„Ztráta těchto ekosystémů, které jsou rozsáhlými zásobárnami uhlíku, by měla katastrofální následky pro přírodu a lidi na celém světě,“ uvádí Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Informaci přinesl britský deník The Guardian.
Mangrovové lesyjsou společenstva keřů a stromů vyskytující se v brakických vodách, tedy v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou a na pobřežích moří a oceánů. |
Podle vůbec prvního odborného hodnocení těchto klíčových ekosystémů a zásobáren uhlíku hrozí zánik polovině světových mangrovových lesů.
Podle analýzy IUCN je hlavní příčinou jejich úbytku lidské chování, přičemž v největším ohrožení jsou mangrovové porosty v jižní Indii, na Srí Lance a Maledivách.
Systémy v Jihočínském moři, středním Pacifiku a ve východní části korálového trojúhelníku kolem Malajsie, Papuy-Nové Guineje a Filipín se klasifikují jako ohrožené. Mangrovy na Havaji a v jihovýchodní Polynésii se do hodnocení nezahrnuly, protože nejsou přirozenou součástí těchto ekosystémů.
„Mangrovové ekosystémy jsou výjimečné svými schopnostmi včetně snižování rizika katastrof v pobřežních oblastech, ukládání a ukládání uhlíku a podpory rybolovu. Jejich ztráta může mít katastrofální následky pro přírodu i lidi na celém světě,“ uvedla Angela Andradeová, předsedkyně komise IUCN pro správu ekosystémů.
Příroda lidi nepotřebuje, lidé potřebují ji, míní Harrison Ford |
Mangrovové porosty zahrnují desítky různých druhů stromů a keřů podél tropického pobřeží, které poskytují útočiště široké škále živočichů i rostlin. Slouží jako líhně ryb, žijí v nich i nejrozmanitější druhy savců, od tygrů po lenochody. A navíc tyto ekosystémy zvládnout uložit obrovské množství uhlíku, téměř třikrát více než tropické lesy stejné rozlohy.
Hrozeb je několik
Mangrovové porosty pokrývají přibližně patnáct procent světového pobřeží, studie však zjistila, že jsou stále více v ohrožení kvůli stoupající hladině moře, zemědělství, zástavbě podél pobřeží a nejrůznějšímu znečištění.
Škodí jim mimo jiné chovy krevet nebo výstavba přehrad na řekách, které mění tok sedimentů. K tomu se přidává stoupající hladina moře a zvýšená četnost a intenzita silných bouří způsobená změnami klimatu.
Mangrovníky za lepší vzduch. V Dubaji se rodí další megalomanský projekt |
Při výzkumu, na němž se podílelo přes 250 odborníků z celého světa, použili vědci metodiku IUCN pro hodnocení rizik, jakousi obdobu červené knihy ohrožených druhů.
„Červený seznam ekosystémů ukazuje, jak můžeme zvrátit úbytek mangrovových porostů a chránit tyto křehké ekosystémy pro budoucnost. To následně pomůže chránit biologickou rozmanitost a řešit dopady změny klimatu,“ uvedla Andradeová.
