Podle psychologa Filipa Šinknera nelze lidi odsuzovat za vrozené prvky jejich osobnosti. „Je velmi důležité rozlišovat preferenci a chování, je na místě postihovat jakékoliv zločiny, například sexuální zneužívání. Těchto zločinů se dopouštějí i lidé bez parafilní preference. Podle profesora Petra Weisse má například jen jeden z deseti lidí, kteří zneužijí dítě, pedofilní preference,“ uvedl v online rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Zvládnout odlišnou sexuální touhu nebývá pro mnohé jednoduché a mnoho z parafiliků se s tím těžko vyrovnává. „S každým klientem je vytvářen individuální terapeutický plán na míru jeho situaci – pro někoho může být cílem terapie vyrovnat se s tím, že má parafilní preferenci, pro druhého naučit se projevy své sexuality zvládat. Třetí může přijít s tím, že zjistil, že jeho partner je například sadista a potřebuje najít cesty, jak o tom s partnerem mluvit a nastavovat ve vztahu hranice. V projektu Parafilik využíváme zejména prvky kognitivně behaviorální terapie a poznatky z úspěšných zahraničních zdrojů,“ uvedl Šinkner.
Podle něho je možné, že někteří lidé vydrží zcela bez sexu – například s masturbací a svými představami. „Mnoho lidí s parafilní preferencí také není výlučně parafilních, čili jsou schopni i běžného partnerského a sexuálního života,“ řekl psycholog.
Odpovědi psychologa Filipa Šinknera najdete zde |
Dodal, že některé neobvyklá přání – například svazování – mohou pro mnohé páry sloužit k ozvláštnění partnerského sexuálního života, pokud se vyskytují v malé míře. „Pokud jde o představy, které by mohly mít za následek ublížení někomu jinému, nebo způsobují samotnému člověku stres, je jistě na místě vyhledat odbornou pomoc,“ dodal Filip Šinkner.
Co by měla dělat například manželka, pokud zjistí, že její partner tajně sleduje mladé dívky? Má to s ním začít rozebírat, nebo se rovnou obrátit na odborníky? „Záleží na tom, jak jsou partneři zvyklí se o intimních tématech mezi sebou bavit. Toto téma je samozřejmě důležité řešit s partnerem. Nicméně pokud si není žena jistá, jak takovou debatu začít, může vyhledat anonymní online poradenství, případně zavolat na krizovou linku projektu Parafilik (v pracovních dnech mezi 12:30 a 15:30 na čísle +420 703 305 317) a ujasnit si, co může ve své situaci udělat a jak,“ doporučil terapeut Šinkner.
Kdo je parafilik
Slovem parafilik se označují lidé, kteří mají silné preference pro neobvyklé sexuální objekty (například při pedofilii jde o zaměření na lidi v prepubertálním období, při hebe/efebofilii jde o zaměření na lidi v pubertálním období) anebo pro neobvyklé sexuální aktivity, které často zahrnují nějakou formu nesouhlasu ze strany sexuálního objektu či přímo násilí při sexu (například sexuální sadismus či exhibicionismus).
Filip ŠinknerTerapeut projektu Parafilik, specializovaný na práci s lidmi s parafiliemi a jejich blízkými, absolvent výcviku BEDIT – Berlin Dissexuality Treatment. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. |
Pedofilie se v Česku vyskytuje přibližně u 0,3 % populace, hebe/efebofilie u 1,6 %, sexuální sadismus u 1,9 %, patologická sexuální agrese u 1 % populace a preference znehybnění partnera u 3,6 %.
Mezi parafiliky převažují muži, ale parafilie se mohou vyskytovat i u žen.„Příčiny a mechanismy vzniku parafilií nejsou dosud přesně známy, odborníci se však shodují na tom, že s dispozicí k parafilii se daný člověk již narodí,“ vysvětluje lékař Martin Hollý, metodik projektu Parafilik.
Pacienty trápí izolace i psychické potíže
Odborníkům se svěří jen velmi malá část těchto lidí. Drtivá většina lidí s parafilií sama ze své iniciativy nikdy nenavštívila odborníka. Velká část z nich se přitom nikdy nedopustí delikventního jednání. Se svou sexualitou se snaží vyrovnávat sama, ale často jim působí výrazné potíže.
Trápí je sociální izolace, silná stigmatizace ze strany společnosti i blízkých lidí, mají problémy v partnerském a rodinném životě, depresivní a úzkostné symptomy, objevují se u nich i sebevražedné tendence, problematické může být samozřejmě i samotné zvládání sexuálních tužeb souvisejících s parafiliemi v mezích zákona.
Do péče zdravotnického systému se dostávají zejména ti parafilici, kteří svou sexualitu nezvládnou a spáchají sexuální delikt. I proto se Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) snaží na toto téma upozornit pomocí projektu Parafilik a těmto lidem pomoci.
