijde nová látka. Holčička může mít strach se projevovat, buď svůj vlastní "vrozený", nebo získaný či podpořený necitlivými reakcemi a komentáři jejích výkonů. Zkuste tedy budovat její sebedůvěru, mimo jiné také tím, že jí budete dávat najevo, že je "plnohodnotná", ať se do nějaké činnosti zapojuje nebo ne. A že je hodna lásky a ocenění přesně taková, jaká je. A důvěřujte schopnostem budoucí paní učitelky, která ji bude ve škole učit; pokud bude člověkem na svém místě, vaše holčička se postupně zapojí. Přeji spokojenost s dcerkou!
předškoláci
Dobrý den, máme doma holčičku (3 roky), která je od narození hodně náročné dítě, neustále vyžadovala a vyžaduje naši pozornost. Co mě ale začíná trápit je její uzavřenost a bázlivost, doma je pohodová, ale když jdeme ven, tak jí trvá než začne mluvit a hrát si s dětmi, o dospělých nemůže být řeč, s těmi nemluví vůbec. S takovou tou dětskou radostí vítá jen pár nejbližších kamarádů. Přitom je na ní vidět, jak by si hrát chtěla, ale nevěří si a raději si sedne ke mě a pozoruje okolí. A ještě začala dělat jednu věc a to neustále škrabkání prstíků (kolem nehtů), takže je má už celé "odrbané". Teď nastoupila do školky a také se máme stěhovat, tak mám obavu, aby to pro ni nebyla příliš velká zátěž. Můžete poradit, jak podpořit dítě, aby si začalo více věřit?
Gábina
Dobrý den, Gábino, ve třech letech nechte dcerku pozorovat a navazovat známosti velmi pomalu. Důležité je, abyste nedávala najevo, že je s ní kvůli tomu něco v nepořádku, to by jí sebedůvěry nepřidalo. Pro další roky si můžete přečíst mé odpovědi na téma "nízká sebedůvěra". Pokud jde o škrabání kolem nehtů, jde o zlozvyk, který má psychickou příčinu, kterou by bylo dobré zjistit (buď vlastní analýzou, nebo s pomocí psychologa); dále můžete zkusit obalit ona místa náplastí bez polštářku. Zátěž to pro dcerku bude veliká, proto to mějte na paměti a korigujte své reakce na její případné nevhodné chování. Hlavně potřebuje získat pocit bezpečí. Přeji, aby se to podařilo.
předškoláci
Dobrý den, dcerku mi nevzali ve 4 letech do školky, není žádná šance, malá se strašně moc těšila a teď je zklamaná a pláče, že nemůže jít za kamarádkama, takže nastoupí do školky až v 5 letech.V okolí už nemáme nikoho stejně starého, jen o 2 roky mladší děti. Myslíte, že je možnost, že mi dcerka zakrní doma? přece jenom se bojím, že když bude doma, že se ničemu nenaučí,máme právě dvouletého kluka, takže se hraje jen s ním. Co mám dělat? Vymýšlet jí nějaké malování, hry na vyšší úrovni i když jí to se mnou nebaví? Je nějaká stránka nebo kniha kde bych našla rady? Je mi jí hrzně moc líto, miluje děti a chce být s nima. Děkuji
Věra
Dobrý den, Věro, bylo by asi bývalo lépe nepřipravovat dcerku na školku, když nebylo jisté, zda bude přijata (dětské zklamání je opravdu těžce prožívané). Nemusíte se bát, že by dcerka doma zakrněla, jednak vám může se vším pomáhat, jednak existují různé stránky, kde se můžete inspirovat (http://odkazy.seznam.cz/Pocitace-a-internet/Internet-a-WWW/Detske-servery/, http://mimirady.blog.cz/1003/prace-s-predskolaky-jak-deti-zabavit-a-zaroven-je-pripravovat-na-skolu, http://skolkakramolna.odnas.cz/namety-pro-predskolaky), jednak se může s vrstevníky stýkat odpoledne a o víkendu... Přeji Vám a dcerce rok plný vzájemné inspirace!
předškoláci
Dobrý den, děkuji za vaši poradnu. Jdu si také pro radu. mám tři sny (5r, 3r a 4 měsíce). Ti starší dva chodí spolu do soukromé školky, kde se pyšní respektujícím přístupem k dětem.Což je fajn, taky se snažíme. Kluci se začali poslední dobou hádat. Každou chvíli na sebe ječí, vrčí, řvou z plných plic. Nelíbí se mi to, ale nevím, jak přesně správně reagovat. Četla jsem sourozenci bez rivality a i další knížky od těchto autorek, a také RaR. Teoreticky tedy vím :-)
Ale stejně - co tvy byste udělala v situaci, kdy oba utíkají pro míč, jeden řve: "ten je můj!" Druhý mu "odpovídá" ještě hlasitěji: "Nééé, můj!" Pak se na něj oba vrhnou, řvou, vrčej a nakonec se i praští... Výherce je spokojuný, poražený pokračuje ve zvířecích projevech :-) pokud nezasáhnu, za chvíli se oba smějí.Takže zasahovat, nebo ne? :-)
zuzka
...
předškoláci
2. část - Pak začali být také agresivní k okolí. Něco není po jejich a (hlavně ten starší) si připraví ruce, jako by chtěl škrábnout a tváří se, že bude vraždit. Někdy k tomu škrábnutí i dojde (zatím zcela výjimečně).Jak je podle vás správné reagovat? Děkuji moc a přeji hezké dny!
zuzka
Dobrý den, Zuzko, pokud se za chvíli oba smějí, tak spíš nezasahujte. Asi jde jen o procvičování bojovnosti v zájmu přežití druhu :). Pokud by jeden druhého praštil, a ten se třeba rozplakal, pak byste je vedla k tomu si spor mírově urovnat (stejně tak pokud jde o spory s jinými dětmi - ano, můžeš naznačit bojovný postoj s "drápy", ale škrábnout už ne). Pokud by Vám vadil ten hluk, pak můžete stanovit, kde nebo za jakých podmínek (např. za zavřenými dveřmi) se takto mohou projevovat. Přeji Vám pevné nervy :)!
předškoláci
Dobrý den, prosím o radu jsme rozvedení 2 roky a synovi je teď 6 roků a kousek. Má odklad do školy, že je hodně dětský, nevyzrálý. S otcem máme styk dohodou tzn. ob víkend a jeden den v týdnu, když má otec čas. Otec ho bere hodně na výlety,...Já mám s Dominičkem nyní veliké konflikty, nechce poslechnout, vše mu padá, či nechtěně něco rozbije, ale vždy je to tím, že neposlechne a to je následek. Já vždy vybouchnu, seřvu ho,..on začne brečet že je blbej, že se bojí, že ho nebudu chtít. Dostal na zadek ode mě tak max2x jinak mu musím 100x říci nedělej, to, netahej psy,..Prosím jak se mám naučit nevybuchovat, neřvat? Já si to uvědomím i v té situaci,...ale nervy dělají své,..Jinak Dominiček nechce kreslit, psát, číst, hrát puzzle nic, nebaví ho to. Zaplatila jsem mu fotbal, kam chtěl chodit, byl tam 2x nebaví ho to,..takhle je to prostě se vším,...Mám strach, že nebude chtít chodit ani do školy,..Je to moje jediné dítě a jsem na něj hrozně závislá,...nechci ho ztratit. Děkuju
Martina D.
Dobrý den, Martino, jDominik je závislý na Vás (je ve Vaší péči), má strach, aby o Vaši lásku, a tím i péči, nepřišel. Je možné, že si uvědomuje i Vaši závislost na něm, a ta "zodpovědnost" z něj může udělat uzlíček nervů (vše mu padá), a zároveň ho dostávat do vzdoru (neposlouchá). Jako první krok bych viděla sama v sobě se od této závislosti oprostit, důvěřovat životu a nehrozit se předem něčeho, co vůbec nemusí nastat, také být ale připravena přijmout, když bude mít osud s námi jiné plány, než bychom si představovali. Zkuste také formulovat své pokyny kladně - tedy ne "nedělej to", ale "dělej toto/ to takto". V situaci, kdy se chystáte vybouchnout, si zkuste uvědomit, jestli jde skutečně o životně důležitou záležitost - většinou zjistíme, že ne, a pak už je snadnější zůstat klidný (i když samozřejmě nepatřičné chování nepřejdeme mlčky). Je pochopitelné, že pokud je člověk dlouhodobě frustrovaný, má starosti, nemá oporu, pak nervy pracují a emoce převálcují jakékoli rady... Právě proto je nejefektivnější uspořádat svůj vlastní život, své postoje a vnímání skutečnosti - dítě pak na naši změnu zareaguje samo. Pokud jde o nechuť ke kreslení atd., to souvisí hlavně s nevyzrálostí, a neznamená to, že by byl nějak méněcenný, ale že prostě v těchto oblastech se vyvíjí jiným tempem než průměr - no a co? I kdyby ho to nebavilo ani za rok, neznamená to, že nemůže školu zvládnout nebo že nemůže být v životě šťastný. Střídání koníčků je v tomto věku normální a potřebné; pouze coby rodiče vedeme dítě k soustavnosti - tedy např. že když fotbal chtěl a zaplatili jsme ho, tak tento rok prostě dochodí, a příští rok může zkusit něco jiného. Přeji Vám klid a pohodu!
předškoláci
Dobry den,
mam 5,5letou dcerku, ktera ma problem pri komunikaci s dospelymi. Nechce s nimi mluvit, recovy problem (logopedie) nema. Nechce s nimi ani zustavat sama, problem ji napriklad cini i prichod do skolky jako prvni, kdy pak nechce zustat sama s ucitelkou. Jakmile se objevi dalsi dite, problem je zazehnan... Ma odklad skolni dochazky prave z duvodu socialni nevyzralosti. Jak byste doporucovala postupovat, pripadne jakeho odbornika navstivit, abychom prekonali jeji barieru v komunikaci s dospelymi?
Dekuji moc za odpoved
Kveta
Kveta
Dobrý den, Květo, může jít o tzv. selektivní mutismus, navštívila bych dětského psychologa. Přeji dcerce, aby jí pomohl.
předškoláci
Dobrý den, syn (4,5 roku) chodí od září do školky, ale nechce se tam s ostatními dětmi kamarádit a hrát si s nimi. Jediný, s kým si hraje a kamarádí, je holčička, se kterou se zná z již od malička a vídavají se i mimo školku. Když tam tuto kamarádku nemá, hraje si sám a říká mi, že ty ostatní děti nemá rád. Je mi líto, že je tímto způsobem mimo kolektiv a ráda bych mu nějak pomohla, aby se v kolektivu dokázal líp orientovat. Mimo školku má ještě další kamarády, ale dokáže si s nimi hrát spíše, když jsou jen ve dvou, než když je větší skupina, to jde vždycky spíš za mnou nebo si hraje sám. Doma má mladšího brášku a s ním si také rád hraje. Je nějaký způsob, kterým ho naučit lépe se vyznat v kolektivu a dokázat navazovat vztahy s dalšími dětmi? Nebo ho mám prostě nechat tak, jak je a vůbec to neřešit? děkuji za odpověď
Soňa
Dobrý den, Soňo, důvody synkových preferencí mohou být různé. Pokud by byl introvert, který je rád sám nebo volí podobně klidného parťáka, kterého navíc dobře zná, tak asi není dobré tlačit na změnu (postupně si v životě najde rovnováhu, aby se úplně nevyčlenil, ale nikdy z něj nebude "lev salónů"). Může to být ale i něčím jiným - např. nadané dítě si s většinou vrstevníků nemusí rozumět, nesmělé nesebevědomé dítě může mít strach z navazování kontaktů (a případného odmítnutí) atd. - v každém z případů by postup byl jiný. Můžete zkusit seznámit synka s dalšími dětmi ze školky a vídat se s nimi i mimo školku; ale pokud nechce, nenutit. Pokud nemáte pocit, že by synek nějak společensky strádal, asi bych to zatím moc neřešila. Přeji spokojenou rodinku!
předškoláci
Dobrý den , mužete mi prosím poradit jak na mého 3 letého syna? Muj syn je v jadru velice hodný ale občas je takový zly. Třeba když je něde u někoho jiného , tak je hodný hraje si a ani nezlobí, ale jakmile přijde někdo k nám,, tak je zle.Zezačátku je vše v pořádku ale jak se rozjede, tak hazi s hračkamy a litá sem a tam . To že začal odmlouvat to ani tolik neřeším ,to je asi v tomnle věku normálni. Dalši poblém je v tom že když třeba čekam na babičku až pujde z prace tak on se teší a pak když přide tak děla ušklemby jako ble atd . Oba s manželem jsem živi a asi i trošku hluční lidé ale jemu se snažime vštípit to že ( ma po sobě uklizet, děkovat, pujčovat atd) ale občas je to težké .Nekdy mi tak é ujedou nervy a zakřičím a no se zasekne a je kyselí . Možná toho po něm chci moc??
Děkuji za odpověd
Petra
Dobrý den, Petro, Vaše závěrečná otázka je odpovědí. Nikdo neříká, že výchova dítěte je snadná záležitost, a to i když víme, jak na to. Každé dítko má svá specifika a mohu Vám přiznat, že jsem leckdy velmi, ale velmi vyčerpaná neustálým řešením všeho možného okolo svých dětí, také si někdy zakřičím... Důležité je uvědomit si alespoň zpětně, že jsem něco řešila zbytečně, nebo že můj křik vlastně ve skutečnosti nepatřil tomu nebohému dítěti, ale nějaké mojí osobní frustraci, která s ním nemá vůbec nic společného. Že se dítě na domácí půdě "rozjede", je normální, a že když se rozjede, tak lítá a lecčím hodí, také. Pokud se na babičku těší, je vše v pořádku, a svými úšklebky se jen baví (respektive jejich účinky na vás - vašimi reakcemi). Takže zkuste přijmout chování svého synka jako prostě přirozeně dětské, když zakřičíte, vciťte se do něj - jak by se Vám líbilo, kdyby někdo takto křičel na Vás, nebyla byste také kyselá? :) Radujte se, že je chlapec v jádru velice hodný, a zbytek berte s nadhledem, "hoďte se do klidu":). Přeji Vám spokojenost se synkem!
předškoláci
Prosím o radu se svým synem. Je mu 6,5 roku. Do školy jde až v září. Je to prima kluk, ale neumí prohrávat. Nikdy. Člověče nezlob se, Pexeso, závod v běhu, neumí prohrát ani s tátou. Jakmile není první bere to jako hroznou zradu, křivdu a velkou nespravedlnost. Když si hraje s kamarády, vždycky určuje pravidla hry a na co se bude hrát. Mrzí mě, že ho děti nemají rádi a bojím se, aby později ve škole nikoho nešikanoval. Děkuji za každou radu. Petra
Petra
Dobrý den, Petro, zadejte si prosím v poli "hledat v poradně" heslo "prohrávat" - víc než své dosavadní odpovědi k tomuto tématu asi nevymyslím. Nemalujte si předem čerty na zeď, svému synkovi důvěřujte, a průběžně ho veďte k vnímání potřeb druhých, vysvětlujte mu, proč na něj děti reagují tak, jak reagují, poraďte mu, jak se zachovat příště, a každý krůček oceňte a poukažte na to, že nese své ovoce. Přeji synkovi, aby se nechal životem poučit.
předškoláci
Vážená paní doktorko, jela jsem v kupé s maminkou a téměř pětiletou holčičkou. Ta celou dobu vyváděla - křičela, zpívala, bouchala, běhala bosa po zemi, olizovala si ruce, prostě spoustu věcí rušících mě a vadících mamince. Vyvrcholilo to klasicky - maminka to nevydržela, dala dívce facku, řekla jí, že je zmetek. Pak jí to bylo líto, že se neudržela, takže jsem se chtěla zeptat, jak takovou situaci řešit - jen pro intormaci. Holčička zjevně dělala scény kvůli cizí osobě (mně), maminka jí přesně říkala, co nemá dělat, ale ona to stále dělala. Vystoupit samozřejmě nebylo možné. Jak byste se zachovala?
Děkuji.
Marta
Dobrý den, Marto, nedala bych dítěti facku a neřekla bych mu, že je zmetek. Seděla bych s ním v kupé pro matky s dětmi, takže bych očekávala, že pokud by Vás jeho chování rušilo, sama se přesunete jinam. Měla bych pro dítě s sebou nějakou zábavu, aby si ji nemuselo hledat jinde. Vlastně nemusím používat podmiňovací způsob, protože to tak prostě dělám (jezdíme vlakem dost často, i na delší vzdálenost). I tak je dítěti cesta dlouhá a k nějakému tomu "rušení" většinou dojde, ale nepřestoupí to únosnou mez - zvlášť pokud se s ním třeba na chvilku projdu.
předškoláci
Dobrý den, potřebovala bych poradit s výchovou 4,5leté dcery. Má ještě 10letého a ročního bratra. Máme potíže se zdravením, je stydlivá a vzdorovitá zároveň a do dnešního dne neumí použít slovo "Dobrý den" nebo "Na shledanou". Na pozdravy cizích lidí neodpovídá, jen sklopí hlavu. Ale jinak ve známém prostředí je komunikativní. Když potkáme někoho známého, zdraví pouze "ahoj" - to i ve školce (včetně učitelek). Zkoušeli jsme domluvy, zákaz chození na oblíbený počítač, dokud nezačne zdravit - vše marné. Již si nevíme rady, děkuji za odpověď.
Radka
Dobrý den, Radko, přečtěte si prosím mou odpověď Martě na téma "nízká sebedůvěra". A můžete i tento článek o sourozeneckých konstelacích - dcerka je prostřední: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=380737. Odpovězte si na otázku, proč je pro Vás tak důležité, aby ve svém věku zdravila - zvlášť když víte, že je stydlivá - že ji kvůli tomu trestáte. Přeji mnoho rodinné pohody!
předškoláci
Dobrý večer,ráda bych se vás zeptala na váš názor na chování mého 3 letého syna.Největší náš problém je chození na nočník,syn to absolutně odmítá,stále má pleny i přes den,nechce si na nočník sednout a když už se posadí,drží si pinďu v ruce a za deset vteřin vstane.Když jsem mu v létě nedávala přes den pleny,nečůral třeba celé odpoledne a jen co jsem mu po koupání plenu dala,hned se vyčůral.Dále nevím jak moc by si ve svém věku měl hrát se svými vrstevníky,chodíme tak 2-3 krát v týdnu do mateřského centra,jinak se s dětmi moc nestýká.Tam si s dětmi nehraje,spíš sám,aktivit se zůčastňuje,rád se s dětmi třeba klouže na klouzačce,nebo honí jinak si s nimi ale nehraje.Další věc je jeho časté říkání opaku,než je pravda např.má mističku s křupkami a piškůtky a vezme si křupku a schválně mi jí ukáže a řekne to je piškůtek a usmívá se,nevím jak na to reagovat,když mu řeknu né,to je křupka,tak se rozčiluje.Jinak se synem hodně čteme,to ho moc baví,ale je také velmi bojácný.Moc děkuji za odpověď
Monika
Dobrý den, Moniko, jen z tohoto popisu nemohu příčinu chování Vašeho synka posoudit. Teoreticky by tam mohl být nějaký spojovací problém (ale nebudu konkrétní, protože to tak vůbec nemusí být), nebo může být každé způsobeno něčím jiným. 1) Pleny - tam bude psychická příčina, když vydrží dlouho bez čůrání. Můžete buď vydržet tak dlouho, až se sám rozhodne, že už je dost velký, aby měl plenu, nebo pleny prostě vyhodit a jet bez nich (a vydržet!). Případně si přečtěte rozličné návody, jak jednotliví rodiče vyřešili u svých dětí tento problém (stačí zadat do vyhledávače "nechce na nočník") - to je tak individuální, že nelze univerzálně poradit. Ještě mě napadá, zkusili jste záchod a příklad tatínka (aby byl syn opakovaně svědkem, jak to tatínek dělá)? 2) Do tří let je běžné, že si děti nehrají spolu, ale vedle sebe. Dále je to individuální, některé děti se do společné hry hrnou, jiné jsou ostýchavé nebo spíše samotářské... Pokud se dětem nevyhýbá a nějakým způsobem s nimi komunikuje, není v tomto věku myslím důvod k nějakým obavám. Bylo by ale dobré, aby měl možnost se s dětmi stýkat častěji, od čtyř let třeba i chodit do školky (pokud lze, tak jen na část dne, dokud si nezvykne) - když bude mezi dětmi spokojený. 3) Na piškůtky a křupky bych reagovala s humorem; on přece ví, jak to je (jen si hraje), takže nosíte dříví do lesa a to ho rozčílí (že si o něm myslíte, že něco tak jasného neví). Přeji Vám hodně radosti ze synka!
předškoláci
Paní magistro, prosím o radu. Máme 4,5 letou holčičku, inteligentní, šikovnou, společenskou, vždycky byla veselá, dobře naladěná, takové sluníčko, bohužel se to nějak změnilo, je dost často naštvaná, vzteklá, napomíná nás, pořád se jí něco nelíbí, odmlouvá, za každou cenu prosazuje svou, i když je to nějaký nesmysl (třeba, že A není A, ale C). Nevím moc dobře jak na to reagovat, preferujeme spíš kamarádský přístup s vysvětlováním a důsledností, ale to teď nějak nezabírá. Zkoušeli jsme si toho i nevšímat, taky nic. Přiznám se, že v zoufalství jsem na ní párkrát i křikla, to sice zabralo, ale takto bych to řešit nechtěla. Dělá to nejen doma, ale i u babiček a dokonce někdy i ve školce. Dost se děsím toho, že se to bude zhoršovat a v její pubertě zešílíme.:-) Doma je vše v pořádku, s manželem jsme také spíš pořád dobře naladění, bez nesvárů. Dceři se dost věnujeme. Nějaké období vzdoru už máme za sebou, ale to se nechovala tak negativisticky. Předem děkuji za radu, jak se k ní chovat.
Zuzana
Dobrý den, Zuzano, v tomto věku je určitá změna chování ve smyslu "pokoušení trpělivosti rodičů" normální (i když nemusí potkat každého) - třeba i to prosazování nesmyslů. Jak reagovat? Netrvat za každou cenu na svém, můžete říct, že jste o něčem takovém neslyšeli, ale třeba to tak v nějakém světě může být. A ve zbytku situací vás povede úcta; zkuste si představit, že místo 4leté dcery vám to říká soused profesor, nebo tak něco. Co lze, obraťte v legraci (tím nemyslím dceru nějak zesměšnit, spíš přistoupit na hru). Odmlouvání nás upozorňuje, že nevolíme vhodný způsob komunikace; možná by to mohlo být v tom, že rodiče jsou u svého dítka zvyklí, že je respektuje ("poslouchá"), a najednou s rozvojem myšlení se dítě osamostatňuje a začne se bouřit proti příkazům, zákazům apod. Ještě je možné, že se dcera cítí být příliš sledovaná a "umravňovaná", zkuste se jí v tomto smyslu věnovat méně. Takže nenásilná komunikace, pochopení, humor, hranice a důslednost. (Jestli Vás to uklidní, tak my si s pětiletým synem také "užijeme" :).) Přeji Vám hodně radosti z dcerky!
předškoláci
Dobrý den syn má 6 let do 5 let byl téměř plně kojení. Má 3 starší sestry podotýkám že když se narodil nejmladší bylo 15. Do školky nikdy nechodil a ani dnes se nedaří ho dostat ho ke dveřím.Nepláče ale je nekomunikativní a zuří pokud se jen řekne slovo školka. S vrstevníky nebyl v kontaktu a dodnes není a nějak to nevyhledává. Nejhorší věc je že starší dračice mu školkou vyhrožovali. Jak na něj? Díky za odpověď
samotář
Dobrý den, pokud je vše tak, jak píšete, navštivte se synem dětského psychologa.
předškoláci
Dobrý den, mám asi trochu obsáhlejší dotaz: mám syna- pět let.do školky jde poprvé teď po prázdninách, jelikož měli neustále plno a nevzali nám ho dříve. Moje máti byla s ním teď na dovolené- týden!! - vrátili se a sjela mě, že je syn strašně zanedbaný, že neumí písničky, básničky, urovnávat si věci, prostě nic. Jenže- když ho chci něco naučit, tak ho to baví minutu a pka mi řekne, že se nic učit nebude. Vloni se mi zdál trochu šikovnéjší, nějaké písničky uměl, ale teď je to hrůza. A další věc- syn absolutně není osobnost a nemá svůj názor. To už by alespoň trochu v pěti letech mít měl, ne? Mám obavy, jestli jsem nékde neudělala chybu-je hrozná opička- opičí se, když je s kamarády, dělá to co oni, nikdy se nedělá věci podle svého, ale okoukává. Jak to tedy v pěti letech dítěte bývá?
Sjúzí
Dobrý den, Sjúzí, dám-li proti sobě dvě Vaše vyjádření - "když ho chci něco naučit, tak ho to baví minutu a pka mi řekne, že se nic učit nebude" a "absolutně není osobnost a nemá svůj názor", tak mi přijde, že se poněkud vylučují? Buďte ráda, že se syn umí a chce přiučit od ostatních. Tím "podle svého" míníte "jinak než ostatní", nebo třeba "tak, jak si přeju já"? Zkrátka, podle toho, co jste mi napsala, nemáte čeho se obávat. Syn potřebuje odkoukat různé způsoby, a nakonec si vybere, co přijme za své a co ne - ale to podle mého názoru nemusí být už v pěti letech. Pokud jde o urovnávání věcí, k jistému pořádku je dítě dobré vést, ale komínky po něm chtít nelze; např. svému také 5letému synovi oblečení srovnávám stále já - pracujeme zatím na tom, aby špinavé hodil do koše na prádlo a neházel je po zemi :). A pokud jde o názor Vaší maminky - jste dospělá a svéprávná osoba, a syn je Váš! Přeji Vám hodně radosti ze synka!
předškoláci
Dobrý den, můj skoro pětiletý syn se nechce účastnit žádných kolektivních aktivit. Ve školce na karnevalu, v kroužku cvičení.. Všude ale chodí rád, jen si jede vždy "po svém". Je takový už od dvou let. Např. já se těším na besídku a po příchodu je jediné dítě bez kostýmu - vždy to naše. A tak je to skoro všude. Je sice pěkné, že si umí prosadit svou (bez pláče, vztekání,- prostě to vždy "okecá"), ale takhle to nemůže jít do nekonečna. Kamarády má, ale vždy preferuje hraní si ve dvojici, max. trojici. Můžeme to nějak trochu změnit, nevím, jak ho víc motivovat? Za chvíli ho čeká škola, tam už nebude čas řešit jeho program individuelně. Děkuji.
Eva
Dobrý den, Evo, a proč to takhle nemůže jít donekonečna? Chcete ho "zlomit"? Něco jiného by bylo, kdybyste viděla, že je nesmělý, že se trápí, že nemá kamarády... Je tu naděje, že když Vám to přestane vadit, když nebudete zklamaná (nebo to aspoň nedáte najevo), že jste se marně těšila na okostýmovaného synka, když mu budete dávat najevo, že je v pořádku přesně takový, jaký je - že se nakonec bude chtít víc přiblížit svým vrstevníkům sám od sebe. Ve škole jsou profesionálové, kteří by si s Vaším synem měli umět poradit. Hlavně si předem nevykreslujte žádná očekávání, jak by Váš syn měl ve škole vypadat. Nechte to na něm a na učitelích. Řešte to, až to nastane. Do té doby pracujte na tom, abyste s ním byla spokojená tak, jak je. Držím Vám v tom palce!
předškoláci
Dobrý den paní magistro. Prosím o radu, mám 4 letou holčičku, vždycky byla hodná, celkem v pohodě jsme zvládli i období vzdoru, nijak výrazně jí netrestám (ani není důvod), ale snažím se být důsledná. Dceři se víc věnuju já, jsem s ní víc času, mám pocit, že si to docela užíváme, ale poslední dobou mě začala dcera dost napomínat, každou chvíli mi něco vytkne, co ani třeba není pravda, nebo to hodně zveličí, nedávno mi zničeho nic řekla, že mě její neojblíbenější hračka nemá ráda. Jsem z toho celkem smutná, ostatním to neříká. Ale jinak se ráda mazlí, říká mi že mě má ráda. Jak se k ní chovat a co s tím? Díky předem.
Zuzana
Dobrý den, Zuzano, v tomto věku nám děti krásně ukazují, jak s nimi jednáme. Co říkáte Vy jí, to říká ona Vám (znám to také :) ). I to, že říká nepravdivé věci, patří k věku. A můj syn mi řekl už několikrát, že mě nemá rád, že nejsem jeho potěšení apod., ale nic si z toho nedělám, protože vím, že mě rád má, a jen v tu chvíli z nějakého důvodu měl potřebu říct, že ne. Vůbec si to neberte k srdci, nedávejte najevo smutek, jen se usmějte a řekněte "A já tě (ji) ráda mám!" Buďte v pohodě! Přeji Vám hodně radosti z Vaší holčičky.
předškoláci
Dobrý den, potřebuju se poradit ohledně 5 letého syna. Chodí do školky, ale nechce tam spát po obědě. Sotva se ráno vzbudí, tak začne kňourat, že nechce spinkat po obědě. Jako mě to začíná dost vytáčet, protože ta situace se opakuje každý den. Tak mu vysvětluju, že chodíme s tatínkem do práce a že by ho neměl kdo vyzvednout. Začínám být labilní a nejsem schopna si ani ráno namazat chleba.Tak se vždycky nasnídám a pak ho teprve vzbudím.No a taky mu dlouho trvá než se obleče. Tak jsem na něj zvýšila hlas ať sebou pohne, a on mi řekl, že na něj nemůžu křičet, že u mě spinkal v bříšku. No a tím mě úplně odrovná, tak pak jdeme do školky, oba jsme jak spráskaní psi. Tak já to už asi dlouho nevydržím.
Katka
Dobrý den, Katko, některé děti nepotřebují po obědě spát už mnohem dříve než v 5 letech; pokud je k tomu někdo nutí, musí to pro ně být hrozné. V některých školkách mají oddělený program pro nespící děti; pokud tomu tak v té vaší není, zkuste se spojit s rodiči dalších nespavců a promluvit si s vedením školky o možnostech, jak těmto dětem vyjít vstříc. Váš synek Vám moc krásně řekl, proč na něj nekřičet :). Zkuste se vcítit do jeho pocitů, dát mu najevo, že s ním soucítíte a říct mu, že s tím zkusíte něco udělat. Když to nepůjde, alespoň bude synek vědět, že mu rozumíte a že jste se snažila mu pomoci. A zkuste se nějak domluvit s manželem, abyste měla každý den alespoň chvíli jen pro sebe na odpočinek a věci, které máte ráda; Váš syn Vás potřebuje odpočatou a Vy si také tu chvíli pro sebe zasloužíte. Držím palce!
předškoláci
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak mohu dcerce pomoci k lepšímu dozrávání Dle p.uč. z MŠ neodpovídá svému věku 5 let - předvádí se před ostatními, je pomalá v sebeobsluze, čeká na pomoc druhých, občas odmítá spolupracovat Nutno podotknout, že je menšího vzrůstu a na okolí působí mladším dojmem, z čehož plyne, že děti v MŠ ji berou trošku jako mladšího sourozence a rádi ji ze vším pomohou Mám do toho zasahovat - např. říci ostatním dětem, dcerku neoblékejte, umí to sama, případně požádat i p.uč. aby to dětem připomínala??? Existuje nějaký nácvik, kniha... jak lépe "dozrát" nebo je třeba čekat, že to jednou přijde? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
simča
Dobrý den, Simčo, bohužel stále přetrvává snaha našťouchat děti do přihrádek podle věku, a běda, když někde kousek chybí nebo přebývá! Každé dítě dozrává jinak a není žádoucí to nějak uměle urychlovat (nebo zpomalovat). Naopak je třeba respektovat dítě (takže správně by do školy měly běžně nastupovat děti nejen v 6 letech, ale i v 5 nebo 7 - podle zralosti, nikoli věku; ale ani to není optimální, protože i tak se budou jednotlivé složky zralosti lišit, a tím i potřeby: ideálním řešením by byl individuální učební plán pro každé dítě ve třídě :) ). Jiná věc je, že se dcerka nechává obsluhovat, i když to umí sama. Řekla bych, že by bylo dobré jí vysvětlit, že je pro ni nevýhodné být závislá na ostatních - zkuste to podat tak, aby to přijala; pak se spolu dohodněte, že že požádáte o pomoc i paní učitelku a ostatní děti ve školce - totiž tak, že jí pomáhat nebudou, aby se naučila spoléhat sama na sebe. Paní učitelka pak dětem nezakáže pomáhat, ale naopak bude (po předchozím vysvětlení) zdůrazňovat: "Alenko, pomoz Klárce tím, že ji necháš obléknout si tu bundu sama." apod. Jinak se radujte ze své holčičky takové, jaká je!
předškoláci
Dobry den, chtela bych poradit. Mam 3leteho syna a 5mesicnou dcerku. Nas kluk nas zacal bit kdyz neni po jeho ( neustupujeme ) placnuti mu vracime, aby si uvedomil jak to boli nebo mu to reknem. Jenom ted zacal bit i deti na ihrisku, bije najme maleho kamarada Adamka a nevim jak se zachovat. Zatim Adamka branim a od syna vyzaduji aby se omluvil a take ho placnu po rucicke at vi jak to boli. Jenom nekdy si nevsimnu, ze ho bouchnul, upozorni mne na to jine maminky. No stidim se ale jak mam jednat. Jinak kdyz ho nebije, nebo se nebije o hracku s nim tak jsou dobri kamaradi. Dekuji za radu.
Gabka
Dobrý den, Gabčo, přečtěte si prosím mé odpovědi Kláře na téma "batolata" a Monice na téma "žárlivost".
předškoláci
Dobrý den,
mám syna, ted v dubnu mu bylo 5 let a nevím si s ním rady. Je na mě i na 12 letou sestru drzí,mlátí jí, neposlouchá, odmlouvá, dělá jenom to co nemá. Venku mlátí kluci a je mu jedno kolik jim je, na každého vyskočí. Je maniak do počítačů a jakmile někde vidí volný počítač, hned chce hrát. Doma máme heslo,ale u babičky toho využívá a hned hraje.Ale začíná koukat na erotické hry, pak to říká venku klukům. A nyní jsem se dozvěděla, že se venku svléká a ukazuje pindoura, dokonce prý starším klukům říkal, at mu ho olízají. Nevím kde to viděl,ale u mě doma ne, protože jsem sama, otec nám zemřel před 4 roky. Vím že je to strašné,ale nevím co dělat, jak se zachovat. Přitom uvnitř je to hodný a citlivý kluk. Snaží se mi pomáhat, uklízí po sobě... Má dvojí osobnost. Chvilku je milius a pak grázl. Co s ním mám dělat? Zakázala jsem mu tv, počítač, nesmí chodit ven. Ale nepomáhá to. Děkuji za vaši radu. Můj email je Elise.z@seznam.cz
Martina Z.
Dobrý den, Martino, mám pocit, že tu jde o komplikovanou situaci, proto Vám doporučuji co nejdříve navštívit se synkem dětského psychologa. Držím palce, aby mu pomohl.
předškoláci
Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně své dcerky(v květnu 5 let).Nevím, jak bych to nejlépe popsala, zkrátka ve školce se chová jinak než doma - např. doma běžně odnáší talíř po obědě, ve školce ne, doma kreslí, vystřihuje, počítá, učí se sama písmenka, ve školce to odmítá.Dlouhou dobu trvalo než byla ochotna se ve školce sama převléknout. P. učitelka říká, že je trdohlavá (má pravdu) a že prostě stávkuje.
Popravdě chování své dcerky nerozumím, chtěla bych ji podpořit k samostatnosti, k tomu, aby se ve školce naučila novým věcem, ale ona prostě spolupracovat odmítá, zasekne se, vymluví se a zadaný úkol neprovede. Tak se chci zeptat, kde mám hledat chybu. Děkuji
Simulína
Dobrý den, Simulíno, napadají mě dvě možnosti - buď je dcerka nejistá, a v novém (cizím) prostředí se bojí do něčeho se pustit, protože si není jistá, že to udělá správně, nebo v ní přístup paní učitelky vyvolává odpor. V prvním případě je řešením podporovat, ale netlačit, a počkat, až se postupně zapojí (jako s tím převlékáním). Ve druhém případě... těžko poradit; paní učitelka si nad chováním holčičky zjevně myje ruce, takže je nepravděpodobné, že by se k ní snažila hledat cestu. Přeji Vaší dcerce, aby se situace přece jen zlepšila.
předškoláci
Dobrý večer,mám téměř 5 letého syna,který má problémy se zvládáním běžných situací -vyvolá v něm stres i maličkost-např ve školce,když mu učitelka dá pokyn aby se oblékal,vysmrkal se nebo ho upozornila na pozdrav,syn je z toho úplně vedle a o to víc není schopen ničeho...Podotýkám,že p.učitelku má moc rád,nebojí se jí..Ve školce je strašně hodný,má obrovský respekt,jako by měl téměř strach zazlobit,doma je pak "normálně"zlobivý,často i pěkně vzteklý,neustále zkouší hranice.Od malička jakékoliv změny přijímal spíš pomaleji a to i změny v návycích-přechod z plen na nočník byl horor,nebyl schopen se naučit chodit na záchod, měl z toho doslova blok.Následoval problém se smrkáním-nechtěl sám,i když to uměl...Děkuji za odpověď
Veronika
Dobrý den, Veroniko, nebyl od Vás chlapec po porodu nebo později na nějakou dobu odloučen? Jeho zvláštní chování by mohlo být následkem takového odloučení (četla jsem, že homeopatie si s takovými následky dokáže poradit, ale vlastní zkušenost nemám). Nepíšete, jak dlouho syn do školky chodí, nevím, jakým způsobem paní učitelka s dětmi jedná (nemusí je zastrašovat, a přesto může stres vyvolávat)... Pokud máte pocit, že s ním není všechno v pořádku, nejlepší by asi bylo navštívit dětského psychologa. Jestli to nepociťujete tak vyhraněně, můžete doma se synkem "trénovat" situace vyvolávající stres formou hry a počkat ještě třeba rok, jestli se situace nezlepší. Pokud je chlapec doma často vzteklý, zkuste se zamyslet, jestli k němu nepřistupujete z pozice moci, místo partnerského respektujícího přístupu. Přeji Vám hodně radosti z Vašeho synka!
předškoláci
Dobrý den, máte úžasnou poradnu! Kdysi jsem se tu ptala, teď jsem po dlouhé době opět nhlédla a čtu a čtu a čtu.Mohla byste mi poradit? Nebo se možná jen potřebuju ujistit, jestli to dělám dobře.Mám dvě dcerky (po 17 měsících), starší 3 a půl, mladší 2 a 3měs. Holky jsou na mě hodně fixované, ale už je to lepší. Jezdí i přespat k babičce (mojí mamce), jak jsou dvě, tak je to v pohodě. Vysvětlím jim důvod(většinou studium), kolik n ocí a je to v poho. ALE! jak si pro ně přijedu, tak starší, te´d ž to přebrala i mladší se nikdo! jiný než já nesmí dotknout, nikdo mi
Marie, 31
...
předškoláci
Pokračování: mi nesmí pomoci je obléct, to už ani není pláč. To samé, když tam jen přijedeme na návštěvu, pro ně tam JE MAMINKA. Když tam nejsem, je to úplně!! v pohodě. Já to beru tak, jak je, ale moje rodiče to moc mrzí, snažím se starší dceru varovat, když tam jedeme, že nebude dělat scény, že ji babi má ráda. 2)starší dcera, když se naštve, musí něco udělat, nebo jí třeba něco vytýkám (chování, ubližování) mi řekně, že mě hodí do koše. Je to její obrana, vysvětlím, že se to neříká, proč, ale už to tak nechávám. Mám takhle? 3)Starší je šikovná, sama se zajímá, napočítá teď do 16, umí písmena (puzzle, začátky básniček), nás to samozřejmě těší, ale asi si zaděláváme na problém, že.?Jsem učitelka starších dětí, tak tuším, že to není dobré. DĚKUJI, snažím se psát stručně, asi je to zmatené.
Marie,31
Dobrý den, Marie, jsem ráda, že poradna pomáhá. 1) Berte to dál, jak to je, ani starší dcerka ještě nedokáže Vaše varování respektovat, i kdyby chtěla, takže je to zbytečné. Můj syn tohle dělá také, někdy to zkouší i doma (máma, ne táta); u prarodičů mu vyhovím, protože si myslím, že to může pramenit z určité nejistoty v cizím (i když už známém) prostředí, doma ho takto diktovat nenecháme. Vaše dcerky mají možná návštěvy u prarodičů spojené s Vaší nepřítomností, a proto si Vás chtějí užít, když tam jste. Spíš než s dětmi zkuste promluvit (v soukromí) s Vašimi rodiči, vysvětlete jim, proč se tak asi dcerky chovají, a vyprávějte jim o všem, co dokazuje, že je holčičky mají rády. Vaši rodiče jsou dospělí, proto je na nich, aby situaci "zpracovali". 2) "Hodím tě do koše" mi přijde kouzelné :). Je lépe neříkat dětem "To SE nedělá" (většinou se totiž dříve či později přesvědčí, že někdo to dělá, a Vaše slova tedy neplatí), ale "Mně se nelíbí, když...". Možná bych reagovala spíš s humorem ("Jé fuj, teď tam jsou zbytky té ryby, co jsme měli včera, to bych nechtěla dýchat..." nebo "Představ si, jak by ten koš musel být velký, abych se tam vešla!"). Jak říkáte, je to její odreagování hněvu, a zdá se mi, že celkem neškodné. 3) Když se dcerka sama zajímá, těžko jí budete bránit a úmyslně jí zatajovat žádané informace, to byste zničili její chuť k učení už teď. Nesnažte se ji ale nic učit sami, pokud si o to neřekne. Zařazujte hodně takových aktivit, které budou rozvíjet její slabší stránky. Jestli bude i nadále hodně "napřed", bylo by dobré najít jí školu, kde ji budou umět rozvíjet, aby její nadání neubili. Někdy se ale děti samy ve vývoji poněkud zastaví a "vyrovnají krok" s ostatními dětmi - uvidíte, jak se to vyvrbí. Přeji Vám mnoho radosti s Vašimi dcerkami!
předškoláci
dobry den, mame 4,75 leteho kluka a dela nam starost, ze si ve skolce, kde chodi jiz 2 rokem, odmita hrat s detma a neustale se drzi stranou. zvazujeme navstevu psychologa, je na miste ? ma o 2 roky mladsi sestricku, kontakt s detma ma, je to spise kutil ale od deti se mi nestrani,... celkove se zacne po navsteve skolky chovat jako "mimino", jenom sedi a ceka co se mu rekne,... dekuji moc nas to s manzelem trapi a chteli by jsme mu pomoct
erika erichtrmoc@volny.cz
Dobrý den, Eriko, pokud se synek straní dětí pouze ve školce a po příchodu ze školky se chová "divně", asi bych se zajímala o to, jak je školka vedena (hlavně jakým způsobem paní učitelky s dětmi jednají a jak se děti chovají k sobě navzájem). Jinak návštěvou dobrého psychologa určitě nic nezkazíte. Přeji Vám mnoho radosti z obou ratolestí!
předškoláci
Dobrý den Markétko. Synovi jsou 4 roky, je chytrý, mluvit začal brzy, slovní zásobu má bohatou, každý večer čteme pohádky, občas i ze školky přinese básničku např. o 8 větách a zarecituje ji. Chtěla jsem s ním pomalu začít probírat písmenka a počítat , ale stále nemá zájem. Ať to zkouším přes knihy, při hře s legem, atd. Nechci na něj tlačit, zatím to nijak neřeším, ale nevím, jak ho chytře přelstít, aby začal mít zájem.
Lucie
Dobrý den, Lucie, proč chcete svého syna přelstít? Proč chcete, aby četl a počítal, když on Vám svým nezájmem říká, že na to ještě není zralý? Radujte se, že máte chytrého synka, který se umí vyjadřovat, a dovolte mu dělat to, co ho zajímá. Nechte ho vyvíjet se jeho vlastním tempem. Pokud by vycítil, že s ním nejste spokojená, mohla byste nadělat velkou škodu, naprosto zbytečně. A pokud ho chcete dát do státní školy, tak buďte ráda, že synek nebude moc napřed; s tím by měl jen problémy a mohl by na školu buď zanevřít, nebo získat pocit, že už všechno umí a ztratit zájem. Přeji Vám hodně radosti z Vašeho synka!
