Pro preferenci vztahu s mladistvými existují lékařské termíny: hebefílie, tedy záliba v dospívajících dívkách, či efebofilie, zalíbení v chlapcích. Vztah dospívajícího se starším člověkem ještě neznamená, že u staršího partnera jde o parafilní preferenci, tedy sexuální odchylku, podotýká Filip Šinkner, terapeut projektu Parafilik.
„Hebefilie a efebofilie jsou lékařské termíny, které jsou vymezeny pomocí diagnostických kritérií a může je diagnostikovat pouze školený odborník za pomocí podrobného rozhovoru a dalších diagnostických nástrojů,“ říká a dodává, že existuje více příčin, proč se snaží o navázání intimního vztahu s mladistvými. Například to, že mohou být snazším cílem.
K často diskutovaným párům v českém prostředí v tomto směru patří v úvodu zmíněný zpěvák Bohuš Matuš a jeho přítelkyně Lucie, s nímž má pětiměsíční dceru. Vzali se 12. května 2021 v den Luciiných osmnáctin, ale dohromady se dali už na jaře 2018 v Divadle Hybernia, kde Matuš zpíval. Tehdy sotva patnáctiletá dívka k němu údajně přišla se slovy, že je nejlepší a nejhezčí zpěvák všech dob. Kvůli velkému věkovému rozdílu jsou partneři často terčem kritiky.
Maximální věkový rozdíl mezi partnery by měl být:
Nezletilý může být atraktivní pro dospělého především svým mládím, kdy se mladistvost společensky považuje za sexuálně žádanou, potvrzuje psycholožka Markéta Antošová, „Přitažlivá může být i určitá naivita nebo životní nezkušenost. Dospělý velmi často oceňuje, že mladistvý neočekává závazky typu svatba, děti, společné bydlení. S někým, kdo by byl věkově blíž, by toto mohlo ‚hrozit‘,“ vysvětluje.
Terapeut: Jen jeden z deseti, kdo ublíží dítěti, je pedofil |
„Jako každý člověk, tak i každý vztah je jiný. To znamená, že lze jen těžko označit, které partnerské pouto mezi dospívajícím a dospělým je v pořádku a který může být patologický,“ dodává Antošová.
Legální hranice jsou nastavené
Věková hranice pro pohlavní styk je v České republice patnáct let, respektive osmnáct let, pokud je nezletilý v závislé roli vůči dospělému, který je například v roli učitele, vychovatele, vedoucí kroužku a podobně, zdůrazňují Antošová i Šinkner. „Samozřejmě je nanejvýš žádoucí doplnit tato zákonná opatření kvalitní sexuální výchovou,“ dodávají s tím, že sexuální vztahy by se podle sexuologické praxe měly odehrávat mezi dvěma tělesně i duševně vyspělými osobami a samozřejmě v rámci těchto platných zákonů.
Dračice v posteli, nebo náhradní máma: klady a zápory vztahu se zajíčkem |
Vztahy se však liší i v závislosti na životní situaci a životní fázi partnerů. Jak popsala Antošová, podoba vztahu dvou lidí, kterým je například 16 a 26 let, bude mít jinou dynamiku, pokud oba například studují a bydlí u rodičů. „Tehdy vypadá jejich vztah jinak, než když mladší z nich bydlí u rodičů a studuje a starší už několik roků buduje profesní život, bydlí sám,“ uvádí.
Jiná životní fáze se pak podle ní může projevovat v rozdílnosti zájmů, přátelských vztahů, míře odpoutání se od původní rodiny, nerovnosti životních zkušeností, moci ve vztahu i finanční stránky. Pokud je však věkový rozdíl ještě větší, například dvacet let a více, je tato nerovnováha podle Antošové více než jistá.
To potvrzuje také ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková. „Dospívající je v takovém vztahu spíše závislý, snadno zmanipulovatelný, lehce ovlivnitelný. Takový vztah sytí potřeby především výrazně staršího partnera,“ uvedla.
Dětští přátelé a mocenská nerovnováha
Mocenská nerovnováha ve vztazích může vznikat z mnoha důvodů. Jak podotýká Šinkner, je vždy důležité dát si pozor, aby jeden z partnerů druhým nemanipuloval a nepoužíval svou převahu k tomu, aby druhého nutil k věcem, které nechce.
Během vztahu s dospělým se může nezletilý odcizit svým vrstevníkům, kteří mu budou připadat příliš dětinští, varuje Antošová. „Ve chvíli, kdy spolužačky rozebírají první rande, první sexuální zážitky, polibky v parku, kamarádské záležitosti, má dívka či chlapec ve vztahu s výrazně starší osobou zkušenost jakéhosi už ‚dospělého‘ života. V bytě partnera spolu částečně žili, řešili nákupy, provozní věci bytu a podobně,“ nastiňuje psycholožka.
Nezletilý se cítí většinou dospělejší a k dospělému často vzhlíží. „Tím vzniká riziko, že se bude chtít svému dospělému partnerovi vyrovnat a dokázat svou zralost,“ varuje Antošová. Může například souhlasit se sexuálními praktikami, které by normálně ani nechtěl zkusit. „Tím se odstřihne od svého vnímání těla a potřeb. Může také začít porušovat dohody, které má s rodiči, ztratit přátele, začít pociťovat zodpovědnost za věci, které mu jako nezletilému nenáleží,“ dodává.
Lidé s parafilními preferencemi by měli podle Šiknera vyhledat odbornou pomoc ve chvíli, kdy cítí, že by projevy své sexuality nemuseli mít zcela pod kontrolou, ale také tehdy, pokud se kvůli svým preferencím sami trápí, nebo jim způsobují problémy v partnerském soužití. „Projekt Parafilik přesně takovou pomoc nabízí,“ ujišťuje.
Parafilik
|
Psycholožka se ve své praxi potkala s několika ženami, které si v minulosti prošly podobnými vztahy s výrazně staršími partnery. „Většině z nich docházelo až v dospělém věku, že to s nimi partner nemyslel vážně. Že se nechaly utáhnout na vařené nudli,“ popisuje Antošová a dodává, že si jejich partneři často jen chtěli užít pěkné chvilky bez závazků.
„Zpětně se pak dostavily výčitky, někdy agrese směřovaná na sebe. Také jsem pozorovala vztahy, kdy nezletilý ve vztahu dospěl a už mu přestalo vyhovovat být k partnerovi v závislé pozici. Staršímu zase vadilo, že začal ztrácet dominanci, že se mladší partner začal měnit, mít jiné názory, nové přátelé, své finance a podobně,“ uvedla.
Nerovný vztah postaršího muže se čtrnáctiletou dívkou popsala například francouzská vydavatelka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Springora ve čtrnácti letech navázala vztah s devětačtyřicetiletým spisovatelem Gabrielem Matzneffem, který se svými sexuálními preferencemi netajil a styky s mladými dívkami či chlapci popisoval ve svých mnohdy oceňovaných románech. Spisovatelka popsala devastující vliv nerovného vztahu nejen na její dospívání, ale také na pozdější život.