V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční tak může připadnout na 22. března až 26. dubna. Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny, protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář nikoli gregoriánský.
Velikonoce mají velký význam. Podle katolické tradice začínají vigilií neděle Vzkříšení, která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty. Trvají padesát dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha Svatého. První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv, 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup z hrobu a vystoupení na nebe a jeho oslavení u Otce. Kristus byl ukřižován roku 30 či 33 přibližně v době židovského svátku Pesach, který oslavuje vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou i Velikonoce tedy původně svátkem židovským.
