Oněch předsudků o chůzi a běhu s holemi je vlastně ještě víc. Kde jinde si na ně ukázat prstem než právě na webu o běhání, chůzi a jiném podobném hýbání se?
Čtvero předsudků
Předsudek číslo jedna: "S nordicovými holemi chodí jen důchodkyně a spíš než k pohybu je mají, aby se o ně mohly opírat."
Tak především: opravdu intenzivní nordic walking, či dokonce běh s runningovými holemi vám dá zabrat víc, než si myslíte. Je to způsobeno tím, že při chůzi a běhu s holemi zaměstnáváme horní polovinu těla, především paže a ramena, a máme proto větší výdej energie než při běžném pohybu bez holí.
Jak toho využít? Joggeři a běžci-začátečníci, kteří zatím prokládají klus chůzí, si tak mohou přidat jeden "rychlostní a energetický mezistupeň". Až jim začne být obyčejná chůze málo, ale souvislý běh ještě moc, mohou do svých běhacích procházek zařadit rychlou chůzi s walkingovými holemi. Budou příjemně překvapeni.
Pokročilí a výkonnostní běžci i jiní sportovci s vyšší fyzickou zdatností mohou rovnou zkusit nordic running. Zjistí, že je to mnohem náročnější aktivita než pouhý běh. Hned při prvním vyzkoušení běhu s holemi se všichni diví, proč už tak brzo nemohou.
Další předsudek: "Hole jsou zbytečné. K chůzi a k běhání není potřeba nic dalšího, proč s sebou tahat ještě hole? Vždyť jsem se zatím v pohodě obešel bez nich."
Chceme-li si zpestřit tradiční běžecký trénink třeba in-line bruslením či lyžováním, také nebudeme považovat brusle, helmu a lyže za něco zbytečného. Walkingové i runningové hole jsou lehké (zhruba stejně jako ty běžkařské), takže o zbytečné hmotnosti navíc nemůže být řeč.
Předsudek číslo tři: "Na rozdíl od lyžování a nordic walkingu jsem o žádném běhání s holemi nikdy neslyšel. Je to určitě nějaká blbost, protože se to nikde nedělá".
Dřív jsem nic neslyšel ani o nordic bladingu či SM-systému, ale nikdy bych si je nedovolil označit za nesmysly. Konzervatismus stranou.
Úplná blbost to asi nebude, když jsme s uznávaným biomechanikem z CASRI Praha Alešem Tvrzníkem zvítězili s touto metodou v soutěži inovačních projektů evropské atletiky. Postupně ji kromě mnoha rekreačních běžců přebírá nejen česká atletická reprezentace (trénink s holemi si oblíbila například Bára Špotáková , ale začíná o ni stoupat zájem i v Německu, Itálii a jinde.
A teď už jsme ve finále, posledním předsudkem je obava, že "ty hole budou při běhu jen překážet, takže se o ně určitě přerazím, ještě by mi mohly zkazit můj zažitý běžecký styl".
Naše zkušenosti přitom ukazují, že zapojením holí do běžecké přípravy můžeme "normální" běžecký styl spíše vylepšit, především náklon trupu a pohyb paží. A zvládneme-li správně techniku běhu s holemi, nejen že se s nimi nezraníme, ale ještě nám díky odlehčení pomohou předejít typickým potížím s achilovkami, koleny a kyčlemi.
Sportovcům po zranění mohou hole významně pomoci při aktivní rekonvalescenci a návratu k plnému tréninkovému zatížení. Jeden příklad za všechny: Mistr světa v hodu oštěpem Vítězslav Veselý zařadil běh a cvičení s runningovými holemi do svého tréninku po mistrovství světa v Moskvě. To mu umožnilo podstoupit i se zraněným kolenem kvalitní přípravu na zbývající závody Diamantové ligy, v níž nakonec celkově zvítězil.
Jak vybrat správné hole
Co je pro zvládnutí správné techniky a následného využívání nordic walkingu či runningu nejdůležitější? Jednoznačně správná délka holí a jejich typ. Budete-li tedy chtít začít běh nebo chůzi s holemi praktikovat, věnujte jejich výběru maximální pozornost.
U holí na nordic walking by to neměl být žádný problém, neboť jsou běžně dostupné. Jenom je nesmíme zaměnit s holemi trekingovými. Walkingové hole jsou zpravidla dvojdílné a lehčí, trekové naopak těžší a teleskopické (trojdílné). Oba typy holí se dále liší v provedení úchopu, tedy madel a poutek, a gumových patek (více například zde).
Správnou délku hůlek pro nordic walking můžeme zjistit buď z tabulek jednotlivých výrobců holí, nebo vypočítat podle vzorce: tělesná výška (v centimetrech) x 0,68. Například měřím-li 175 cm, budou v mém případě správné hole na nordic walking měřit 120 centimetrů (175 x 0,68 = 120).
Runningové hole jsou vlastně kombinací holí běžkařských a walkingových. Jsou jednodílné (mají tedy fixní délku a nejsou skládací), mají hladkou rukojeť a jejich spodní část tvoří delší hrot a malý talířek proti nadměrnému zaboření do terénu. Pro běh na tvrdém povrchu se pak dají použít gumová zakončení ("botičky" nebo "špuntíky").
Pro výpočet délky runningových holí lze použít vzorec: tělesná výška x 0,8 (+/- 3 centimetry v závislosti na tom, zda jste pokročilejší běžkaři nebo začátečníci). Tyto hole nabízí česká firma BIRKI a zatím je lze sehnat pouze prostřednictvím Nordic Walking Centra Hradec Králové. Vše ohledně výběru a objednání runningových holí najdete zde.
Příště se zaměříme na správnou techniku nordic walkingu a runningu a různé možnosti jejich využívání.
Na závěr dva tipy speciálně pro ty, kdo si nechtějí při samostatném zkoušení běhu či chůze s holemi zafixovat nějakou chybu a upřednostňují praxi pod odborným dohledem. Prvním tipem jsou možnosti výuky běhu s holemi, tím druhým potom seriál výukových akcí chůze s holemi Tour Nordic Walking.
Autor: Milan Kůtek je instruktorem a propagátorem běhu s holemi.
Přidej se k nám na Facebooku a zapoj se. Rungo.cz můžeš tvořit i ty.
