Svým vnukům a vnučkám čtu, nahrávám a rozesílám pohádky svého dětství. Jde o příběhy od Karla Jaromíra Erbena nebo Boženy Němcové. Třeba jako je Hloupý Honza, Chytrý Honza, Krása nesmírná, prostě naprostá klasika.
Rodinná poradna |
Ale někdy mám pochybnosti, dělám-li správně. Jestli je pro dnešní děti důležité dotýkat se pohádkových králů a princezen z jim již často vzdáleného, třeba venkovského života.Vždyť ony nemohou vědět, co je vraník, pastýř, náves, ponocný. Důležité pro mě je, že každá správná pohádka skrývá nějaké etické poučení přístupné dětské duši, a pak by asi nemuselo vadit, že se tak děje přes témata dnes již tolik vzdálená.
Ale přesto ve mně hlodá pochybnost, zda totéž mravní poučení nemám vnoučatům zprostředkovávat spíš přes příběhy, kde vystupují tramvaje, letadla, kosmické lodi. Jen jde o to je najít. Nebo si je mohu třeba vymýšlet.
Prosím, co s tím?
Stanislav
Odpověď odbornice:
Vážený pane Stanislave, v první řadě bych ráda ocenila vaše nadšení pro pohádky. Je skvělé, když děda vypráví vnoučatům pohádky a navíc tak zodpovědně, že si dělá starosti, aby jim vyprávěl ty správné pohádky.
Píšete, že občas míváte pochybnosti, jestli je správné vyprávět dětem klasické pohádky. Bohužel už nepíšete, jak na ně vnoučata reagují a zda vaše pochybnosti vycházejí z toho, že některým slovům nerozumí nebo je nebaví atp. Pokud si nejste jistý, zda jsou pro ně určité výrazy srozumitelné, vždy je možnost si to u dětí ověřit a případně neznámé vysvětlit. Anebo si prostě jen děláte starosti, jak nejlépe dětem předat moudrost, která se v pohádkách skrývá?
Já bych se ráda klasických pohádek zastala a vysvětlím vám proč. Zároveň bych vás podpořila v hledání nových, současných autorských pohádek a co lépe, vymýšlení vlastních pohádek. Jedno zkrátka nenahrazuje druhé.
Kořeny lidových pohádek sahají až do dávné historie a byly ústně předávány z generace na generaci. Především se v nich jedná o vztah mezi dobrem a zlem, které je personifikované do různých fiktivních postav, kdy obvykle vítězí dobro (zmiňovaní princové a draci apod.). V symbolické rovině tak předávají dalším a dalším generacím vztahové zákonitosti a morální hodnoty vlastní dané kultuře. Zajímavostí je, že pohádky napříč celým světem obsahují podobné rysy, byť uzpůsobené kulturním specifikům.
Podobnost lze nalézt nejen u pohádek evropských a asijských, ale i u indiánských. Samozřejmě se dá předpokládat, že jejich obsah byl ústním předáváním postupně nějak pozměněn, až do doby jejich zapsání (u nás např. vámi zmiňovanými autory).
Autorské pohádky začaly vznikat o něco později (cca ve středověku) a proměňují se s dobou. Mohou obsahovat prvky lidových pohádek, ale nemusí. V současné době je v televizi záplava různých (nejen) animovaných pohádek, více i méně kvalitních. Také je na trhu spousta nových pohádkových knížek. Mezi nimi určitě můžete hledat i pohádky o letadlech a kosmických lodích.
Také zmiňujete svůj nápad si pohádky vymýšlet. Takové pohádky bývají dětmi velmi oblíbené a nelze je než doporučit. Důležitým aspektem takových pohádek je rozvoj fantazie a tvořivosti u dětí (ale i u dospělých). Je možné to pojmout i jako hru, kdy se děti do vyprávění zapojují také a vypravěč třeba udává směr a hlídá tvar a smysl vyprávění. Nebo si děti vymyslí pár slov, která pak vypravěč do příběhu zakomponuje.
Závěrem bych se ráda vrátila k úvodu a podpořila vás, abyste ve svém počínání pokračoval. Pohádky jsou pro vývoj dětí důležité ve všech svých formách. Odměnou vám budou krásné vzpomínky vnuků na chvíle strávené s dědečkem.
Eva Vančurová, terapeutka a krizová interventka centra Modré dveře