„Určitě se nebudou konat bohoslužby, nebudou chodit koledníci. Odporovalo by to přijatým opatřením,“ řekl v pondělí 6. dubna po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Nadále platí veškerá omezení, zákaz shromažďování a větších akcí. Primárně by lidé měli zůstat doma, nescházet se s příbuznými,“ dodal.
Podle Vojtěcha se omezení volného pohybu ani zákaz pohybu venku ve více než dvou osobách nezmírní dřív než po Velikonocích.
Zatím platí to, že se lidé mají na veřejně dostupných místech pohybovat maximálně ve dvou, pokud nejde o více lidí žijících ve společné domácnosti. Poslanci v úterý 7. dubna prodloužili nouzový stav, který postupně vláda prodlužovala do 11. dubna, tedy na Bílou sobotu, do konce dubna.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem zmrtvýchvstání Ježíše Krista a obecně oslavou příchodu jara, zrození a plodnosti. Velikonoce nemají pevně stanovené datum.
V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční tak může připadnout na 22. března až 26. dubna. Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny, protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář nikoli gregoriánský.
Velikonoce mají velký význam. Podle katolické tradice začínají vigilií neděle Vzkříšení, která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty. Trvají padesát dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha Svatého. První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv, 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup z hrobu a vystoupení na nebe a jeho oslavení u Otce. Kristus byl ukřižován roku 30 či 33 přibližně v době židovského svátku Pesach, který oslavuje vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou i Velikonoce tedy původně svátkem židovským.
