„Povědomí pacientů o srdečním selhání se naštěstí za poslední roky zvýšilo a i my v ordinaci vnímáme, že už za závažné onemocnění nepovažují pouze infarkt. Přesto je řada pacientů, u kterých není diagnostikováno včas,“ říká lékařka Gabriela Štěrbáková z Kardiologické kliniky FN Plzeň.
Správná terapie
Hlavní funkcí srdce je rovnoměrně rozvádět krev s kyslíkem a živinami, aby tělo netrpělo jejich nedostatkem. Při chronickém srdečním selhání je však srdce oslabené a nezvládá pracovat tak, aby potřeby těla naplnilo – nejdříve při větší námaze, později i v klidu.
Není-li včas zahájena vhodná léčba, dochází k postupné progresi nemoci a klesá nejen kvalita života, ale i šance na přežití. Přitom při včasném stanovení diagnózy, správné terapii a dobré spolupráci pacienta s lékařem je možné udržet nemoc pod kontrolou a vyhnout se náhlému zhoršení stavu s nutností hospitalizace i zvýšeným rizikem předčasného úmrtí.
Režimová opatření
Celosvětově trpí chronickým srdečním selháním šestadvacet milionů lidí a podle odhadů toto číslo do deseti let o 25 % stoupne. Rizikové faktory jsou stejné jako u ostatních civilizačních chorob (nezdravá strava, málo pohybu, obezita, kouření, nedostatek odpočinku, stres...).
Také režimová opatření jsou podobná. Jen pozor na to, že při chronickém srdečním selhání se doporučuje méně pít, protože se v těle zadržují tekutiny, což vede ke vzniku otoků a srdce dále zatěžuje.
Nutná je i opatrnost při výběru pohybové aktivity. Nejlepší je vše konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Určitě se doporučuje každodenní domácí měření tlaku, pulzu a váhy a vnímání příznaků (dušnost, otoky) – o tom všem pak informujte lékaře při pravidelné kontrole.
Hlavní příznaky
Příznaky se mohou projevit všechny, ale taky můžete pociťovat třeba jen jeden nebo několik. Posuzujte to v souvislosti s předchozími aktivitami (např. pokud jste před spaním hodně pili, je normální, že se vám pak chce v noci více močit) a celkovým zdravotním stavem (např. při respirační infekci se samozřejmě hůř dýchá). |
