„Dostat šest gólů a dvě červené karty je ostuda, katastrofa. Bolí to. Musíme si přes dovolenou sednout na p...l a každý začít makat. Takhle pokračovat určitě nemůžeme,“ věděl Hofmann.
Skoro půlhodiny do vyloučení Mihálika jste drželi nerozhodný stav, ale pořád jste se bránili. Cítil jste už od začátku, že je to špatné?
Věděli jsme, že na nás budou chtít vlétnout. Hráli o hodně. Bylo jasné, že budeme hrát zezadu a čekat na brejky. Do vyloučení měli jednu šanci, kdy překopli obranu. Podržel nás Heča. Po červené a gólu z penalty bylo zápasu, protože jsme hned dostali druhý. Pak už se s tím těžko něco dělá.
Baník - Slovácko 6:0, do Evropy kanonádou. Hosté dohrávali v devíti |
Jak vám sudí vysvětlil, že kromě penalty ještě Mihálika vyloučil?
Neviděl jsem to. Šel jsem proti střele, ale k naší smůle se míč odrazil od našeho hráče a šel za obranu, kam si seběhl jejich hráč. Rozhodčí mi řekl, že kdyby mu podrazil nohy, není to červená, ale že ho stáhl zezadu, tak ho musel vyloučit.
Byl to klíčový okamžik?
Zlom byl, že jsme dostali hned druhý. Reagovat na dva góly a červenou během pár minut je strašně těžké. Do poločasu jsme inkasovali třetí a v přestávce jsme věděli, že to nepůjde otočit. Nechtěli jsme dostat další góly, ale hned přišel čtvrtý a navíc jsme udělali další de...litu s červenou. Pak vypadáme jak šašci, když stojíme jen našem vápně.
Útočník Slovácka Ondřej Mihálik vidí červenou kartu v utkání s Baníkem.
Dohrával jste někdy v devíti?
Nikdy se mi to nestalo a doufám, že už to nikdy nezažiju. Modlil jsem se, ať je konec. Ale přišlo mi, že kdy jsem se podíval po deseti minutách na tabuli, byla tam jen minuta navíc. Běhali jsme bez balonu a to strašně bolí, cítíte se jako úplný d...l. Ostravští kluci si to užívali, poháry si zasloužili.
Vy jste o ně definitivně přišli. Byla to chiméra?
Máme spoustu zraněných. Kluci, kteří dnes dostřídávali, mají také svoje zdravotní starosti. Lepíme to, jak se dá. Zaplať pán bůh je konec sezony a že se můžeme připravit na novou sezonu.
Bylo vám líto fanoušků, kterých přijelo kolem sto padesáti?
Je mi jich líto celé jaro. Doma jsme ani jednou nevyhráli a pořád nás podporovali. Někdo nadával, ale chápu je. Jet dvě hodiny do Ostravy a dívat se, jak se trápíme a prohráváme 0:6, je strašné. Divím se, že neodjeli dříve.
