Velikonoce jsou nerozlučně spjaté s mnoha tradicemi, které mají často stoletou historii. Šlehání pomlázky prý přináší ženám mládí a vitalitu. V některých lokalitách vyjíždějí na koledu chlapci a muži oblečení do krojů a akce je spojená s kulturním programem.
Malovaná vejce jsou zase symbolem nového života, který jaro přináší. Způsob zdobení vajec se přitom často liší podle regionu. Kraslice se malují, zdobí voskem, drátkují nebo barví. Často přitom vznikají malá umělecká díla.
K velikonočním svátkům patří také symbol beránka. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně on je beránek, obětovaný za spásu světa.
V Březině u Tišnova se sešli lidé už v neděli odpoledne, aby zdobili kraslice, perníčky nebo vyráběli pomlázky a korálkové ozdoby. Chasa v krojích si zase zatančila.
Velikonoce jsou také svátky jara, například v Lukavci na Novojičínsku jsou proto nerozlučně spojené s 400 let starou tradicí jízdy kolem osení. Obec a usedlosti objíždějí o Velikonoční neděli jezdci na koních, aby uctili památku vzkříšení Krista a požehnali lidem i polím. Za odměnu často dostávají stopičku domácí kořalky.
V Telči vyplácely dívky chlapce
Velikonoční obchůzka v Telči na Jihlavsku patřila dívkám a ženám z folklorního souboru Podjavořičan. Chlapce v pondělí dopoledne vyplácely vařečkami zdobenými pentlemi, některé jim jezdily po zádech ozdobenými válečky na nudle. S chlapci si role mění každý přestupný rok, poslední přestávka ale byla osmiletá kvůli koronavirové pandemii. Na pomlázku se vydaly okolo sedmé hodiny, měly několik zastávek ve městě i v sousední vsi.
„Hody hody doprovody, my chcem taky vajíčko. Otoč se k nám pěkně zády, zvalchujem tě maličko,“ recitovaly dvě desítky krojovaných členek souboru se smíchem i u kostela Matky Boží v telčském Starém Městě, kde potkaly novináře a kolegy ze souboru. Jednomu z potrefených, který si pro ně nepřipravil zdobené vajíčko, mašličku ani nic dobrého, rozvázaly za trest tkaničky u bot.
Na velikonoční obchůzku vyrazil i král letošní Jízdy králů ve Vlčnově na Uherskohradišťsku, devítiletý František Janča. Doma si ho ráno vyzvedlo 11 mládenců ročníku 2006, takzvaných legrútů, kteří tvoří královskou družinu. Roli legrútů plní chlapci, kteří v daném roce dosáhnou 18 let. Spolu s králem zamířili za družicemi, tedy děvčaty stejného ročníku. Chlapci si na cestu oblékli tradiční vlčnovské kroje. V krojích je vítala i děvčata, která legrúti vymrskali pomlázkami, v regionu nazývanými kančúch.
Pomlázka měla 25 metrů
Některými obcemi na jihu Moravy v pondělí dopoledne jako už tradičně na velikonoční pondělí zněl zpěv mladíků a výskot šlehaných dívek. Někde krojovaná chasa vyšlehala dívky obřími žílami. Například v Němčičkách na Břeclavsku upletli hned dvě, a to téměř pětadvacetimetrovou a více než šestnáctimetrovou. ČTK to za tamní chasu řekl Jiří Stávek.
Desítka krojovaných z němčické chasy obcházela vybrané domy v obci od 9:00. „Mají vytipovanou trasu po rodinách a holkách v chase. U každého chvíli zůstanou, zazpívají a popijí, to už je tradice. Obvykle se to protáhne až do pozdních odpoledních hodin,“ popsal velikonoční zvyk Stávek.
