Nadváhou Ondřej trpěl prý už od mateřské školky. V ordinaci obezitologa se poprvé objevil před patnácti lety. „Ve třinácti jsem vážil devadesát kilo. Doktor mi doporučil, abych jedl pětkrát denně středomořskou stravu a k tomu každý den nachodil čtyři kilometry, anebo jich ujel deset na kole.“
Opíral jsem se o deštník
„Kvůli vysokému glykemickému indexu jsem si nemohl dát ani banán. Hlad jsem směl zahnat maximálně jablkem. Celá třetina každého jídla proto končila v koši. Jeden den v týdnu jsem ale mohl ‚hřešit‘. Po každém hlavním jídle mi bylo dovoleno do patnácti minut sníst všechno, na co jsem měl chuť,“ vrací se do minulosti sympatický mladý muž.
Pár trikůVíce se smějte Brzká večeře |
Zhubnout mu pomohli i v lázních, kam pravidelně dojížděl na redukční program. Když se ovšem vrátil domů, staré zlozvyky ve stravování znovu zvítězily. V tu dobu s klidem snědl půlkilový pytel těstovin, rajčatovou omáčku a tři sta gramů kuřecího masa. Dohromady asi tři kila jídla.
„Nikdy nezapomenu na to, jak jsem ve čtvrtém ročníku na gymnáziu s sebou všude nosil deštník, který mi nahrazoval hůlku. Kvůli zadýchání a vyčerpání jsem ani nemohl pořádně chodit,“ líčil nám před rokem mladý muž. Nový život však začal žít v roce 2019, kdy se pustil do keto diety. Celý měsíc strávil hledáním informací o této „zázračné“ dietě.
„Trik spočívá v maximálním vynechání sacharidů ze stravy (limit je dvacet až padesát gramů na den). Většinu jídla tak tvoří tuky a bílkoviny,“ vysvětloval nám Ondřej, který si celou řadu pokrmů sám připravoval: „Keto pizzu, těstoviny, chleba i hamburgery včetně bulky. Pekl jsem dokonce i keto dorty! A to všechno bez sacharidů, mouky a cukru. Pocit hladu jsem pak zajídal kýblem zeleniny nebo salátu.“
Už vím, jak na to
„A tak se mi to zalíbilo, že se z toho stal můj koníček,“ pokračoval Ondřej, který během pár let shodil neuvěřitelných padesát kilo. A jak si užil rok, co jsme se neviděli? Mimo jiné navštívil svého přítele ve Skotsku, kde samozřejmě okusil i tamní speciality.
Musím mít pocit plného břicha, říká řidič Ondřej lehčí o 50 kilogramů |
„Ochutnal jsem třeba smaženou pizzu v trojobalu a skotské národní jídlo haggis. To je masová směs z ovčích vnitřností tradičně vařená v ovčím žaludku. Naštěstí jsem natrefil na vizuálně příjemnější variantu ve formě pečené placičky. Ta byla fantastická! S přítelem, který vyučuje španělštinu, jsme taky o letních prázdninách byli už potřetí na našich oblíbených Kanárských ostrovech, tentokrát se tam pořádal velký karneval, takže jsme měli postaráno o prima zábavu,“ vzpomíná muž narozený ve znamení Panny, který si váhu sice udržel, ale zažil i pár výkyvů. Nejvíce si prý zahřešil o vánočních a velikonočních svátcích.
Byla to makačka
„Hned po nich jsem se ale vždy rychle vrátil zpět ke svému keto životnímu stylu. Mám výhodu, že už vím, jak na to. I když třeba nějaký ten kilogram přiberu, za měsíc ho mám zase dole. Pro mě je důležité nespadnout zpátky do toxických závislostních stavů, kdy jsem byl schopen spořádat dvě obrovské pizzy najednou, aniž by mě zbavily pocitu hladu.“
„V současné době intenzivně pracuju na tom, abych neměl žádné keto pauzy, pořád přede mnou stojí úkol zbavit se dalších jedenácti kil. Moc rád bych se totiž dostal na stovku. Netoužím být drobeček, to by mi snad ani neslušelo. Mám mohutný hrudník a ramena po tátovi. A to ani nemluvím o problémech s vytahanou kůží. Myslím, že s těmi sto kily mi bude tak akorát,“ očekává Ondřej a dává si do budoucna úkol těch jedenáct kilo ještě pokořit.
„I tak musím říct, že jsem moc spokojený. I s tím, kolik vážím teď. Zmizelo to šílené zadýchávání, pocení a kolíbání se. Zkrátka vše, co padesát kilo navíc přináší. Věřte, že vzpomínky na mé ‚tlusté období‘ jsou děsivé. Ale taky si uvědomuju, že zhubnout těch padesát kilo byla pořádná makačka. Zvlášť když celý den sedím v tramvaji, kde se mi nedostává moc pohybu. Na tom ještě musím trochu zapracovat. Zatím cvičím formou her s konzolí,“ směje se sympatický tramvaják Ondra.
Zajímavosti o OndřejoviOdkud: Nučice, Praha-západ |
