Sex je druh komunikace a není nutně důvod, aby touto řečí mluvili všichni a stejně často. „Každý člověk si může svobodně zvolit nejen to, jakým způsobem bude svou sexualitu ve svém životě vyjadřovat, ale i to, zda ji vůbec vyjadřovat chce, či ne,“ tvrdí sex koučka Julie Gaia Poupětová.
Kamila (45) žila nějaký čas s partnerem, který chtěl sex třikrát denně. „Už asi po třech měsících to bylo pro mě neúnosné a musím se přiznat, že jsem si vymýšlela záminky, abych se sexu vyhnula,“ popsala Kamila své tehdejší pocity. „Nejdřív jsem byla nadšená, dokonce jsem i zhubla, protože náruživé pohyby mi daly do těla, ale pak se začaly vkrádat pochybnosti, jestli je to vůbec normální.“ Kamila doufala, že jeho počáteční erotická fascinace pomine, ale to se nestalo. „Když jsem mu nevyhověla, začal být podrážděný a naštvaný, začaly hádky a vztah šel do kopru. Myslím, že mi ten jeho chtíč už přišel i odporný,“ svěřila se Kamila, která si už teď podle svých slov dokáže vážit klidných večerů u televize nebo na zahradě, aniž by se musela přemáhat k sexuálním hrátkám. |
Závislost na sexu – odborně nutkavé sexuální chování – je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) porucha duševního zdraví a vyznačuje se několika důležitými rysy.
Postel nemusí být nejlepší místo pro sex, řekla sex koučka v Rozstřelu |
„Diagnóza v podstatě nesouvisí s tím, kolik sexu či sexuálních partnerů člověk má. Jde spíš o to, že člověk permanentně selhává ve snaze ovládat intenzivní a stále se opakující nutkání k uspokojování svých sexuálních potřeb určitými způsoby,“ vysvětluje sex koučka a dodává, že hranice mezi tím, co ještě je v pořádku a co už není, se posuzuje také podle toho, zda se sexuální chování daného člověka stalo natolik ústředním středobodem jeho života, že přehlíží zdravotní rizika, zanedbává nezbytnou péči, rezignuje na zodpovědnost za sebe sama, nejbližší členy rodiny i své pracovní povinnosti.
Důležitou roli při závislostech obecně, a stejně i té sexuální, hraje dopaminový systém v mozku, který umožňuje prožívat pocity slastného uspokojení. „Problémem však může být i celková citlivost člověka na určité podněty nebo také dovednost odložit slast. Zjednodušeně by se dalo říci, že lidé, kteří nutkavě uspokojují své potřeby často a nedokážou jejich uspokojování odložit, bývají paradoxně v životě mnohem nešťastnější než ti, kteří si počkají. A to zřejmě platí i v sexu,“ vysvětluje Poupětová.
Ve své praxi se sex koučka setkala třeba s klientem, bývalým členem nějaké sekty, který sexualitu vnímal v hlavě stále jako něco velmi nečistého, co ho ovládá a ničí. Chtěl se svých sexuálních myšlenek zbavit. „Doporučila jsem mu odborníky, kteří se zabývají tématy nutkavých závislostí.“
Pomoct však sex koučka může třeba v případě, že klienta obtěžuje partnerova závislost například na počítačových porno hrách. V takové situaci už nejde jen o porno, ale o to, že si takový člověk vytváří určité citové pouto ve virtuálním světě a odmítá se zapojovat do intimního života se svou dlouhodobou partnerkou. „V příběhu této dvojice stálo na začátku téma problémů s erekcí a obav ze selhání. Bohužel i navzdory partnerčině velké snaze nebyl muž ochotný se svého virtuálního bezproblémového sexuálního světa vzdát a vrátit se do původního reálného vztahu. Ve chvíli, kdy se vztah mění v toxický, je třeba odejít,“ konstatuje Julie Gaia Poupětová.
Za zvýšenou touhou po sexu může být podle koučky snaha o naplnění jiných životních potřeb, ale stejně tak může být i způsobem prožívání některých intenzivnějších životních fází. „Bohužel, může být i nekontrolovatelným stavem mysli, který nám neumožňuje se normálně zapojovat do ostatního života, a v podstatě nám tak kvalitu žití výrazně snižuje,“ dodává.
