Varianta s vínem se nám možná zalíbí, do zdravého jídelníčku ale nepatří, stejně jako poctivé porce ovesných kaší, po kterých bychom brzy mohli vypadat jako pohanský hrdina Obelix. Pojďme se tedy společně s nutriční specialistkou Hanou Lang podívat pod slupku vločkám samotným: co se v nich skrývá a po kterých z nich sáhnout, pokud chceme opravdu zdravou, nepřeslazenou porci.
Ovesné vločky se v průměru ze 60 až 70 procent skládají z polysacharidů, mají 15 až 20 procent bílkovin a až 15 procent vlákniny, která podporuje trávení a která kromě toho, že pomáhá při hubnutí, také omezuje zahnívání stravy ve střevech a šíření nebezpečných látek do organismu. Tuky tvoří pouze 7 procent vloček a jedná se o tuky „kvalitní“, které obsahují i určitý menší podíl vzácných, ale zásadních omega-3 nenasycených mastných kyselin. I když se jejich obsahem nejedna krabice vloček explicitně chlubí, jejich denní potřebu však ovesné vločky rozhodně nepokryjí, takže je potřeba doplnit je i z jiných zdrojů.
Dále ve vločkách najdete vitamíny skupiny B (například kyselinu listovou, nezbytnou pro správnou krvetvorbu, a pantothenovou, která zase podporuje zažívání, zlepšuje stav kůže, vlasů a nehtů a podporuje i tvorbu antistresového hormonu). V ovesných vločkách najdeme ale i minerální látky jako vápník, hořčík, železo či fosfor a lecitin.
Aktivní jedinci ocení vločky jako zdroj sacharidu škrobu, který se pomalu vstřebává a rovnoměrně uvolňuje energii, a zdroj stravitelné i nestravitelné vlákniny. Ta příznivě ovlivňuje trávicí trakt, snižuje hladinu špatného cholesterolu a zvyšuje hladinu „hodného“ až o 10 až 15 procent.
„Sypání“, které najdete v obchodech
Suché sypané vločky nejsou doslazované a je to nejpřírodnější podoba vloček. Jsou ideální k míchání domácího müsli se sušeným čerstvým ovocem či oříšky, výrobě kaší a podobně.
Suché müsli směsi jsou už často namíchány se sušeným ovocem nebo ořechy, ale někdy také třeba s čokoládou (která jim sice dodá příjemnou chuť, ale také je „obohatí“ o ztužené tuky). Bývají i doslazované, což zbytečně zvyšuje jejich energetickou hodnotu. Nezapomeňte proto vždy zhodnotit údaje na etiketě, případně je porovnat s přírodními vločkami.
Zapečené vločky chutnají skvěle. Pozor ale na to, že procesem úpravy přicházejí o některé cenné látky a mívají poměrně vysokou energetickou hodnotu. Většinou jsou doslazované, a tedy méně dietní.
Cereálie – to je kouzelné slůvko, na které často slyšíme. Je to ale jen „hezký“ název pro obilniny, výrobek z mouky. Takže můžeme klidně říci, že cereální je i koláč od babičky. Ve výrobcích tohoto typu (sladké čokoládové kuličky, placičky nebo „vločky“ pro děti ke snídani) je minimum vlákniny, mají vyšší glykemický index a jsou plné „rychlých cukrů“ – rychle nás nasytí, ale stejně rychle nám zase vyhládne. Ne vše, označené jako „cereálie“, však musíme bezpodmínečně zavrhnout: sledujme obsah celozrnné mouky, drcených vloček, poměr cukru a obsah vlákniny.
Zdravá snídaně nebo svačinka: celozrnné vločky a žádný cukr navíc
S vločkami to nepřehánějteSnídaně v běžný den bez tréninku: ovocné smoothie s 1 – 2 lžícemi celozrnných vloček Snídaně před tréninkem: miska müsli nebo ovesná kaše, vhodná je kombinace vloček z různých druhů obilnin. Rychlá svačina před tréninkem a doplnění energie pro regeneraci svalů po něm: malá müsli tyčinka nebo bílkovinná tyčinka a kousek ovoce – záleží na délce a typu tréninku Energetické srovnání: Miska zapečených müsli (50g porce) má stejnou energetickou hodnotu jako celozrnná žemle s 100 gramy libové šunky a 100 gramy rajčat. Především v klidový den bez tréninku je tedy na vás, zda zvolíte „rychlou verzi“ snídaně, nebo si v klidu pochutnáte na něčem jiném. |
„V kvalitě ovesných vloček na našem trhu jsou velké rozdíly. Měli bychom používat celozrnné, neslazené a nejlépe bio vločky z obchodů se zdravou výživou. Pokud nemáme čas na přípravu domácího müsli, je nutné si přečíst řádně etiketu a zjistit, jaké suroviny jsou v daných mixech. Většina levných müsli mixů je vyráběna z nekvalitních surovin a obsahuje vysoké množství cukru. Ani vločky slazené fruktózou nejsou vhodnou volbou,“ říká Hana Lang. Zdravou variantou jsou podle ní celozrnné vločky. Vlákninu najdeme ve slupce zrna, po jehož oddělení ji ztrácíme a zůstanou nám jen škroby, zvyšující glykemický index potraviny.
Záleží také na našich sportovních metách: pokud budujeme svaly nebo sportujeme opravdu intenzivně, nějaký ten cukr navíc nám dodá potřebnou energii. Redukční dietáři by se měli vyvarovat vysokého podílu ovoce (které zvyšuje glykemický index) a ořechů (které jsou plné tuků, i když zdravých).
„Ovesné vločky jsou lehce stravitelné, proto jsou mezi sportovci velmi oblíbené. Ne nadarmo zpíváme od útlého dětství „dejme koňům ovsa, oni skáčou hopsa“, takový účinek má totiž oves i na nás,“ směje se Hana Lang a dodává: „Pokud máme před sebou klidný den bez pohybu, doporučila bych jen rozmíchat jednu až dvě polévkové lžíce celozrnných vloček v ranním smoothie. Pokud máme před sebou naopak fyzicky náročný den, dopřála bych si pěknou misku ovesného müsli se sušeným ovocem a sekanými ořechy podle chuti.“
Ovesné, pohankové, špaldové - které vybrat?
Oves patří mezi bezlepkové obilniny. Vzhledem k jeho zpracování dochází ale ke kontaminaci s jinými obilninami, které lepek obsahují, a i oves samotný může některým alergikům způsobovat problémy (více o lepku v našem článku zde). „Pokud tedy někdo musí ze zdravotních důvodů dodržovat bezlepkovou dietu, raději bych klasické vločky z obchodů vyloučila a kupovala bezlepkový oves, který musí být zpracováván podle kritérií bezlepkových potravin,“ říká Hana Lang.
Výživové hodnoty vločekv přírodní neupravované a nedoslazované formě, vybrané hodnoty na 100 g Ovesné: energie: 1615 kJ (386 kcal), bílkoviny: 13 g, sacharidy: 68 g, tuky: 7 g Pohankové: energie: 1332 kJ (317 kcal), bílkoviny: 11,9 g, sacharidy: 65 g, tuky: 2,4 g Špaldové: energie: 1500 kJ (360 kcal), bílkoviny: 14 g, sacharidy: 64 g, tuky: 2,9, |
Vhodnou alternativou jsou vločky z pohanky. Pohanka se řadí mezi takzvané pseudocereálie, neobsahuje lepek, je tedy vhodná pro celiaky a navíc je lehce stravitelná. Obsahuje celou řadu vitamínů a minerálů a je nejlepším přírodním zdrojem rutinu, který má „na svědomí“ pružnost cév. Zároveň je dobrým zdrojem cholinu, který regeneruje jaterní buňky, a hořčíku, který mimo jiné působí jako prevence křečí.
Další možností jsou vločky z pšenice špaldy, která sice lepek obsahuje, ale v menším množství. Je bohatá na bílkoviny, vitamíny a minerály, je oproti ovsu lépe stravitelná a má příjemnou chuť, připomínající oříšky. Milovníci oříšků si tak mohou jejich chuť dopřát i tehdy, chtějí-li omezit tuky v nich obsažené. Vyzkoušejte třeba špaldovou kaši připravenou s mandlovým mlékem. Traduje se, že špaldová kaše postaví na nohy i polomrtvého, protože je po všech stránkách výživná. I přes relativní tučnost se jí tedy nemusíme bát, zasytí totiž i v malé dávce.
Pokud vám dělá problémy mléko (více o alergii zde), ale nechcete jíst müsli s vodou jako kůň, je možná namístě vyzkoušet sójové či mandlové mléko nebo se navrátit k původní myšlence z počátku 20. století, kterou propagoval švýcarský lékař Maxmilian Bircher-Benner. K vytvoření müsli ho inspirovala suchá směs celozrnného obilí a ovoce, kterou dostal během horské túry po švýcarských Alpách od místních horalů. Dodala mu tolik energie na další cestu, že se rozhodl podobným jídlem léčit neduživé pacienty ve svém sanatoriu. Suché vločky s ovocem ale podával jen tak nebo zalité čerstvým ovocným džusem. Zkuste to, není to vůbec špatná varianta, jakkoli to možná zní zvláštně.
