Cukry provázejí lidstvo od nepaměti. Lidé od pradávna upřednostňovali sladkou chuť v jídle a nápojích před hořkou. Mnoho výzkumů se přitom dlouhodobě věnuje vlivu sacharidů na naše zdraví. Ještě v roce 2010 doporučovala řada odborníků cukry omezovat a poukazovala na jejich škodlivost.
Jenže pak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poukázal na nepřesvědčivé důkazy při zkoumání úlohy sacharidů. A zároveň se konstatovalo, že třeba naše váha spíše souvisí s celkově špatnými stravovacími návyky než s příjmem cukrů.
Souvislost neexistuje
Pravidelně se výzkumem vlivu cukrů na zdraví člověka věnuje například i Světová zdravotnická organizace či Institut medicíny. Žádná ze zmíněných institucí neprokázala přímou souvislost mezi vážnými chorobami a konzumací cukrů.
"Podle článku vydaného v těchto dnech časopisem American Journal Of Clinical Nutrition, který se zabývá kvalitou a správností provedení klinických studií zaměřených na vliv příjmu cukru na vznik civilizačních chorob, byla z hlediska správného nastavení v pořádku méně než jedna třetina studií zabývajících se touto problematikou," uvedl nutriční specialista Pavel Suchánek.
"Výsledky navazují na další články, které ukazují, že příjem cukrů patří mezi jeden z více nezdravých faktorů, které ovlivňují výskyt civilizačních chorob, a to z hlediska nadměrného příjmu energie - nikoliv jako cukru samotného, coby chemické sloučeniny. V těchto nejnovějších studiích je zdůrazněn jako základní problém tělesná neaktivita a celkově vyšší příjem energie, jež neodpovídá energetickému výdeji," dodal Suchánek.
Ideální energetická hladina
Náš metabolismus spaluje každý den kalorie z potravin a nápojů. Pro optimální tělesnou hmotnost je důležitá energetická bilance, kterou si zabezpečíme správným poměrem přijatých kalorií a dostatečnou fyzickou aktivitou.
Různí nutriční odborníci přitom spojují přibírání na váze se sladkými nápoji. Důležité je si však uvědomit, že hromadění nadbytečných kil nemusí být v samotném cukru v nápoji, ale že jde o celkový kalorický obsah nápoje.
"Při shazování hmotnosti u nesportovců je kromě úpravy jídelníčku důležitá vyšší pohybová aktivita. V potravě je doporučeno omezit především živočišné tuky a bílkoviny. Naopak polysacharidy typu škrobovin (luštěniny, rýže, těstoviny) mají vzhledem k nižšímu glykemickému indexu s postupným uvolňováním energie ve formě glukóz déletrvající sytící efekt,“ vysvětluje lékařka Jana Vránová.
Cukry, nebo tuky?
Jednoduché cukry, zejména fruktóza a sacharóza, stimulují takzvaný sympatický nervový systém a zvyšují energetický výdej. Tento jev je však závislý od množství konzumovaného cukru. Při dlouhodobém a nadměrném příjmu sacharidů, zejména jednoduchých cukrů, se ovšem nadbytečný cukr v těle vlivem tvorby hormonu inzulínu mění na zásobní tuk.
Význam sacharidů při rozvoji obezity je ovšem v porovnání s tuky podstatně menší. Sacharidy mají nižší obsah (hustotu) energie (17 kJ/g) než mají tuky (38 kJ/g). Při vyšším příjmu sacharidů vzniká v těle proces, díky němuž se zvyšuje energetický výdej.
Cukry typu sacharózy (cukr řepný či třtinový, obdobně i v medu) tak ve své podstatě umožnily přežití lidstva. Je to koncentrovaná energie v malém množství, která je z dostupného rostlinného zdroje.
Za určitých okolností může dokonce příjem cukru zvýšit výkon při řešení rozumových úloh. Při správném stravování a pitném režimu je však důležité dbát na vyvážený příjem kalorií, protože jejich zvýšený počet tělo nedokáže spotřebovat, což vede ve většině případů ke zvýšení tělesné hmotnosti.
Optimální složení stravy
Zdravá strava by měla obsahovat optimální poměr tuků, sacharidů a bílkovin. V případě, že chceme zhubnout, a především si udržet dobrou kondici, je zapotřebí vyhnout se drastickým dietám a neustálému balancování mezi optimální váhou a nadváhou.
Při výpočtu celkového příjmu kalorií je důležité spočítat nejen příjem z jídla, ale i tekuté stravy, kterou přijímáme ve formě nápojů. Ve většině případů stačí při shazování hmotnosti upravit velikost porcí, která bude optimální pro daného člověka.
Ve spojení s dostatečnou fyzickou aktivitou, potravinami a slazenými nápoji s nízkým obsahem kalorií lze prožít i proces hubnutí v psychické pohodě bez stresu z odpírání si sladkého.
Může cukr za cukrovku?
S nadměrným používáním cukru bývá mnohdy spojován i rozvoj cukrovky. Je tomu opravdu tak?
"Příčiny vzniku cukrovky nejsou ještě zcela objasněny. V případě cukrovky prvního typu jde o autoimunitní onemocnění, které se může projevit buď již v dětství, nebo v pozdějším věku jako například následek některých onemocnění. Cukrovka druhého typu je naopak charakterizována jako kombinace více faktorů, kdy kromě genetiky má zásadní vliv i nedostatečná pravidelná pohybová aktivita a nevhodné složení stravy," konstatuje nutriční specialista Pavel Suchánek.
Diabetici druhého typu proto trpí velmi často kromě diabetu i zvýšenou hladinou cholesterolu a nadváhou nebo obezitou.
"Zařazením pravidelné pohybové aktivity a zlepšením jídelníčku naopak můžeme průběh diabetu druhého typu zlepšit. Zlepšení u diabetu prvního typu nelze očekávat, protože jde o vymizení produkce inzulinu, nikoliv o snížení citlivosti na něj,“ upřesňuje Suchánek.
Desetiprocentní cukr
"Pravdou je, že cukry, stejně jako tuky, jsou velmi častým terčem, když se mluví o riziku obezity, nadváhy, diabetu a dalších civilizačních onemocnění. Situace není ovšem tak černobílá, jak by se na první pohled mohlo zdát," říká Suchánek.
Cukry jsou kromě jiného rychlým zdrojem energie pro organismus. Je prokázáno, že konzumace vhodného množství cukrů před sportovními nebo intelektuálními výkony zlepšuje výkonnost a výsledek.
"Samozřejmě i cukry mají při nadměrné konzumaci, jako každá potravina, svůj nevhodný dopad na zdraví, a proto existují celkem přesná doporučení pro jejich každodenní bezpečnou konzumaci," konstatuje Suchánek, podle něhož by cukry neměly tvořit více než 10 procent energetického příjmu.
"To je samo o sobě poměrně velké číslo, které ukazuje na relativní energetickou bezpečnost cukrů. Jsou však také součástí celodenního jídelníčku, který by měl kromě cukrů zahrnovat i další důležité složky - a ani ty nepřekračovat," říká Suchánek.
"Pokud jakoukoliv složku životního stylu překročíme, nebo naopak nesplníme, můžeme očekávat zdravotní důsledky, ale nelze vytrhávat pouze jednu a tu činit odpovědnou za veškeré zlo, ať jsou to cukry, tuky, pochutiny nebo nápoje."
