Jak často do roka se stane, že ošetřujete pacienta, kterého zasáhl blesk?
Petr Kašák: Jsou to ojedinělé případy, nízké jednotky za třeba desetiletí.
Martin Křivohlávek: Že by to byla skupina osob, to je extrémně vzácné. Takhle velký počet lidí zasažených bleskem v naší nemocnici určitě nepamatuji, zřejmě ani v České republice.
Jak to v neděli v nemocnici probíhalo?
Martin Křivohlávek: Krátce před čtvrtou hodinou jsme přijali informaci o možné aktivaci traumaplánu od záchranné služby. Během pár minut jsme aktivovali systém, abychom vyrozuměli naše zaměstnance. Krátce poté jsme od záchranné služby dostali informaci ohledně zhruba patnácti zraněných, takže jsme aktivovali traumaplán druhého stupně. První zranění k nám začali dojíždět během zhruba třiceti minut.
Blesk zranil děti a dospělé v libereckém zámeckém parku, některé oživovali |
Jaká měli zranění?
Martin Křivohlávek: U většiny pacientů se naštěstí jednalo o krátké poruchy vědomí, případně drobné poruchy hybnosti končetin. Nebyly tam žádné zásadní poruchy rytmů srdeční činnosti. V aktuální chvíli jsou všichni pacienti mimo ohrožení života, včetně všech dětí, které jsme přijali. Většina z nich bude v průběhu dnešního dne propuštěna do ambulantní léčby.
Jaká poranění byla nejčastější?
Martin Křivohlávek: Nejčastější případy byly poruchy rytmu srdeční činnosti. Šlo také o krátkodobé poruchy vědomí a drobné výpadky hybnosti končetin. U žádného ze zraněných nebyly žádné hlubší popáleniny a nějaké závažnější úrazy, které by si sami způsobili.
Všichni se snažili dostat raněné od stromu, popisuje úder blesku sestra |
Hrozí pacientům nějaké trvalé následky?
Martin Křivohlávek: Předpokládáme, že většina pacientů by měla být zcela bez obtíží. Nicméně trvalé následky nelze vyloučit.
Kdy by se měli stávající pacienti vrátit domů?
Martin Křivohlávek: Větší část pacientů bude propuštěna v průběhu dnešního dne po provedení kontrolních vyšetření.
Jak dlouho trval traumaplán?
Martin Křivohlávek: Prvního pacienta jsme přijali v 16:40, poslední dorazil v 17:15 a v podstatě v 17:40 byl ukončen traumaplán. Měli jsme štěstí, že většina personálu, který jsme potřebovali, byla v dojezdové době.
Podle několika názorů dopadlo celé neštěstí ještě docela dobře, protože údery bleskem mívají tragické následky. Můžete to potvrdit?
Petr Kašák: Po úderu bleskem může dojít k náhlému úmrtí. Tady bylo štěstí v tom, že ve Vratislavicích nepršelo. To znamená, že tam byla nižší vlhkost a i vedení elektrického proudu bylo v té oblasti nižší. Tím pádem šlo o poranění ve smyslu dočasných poruch vědomí, ta nejtěžší poranění se pak týkala poruchy hybnosti. U jedné dámy, která je nyní na JIP, ještě přetrvává porucha hybnosti pravostranných končetin. Má také drobné popáleniny, takzvané Lichtenbergovy skvrny, které vznikají tepelnou denaturací červených krvinek při průchodu elektrickým proudem. Většinou vymizí do 24 hodin.
Za poslední dobu jste traumaplán aktivovali hned několikrát. Zmiňme pád lanovky na Ještědu, srážku vlaku s bagrem nebo žhářský útok na bar. Čím se pro vás jednotlivé události liší?
Martin Křivohlávek: Traumaplán trénujeme na počet osob a tíži zranění, která pacienti mají. Podle toho otvíráme počet míst v nemocnici – buď jedno, dvě nebo tři. Lehce se to modifikuje množstvím vyšetření, která člověk v tu chvíli potřebuje. V tomto případě jsme nepotřebovali žádné rentgenové, ultrazvukové nebo CT vyšetření, která by trošku zdržovala průchod nemocnicí.
