Začít běhat srunningovými holemi lze samozřejmě kdykoliv, ale ve prospěch léta hovoří více volného času, který můžeme využít na různé doplňkové aktivity. Potěšitelné je, že běh s holemi zařazují do své přípravy kromě rekreačních běžců i další sportovci včetně reprezentantů. Za všechny uvedu vlajkonoše české olympijské výpravy z Londýna 2012 badmintonistu Petra Koukala.
V létě mají louky a další přírodní plochy, na nichž je jinak nordic running naprosto dokonalý, většinou příliš vzrostlý porost. Vyhledejme proto udržované trávníky, atletické stadiony, parky nebo dostatečně široké lesní cesty. Jejich přehlednost nám umožní úspěšně zvládnout správnou runningovou techniku (viz videoukázka), což zúročíme při tréninku na podzim a v zimě, kdy panují často výrazně horší podmínky pro běhání. V nich ale běh s holemi právě nejvíce vynikne.
O sportu, dřině i zákeřné nemoci.Přečtěte si rozhovor s Petrem Koukalem  |
Letní využití runningových holí je převážně rehabilitační a odpočinkové. Volný nordic running zařadíme například druhý den po závodě či po velmi náročném tréninku (který proběhl nejspíš na dráze nebo na tvrdém povrchu). Čím více zapojíme při odrážení holemi paže a ramena, tím více odlehčíme dolním končetinám. Svaly, šlachy a klouby nohou, namožené z předchozího dne, mohou díky tomu lépe regenerovat.
To platí samozřejmě ve zvýšené míře i pro ty, kdo mají nějaké zranění, respektive se v rámci jeho doléčování postupně vracejí k plnému tréninkovému zatížení. Runningové hole jim pomohou například zbavit se frustrace z toho, že jsou schopni momentálně pouze chodit, protože opora o ně při odrážení jim umožní plnohodnotný klus.
Runningové hole a běh naboso? Skvělá symbióza
Léto je bezesporu nejpříhodnější částí roku i pro vyzkoušení další zajímavé možnosti - běhu naboso. Pro mě je bosoběh regenerační variantou. Jako atleta-žáčka mě to kdysi "doživotně" naučili moji první trenéři. Po tréninku na stadionu je potřeba se lehce vyklusat bez bot na trávě. Nohám, které bolí (pokud jsme se při tréninku neflákali), se uleví, a navíc je to hrozně příjemné na chodidla.
V posledních letech, to už v rámci své vytrvalecké přípravy, zařazuji běh naboso v letním období pravidelně i mimo stadion. Na upravených travnatých plochách, které nabízejí hlavně parky a městské oddechové zóny, naběhám přes léto v rámci odpočinkového tréninku několik kilometrů. Je to bezpečné a zdravé, na rozdíl od často neuváženého bosoběhu v lese, po neupravených cestách či po asfaltu (vyznavači módního "bosoběhu", mezi něž se nepočítám, volí pro tyto terény zpravidla pětiprsťáky).
Čtěte dále: |
Při volném běhu i při rovinkách naboso se snažím soustředit na běžecký styl, především na provedení došlapu. Oproti běhu v botách noha přirozeně, sama od sebe, našlapuje na přední část chodidla a prsty se automaticky zapojují do odrazu. Tak je to správně, proto je potřeba si "vzorec" došlapu a odrazu pevně zapsat do pohybové paměti a pak ho používat i při normálním běhu.
A proč vlastně nespojit příjemné se zdravotně-preventivním a nevyzkoušet běh naboso s holemi neboli barefoot nordic running (viz videoukázka)? Kdo už zkusil, dá mi za pravdu: účinky obou variant se sčítají a náš běžecký krok je ještě odlehčenější. Přirozeně lehký došlap bosých nohou doplňuje záběr paží a ramen při odrazu holemi, takže dolní končetiny musí zvládat menší zátěž a vyloženě si lebedí. Máme pocit, že naše nohy při běhu s holemi naboso "jedou na volnoběh".
Je tu i praktická výhoda: případné šlápnutí na kamínek, klacík či šišku tolik nebolí. Ale mnohem důležitější je určitě fakt, že bosoběh s holemi při správném provedení zlepšuje jak zdravotní stav našich nohou, tak náš běžecký styl. Odstraníme díky němu především případný zafixovaný došlap příliš přes patu, "přisedání si" nebo nesprávnou polohu trupu a ramen.
Ke dvěma "mouchám jednou ranou" (odlehčení a náprava stylu) lze myslím připočítat ještě jednu: barefoot nordic running se může stát mezičlánkem k opravdovému běhání naboso. Takto by ho mohli pojmout běžci s nadváhou a všichni ti, které bosoběh láká, ale zatím s ním nemají vůbec žádné zkušenosti. Šok z přeměny dosud obutého evropského běžce na "přirozeně bosého Afričana" pro ně potom nebude tak velký.
Autor: Milan Kůtek je instruktorem a propagátorem běhu s holemi.
